muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

žádnýMIDI pro začátečníky a mírně pokročilé

1.4.2004 | Autor: Jiří Regent | sekce: pro muzikanty - články

MIDI pro začátečníky a mírně pokročilé

MIDI pro začátečníky a mírně pokročilé

Ne, nemusíte se opravdu bát! Vím, že při vyslovení slovíčka MIDI mnohému hudebníkovi vstávají vlasy hrůzou. Ve snaze pochopit, o čem je vlastně řeč, vytáhne z knihovny odbornou publikaci, otevře na náhodné stránce a dočte se, že: Ke každému stavovému bytu musí být vyslán správný počet databajtů. Fuj! O pár listů dále: Kanálová data se vyskytují ve formě zpráv se stavovým bajtem $9n a se stavovým bajtem $8n. Hrůza! Knížku vrátí do knihovny... snad někdy později. Opravdu nemám nic proti odborným publikacím, jsou velmi užitečné a pro člověka, jenž se snaží naprogramovat vlastní továrnu na výrobu hudby, i nezbytné. My se ale budeme zabývat trošku praktičtější stránkou MIDI. Budu se snažit popsat vám tento systém co nejjednodušeji. Věty z odborné knížky jsem si vymyslel a podobnost může být čistě náhodná. Mám velkou úctu k lidem, kteří takovéto knihy píší a zároveň tomu i rozumí.

Co to je, k čemu to slouží?
Samotné slovo MIDI je zkratka názvu Musical Instruments Digital Interface, což by mohlo v češtině znamenat něco jako Digitální propojení hudebních nástrojů. Zní to docela vznešeně a tajemně. A abych vás hned neodradil, uvedu příklady takového propojení. Mám dva klávesové nástroje, které si pojmenuji nástroj A a nástroj B. Na áčku mám výbornou klaviaturu a pár dobrých zvuků, béčko má klaviaturu horší a také pár dobrých zvuků. Jednosměrným propojením MIDI můžu docílit toho, že budu hrát na klaviaturu nástroje A, ale zvuk mi bude znít z nástroje B. Samozřejmě to bude jeho vlastní zvuk, jelikož zvukový výstup na A můžu ručně zeslabit přímo na nástroji (potenciometr hlasitosti nevysílá obvykle do MIDI výstupu žádný signál, proto ovlivní pouze nástroj A) Výstupy obou nástrojů je třeba zapojit do mixážního pultu.
Zvuky přes MIDI nejdou posílat, jde vlastně jen o dálkové ovládání přístroje B. Lze také hrát na áčko a zvuk bude vycházet z A i z B. Navíc klaviatura B bude také funkční, ale bude hrát jen vlastní zvuky. Už tušíte ty možnosti? Při živém vystoupení mám třeba na nástroji B nastaveno piáno, na A mám smyčce a oba audio výstupy budou smíchány do celkového zvuku. Ve slokách budu hrát samotné piáno na klaviaturu B, v refrénu přejdu na klaviaturu A a budou mi k piánu znít ještě smyčce. Neříkám, že se to takto používá, ale už jste to pochopili?
Další příklad k využití a k pochopení MIDI by mohl být tento: Mám jeden master keyboard (to je samotná řídící klaviatura bez vlastního zvuku) a dva zvukové generátory (to je to, co chybí v masterkeyboardu). Propojením těchto tří zařízení dosáhnu toho, že budu hrát na klaviaturu a přitom si přímo na ní mohu přepínat, ze kterého zvukového modulu chci slyšet zvuk a o který zvuk půjde.
Samozřejmostí je opět možnost ovládat a poslouchat oba moduly najednou, a také různé kombinace jako například možnost rozdělení klaviatury (split) - polovinou klaviatury ovládám první modul, druhou polovinou další modul. Důležité je mít nastaveny správné vysílací a přijímací kanály. Ale to se všechno dočtete později.
MIDI je tedy takzvaný komunikační protokol. Jde o systém příkazů a činností definovaných normou tak, aby si rozuměli nástroje různých typů a různých výrobců. V prvé řadě můžeme dálkově ovládat syntetizátory a samplery. A nejen to, prostřednictvím MIDI se dá ovládat přepínání hallů, delayů, měnit jejich parametry, řídit pohyby faderů na mixážních pultech, spínat osvětlení ve studiu nebo na koncertech.
Pokud vám technik v nahrávacím studiu sdělí, že klávesy nahrává do MIDI, znamená to, že do počítače nebo sekvenceru zaznamenává pouze data o stisku a puštění klávesy, o síle a rychlosti stisknutí, případně číslo použitého zvuku, banky apod., ale nikoli samotný zvuk. Zaznamenává data komunikačního protokolu MIDI.

Jak k tomu došlo
Už koncem padesátých let se poprvé objevily pokusy o znásobení a obohacení zvukových možností tehdejších relativně primitivních elektronických hudebních nástrojů. Hledal se způsob, jak propojit několik těchto nástrojů a využít produkce jednoho hudebníka na jedné klaviatuře. Až v 80. letech si prudký vývoj v této oblasti vynutil setkání představitelů významných výrobců Oberheim, Sequential Circuits a Roland. Vznikla jednoduchá norma k propojení nástrojů, k níž se později začaly připojovat i další firmy. Podrobná norma MIDI byla přijata v roce 1985. Dodnes se stále vyvíjí, i když hlavní části se v podstatě nemění. Ve formě dodatků se k normě připojovaly části o časovém kódu, General MIDI, definovaly se nové kontroléry atd. Při hledání komunikační technologie se bral ohled také na možnosti zaznamenávat hru do počítače nebo do hardwarových sekvencerů. Záznam MIDI je velmi výhodný vzhledem k možnosti jednoduchých úprav (editací) not na časové ose - posouvání začátků not, jejich délek a síly, a velkou výhodou je možnost změny zvuku při mixu nahrávky. Díky standardu GM (General MIDI) je zaručena kompatibilita mezi různými zvukovými přehrávači i mezi různými výrobci. I když souběžně možná vznikaly i další pokusy o prosazení komunikačního formátu, MIDI protokol se stal standardním způsobem propojování hudebních nástrojů a zůstal jediným (co se principu týče) až dodnes. Je neuvěřitelné, že i po 20 letech existence má své uplatnění, a zdá se, že hned tak nevymizí.

Hardware
Jedná se, podobně jako u počítačů, o sériové rozhraní ve formě dvou nebo tří konektorů DIN. Tyto pětikolíkové a dnes už značně zastaralé konektory byly u nás v éře socialismu používány téměř všude - jako linkové vstupy i výstupy magnetofonů, k připojení sluchátek, mikrofonů, napáječů apod. Dodnes mi není jasné, jak se objevily konektory této německé normy na amerických i japonských nástrojích.
Svatá trojice konektorů je pojmenována In, Out a Thru. Zatímco význam prvních dvou je zcela jasný (vstup a výstup), u Thru se jedná o průchod dat. Objeví se zde kopie signálu přicházejícího do In, bohužel s malým zpožděním, které je způsobeno galvanickým oddělením vstupů. Někdy je možné programově přiřadit konektoru Thru jinou funkci, např. kopii signálu z Out. Na klasických počítačových zvukových kartách se obvykle tato trojice DIN nenachází, patrně z prostorových důvodů. Vyřešeno je to tak, že MIDI signál je přiveden na tzv. game port (ano, to je ten konektor, kde se připojuje joystick ke zvukové kartě) a pomocí speciálního kabelu je převeden do klasické podoby, tj. na konektory DIN. Tento kabel má na straně game portu zabudován aktivní obvod k převodu signálu. Dá se sehnat v počítačových prodejnách nebo v internetových obchodech v ceně kolem 700 Kč i méně. Na game portu je dokonce obsažen i signál pro konektor Thru. Návod na výrobu takového kabelu najdete i na internetu např. na adrese ezone.techno.cz/electrobook.php.
U modernějších zvukových karet určených pro domácí i studiové použití už je trojice MIDI konektorů DIN umístěna v externím boxu případně v 5,25" panelu na přední straně počítače. Někdy se můžeme setkat i se speciálním multi-konektorem, na nějž se připojí svazek kabelů obsahující audio i MIDI, popřípadě WordClock aj. Klasické MIDI rozhraní je jednosměrné, to znamená, že data proudí v kabelu pouze jedním směrem. Pro obousměrnou komunikaci musíme použít kabely dva.
Jiným typem MIDI rozhraní je To Host (vypadá jako PS/2 u počítačů pro připojení myši). Výhodou je obousměrná komunikace po jednom kabelu. Pomocí To Host je možné propojit klávesový nástroj i s počítačem, což je ostatně hlavní poslání tohoto konektoru. Na straně počítače je ale konektor RS232 (klasický sériový port COM). V posledních letech se k propojování MIDI používá nové rozhraní USB a také moderní a revoluční IEEE1394 (FireWire). Tato poslední dvě rozhraní jsou svou kapacitou vhodná i k vícekanálovému přenosu zvuku a obrazu, což je u klasického MIDI přes konektory DIN nemyslitelné. Tyto hranaté konektory, USB i FireWire, znají jistě uživatelé digitálních fotoaparátů a kamer. USB začíná být standardem u všech moderních řídících klaviatur. Dnes už se považuje za samozřejmost, že hudebník bude propojovat klaviaturu nejenom se zvukovým modulem, ale také s počítačem. Klaviatury proto obsahují jak konektory DIN, tak i USB. Jak vidíte, MIDI informace se dají "tahat" prakticky po jakémkoli drátě, záleží jen na výrobci, který způsob je zrovna v módě.

Propojování nástrojů
Kabely s konektory DIN se zapojují tak, že stínění je na prostředním pinu 2 (někdy se zapojuje jen na jedné straně kabelu, ale není k tomu důvod) a signál je na pinech 4 a 5. Přístroje jsou při propojení galvanicky oddělené a neměly by vznikat žádné zemní smyčky. Pokud vám zařízení bručí, závada nebude patrně způsobena MIDI propojením a hledejte tedy příčinu (tzv. dvojitou zem) jinde.
Délka kabelu by měla být co nejkratší a rozhodně by neměla přesahovat 15 metrů. Kabely se dají koupit v počítačových i muzikantských prodejnách, nebo zkuste on-line internetové shopy. Při propojování zařízení se jedno zařízení chová jako master (řídící, nadřízené) a druhé, nebo několik jiných, se chová jako slave (řízené, podřízené). Pokud chceme jedním zařízením master ovládat několik dalších, můžeme k tomu využít MIDI konektory Thru a nástroje zapojit v řetězci: Out-In-Thru-In-Thru-In. Nevýhodou je narůstající zpoždění signálu při použití více nástrojů. Zpoždění z jednotlivých Thru konektorů se bude sčítat. I když se jedná jen o několik málo milisekund, při propojení více nástrojů už může být docela znatelné.
Jiným, vhodnějším řešením je použití tzv. Thru Boxu. Je to rozbočovač signálu MIDI, jenž může mít jeden vstupní a několik (třeba 7) výstupních konektorů. Výhodou je zanedbatelné zpoždění signálu, které je stejné u všech sedmi výstupů. Na internetu je opět možno najít schéma tohoto zařízení a ušetřit tak několik stokorun. Jedno takové schéma je na dilna.audio.komunita.cz/ad-thrubox/
Zatím se jednalo o jednosměrné propojení. Vy ale jako správný začátečník vlastníte jistě kompjútr a jeden klávesový nástroj. V takovém případě chcete využít jak zvuky z PC, tak z kláves. Budete proto potřebovat přístroje propojit obousměrně dvěma kabely. Audio výstupy z obou zařízení je nejlépe připojit do mixážního pultu, ale pokud jej nevlastníte, je možné výstup z keyboardu přivést na audiovstup zvukové karty vašeho PC.
Pokud má PC pouze konektor Game port, využijete zde již dříve zmíněný speciální kabel MIDI. Pozor, na DIN koncovkách je někdy označení In a Out, ale vztahuje se to k počítači. Koncovku In proto musíte zasunout do zdířky Out na nástroji! Logicky se dá usoudit, že při obousměrném propojení musí vzniknout zpětná vazba. Ne, že by se nástroj rozhoukal, to není možné, protože se přenáší pouze data a ne zvuk. Dojde ale minimálně ke zdvojení zvuku a projeví se to flanger efektem. Stisknutím klávesy na keyboardu spustíte jeho interní zvuk, zároveň se na MIDI Out objeví signál , projde počítačem a objeví se zpět v keyboardu na MIDI In. Tam způsobí spuštění stejné noty, jen s malým zpožděním - proto ten efekt flangeru. Smyčka se dá přerušit například v klávesách přepnutím funkce Local na hodnotu Off. Klaviaturu tak odpojíte od vnitřního zvukového modulu a zvuk se bude spouštět signálem přicházejícím do MIDI vstupu. Pokud je pak v PC softwarově umožněn průchod signálu, klávesy budou normálně hrát svým zvukem.
K možnostem propojování hudebních nástrojů a jejich ovládacích zařízení (neexistují jen řídící klaviatury, ale také různé dechové ovladače, snímače bicích apod.) je nutno podotknout, že způsobují porušení tradiční vazby výsledného zvuku na způsob tvoření tónu. Hudebník může klidně hrát na dechový ovladač podobný hubičce saxofonu (nebo spíše hoboje) ale může znít zvuk celého symfonického orchestru. Bubeník úderem do bubnu spustí frázi jazzové dechové sekce. Kytarista s hexafonním snímačem (šest snímačů, jeden pro každou strunu) a převodníkem MIDI může hrát zvukem smyčcového sexteta. To všechno umožňuje princip standardu propojení hudebních nástrojů Musical Instruments Digital Interface.

MIDI pro začátečníky a mírně pokročilé

MIDI pro začátečníky a mírně pokročilé


Jak to funguje
Komunikace mezi zařízením MIDI probíhá prostřednictvím tzv. kanálů. Na jednom konektoru jich může být maximálně 16. Aby spolu dvě zařízení komunikovala, musí být na obou nastaven stejný kanál. Ale výstupní a vstupní kanály na jednom zařízení jsou vzájemně nezávislé. U klávesových nástrojů je běžné, že vysílají svá data na prvním kanále (tedy pokud tuto hodnotu nezměníme v nastavení) a přijímají data na kterémkoliv ze 16 kanálů. U levnějších a starších keyboardů změnit vysílací kanál 1 nelze, u řídících klaviatur se předpokládá možnost výběru kanálu jako samozřejmost.
U vstupních kanálů keyboardů a externích zvukových generátorů je to většinou přednastaveno tak, že jsou schopny přijímat kterýkoli ze šestnácti kanálů, třeba všechny současně, a každému kanálu lze přiřadit vlastní zvuk. Říkáme tomu "multi-režim" (angl. multitimbrale).
Nástroje jsou schopny hrát polyfonně neboli vícehlasně. Tento režim je nutno využít, přichází-li do zvukového generátoru signál např. ze sekvenceru, kde máme nahráno už několik stop MIDI a generátor je má všechny najednou přehrát - každou stopu jiným zvukem.
Multi-režim můžeme přepnout do Mono módu (pozor, s mono zvukem to nemá nic společného!), kdy generátor přijímá pouze na jednom přednastaveném kanále, ostatní kanály ignoruje. Záleží to ale ještě na nastavení Omni módu, jehož aktivací nástroj přijímá na všech kanálech, ale všechny kanály považuje za totožné a zní pouze jeden zvuk (ten může být navrstvený z několika vzorků, pak mluvíme o Poly režimu). Příkladem použití Mono módu může být třeba speciální bubenický modul Alesis D4/DM5, u něhož multi-režim nelze aktivovat a lze volit pouze mezi Omni - zapnuto/vypnuto.
Takže ještě jednou pro přehled:
- Multi - nástroj přijímá na všech 16 kanálech a umí je rozlišit, každý kanál je samostatným tónovým generátorem. Jako byste měli šestnáct různých nástrojů.
- Omni zapnuto - nástroj přijímá na všech kanálech, považuje je za totožné a signál může být přiřazen buď jednomu, nebo více hlasům, v závislosti na následujících režimech.
- Mono - přijatá data jsou na určitém kanále přiřazena jednomu hlasu.
- Poly - přijatá data jsou rozdělena a přiřazena několika různým hlasům.
Režimy Mono a Poly se vzájemně vylučují a může být zvolen jeden nebo druhý. Jinak jsou možné různé kombinace režimů, ale některé přístroje nemusí všechny podporovat.
Pokud se podíváte zpět na obrázek Řízení dvou zvukových modulů masterkeyboardem, možná vás napadne, že stisknu-li klávesu na řídící klaviatuře, musí se ozvat současně zvuk z obou připojených zvukových generátorů. To se ale vždy nemusí hodit. Proto na jednom ze zvukových generátorů nastavím přijímací kanál na hodnotu 1, na druhém modulu na hodnotu 2. Funkci lze nalézt obvykle pod tlačítkem Setup nebo Utility, a to pod položkou MIDI RCV CHA (receive channel - přijímací kanál). Na řídící klaviatuře pak nastavíme vysílací kanál MIDI SEND CHA třeba na hodnotu 1. Vyslaná data poputují kabelem k prvnímu přístroji a pomocí Thru konektoru i k přístroji druhému. Protože jeden z generátorů má nastaven přijímací kanál na hodnotu 2, bude příchozí informace ignorovat. Zvuk bude vycházet z modulu s číslem kanálu 1. Pokud na klaviatuře přepnu kanál a budu vysílat na dvojce, situace se samozřejmě obrátí, hrát bude modul s nastaveným kanálem 2. V nahrávacích studiích se dá pomocí jednoho masterkeyboardu takto řídit 16 různých zvukových generátorů. Dají se tímto způsobem různě vrstvit a kombinovat zvuky.
Další, už předem naznačenou možností, je využití režimu klaviatury tzv. split , kdy se zvolí dělící bod (klávesa), který rozdělí klaviaturu na dvě části, z nichž jedna bude vysílat např. na prvním kanále, další na druhém kanále. Každá polovina klaviatury tak může hrát jiným zvukem.
Když už víme proč a jak přiřadit kanály jednotlivým nástrojům (zvukovým modulům), tak se teď podíváme, co vlastně klaviatura vyšle:
1. Samozřejmě to bude informace o stisku klávesy - číslo, podle něhož pozná generátor, kterou notu má zahrát. Říkáme, že byl vyslán "event" (event - událost).
2. Informace o síle stisku - tlaková citlivost [aftertouch] - může mít vliv na barvu tónu, zapnutí vibráta apod.
3. Informace o rychlosti stisku - rychlostní citlivost [velocity] - má vliv na dynamiku.
Tato data vyšle klaviatura téměř v jednom okamžiku jako sérii čísel, kterou si modul dekóduje, a zahraje konkrétní notu s patřičnou dynamikou a vibrátem. Během dalšího znění tónu už další data neproudí, sběrnice je volná pro další akce. Tedy kromě tlakových dat - můžu lehce přitlačit, přidat vibráto, ubrat... Tlaková citlivost může být společná pro všechny klávesy, při přitlačení na jednu klávesu v akordu se nám rozvibrují i další tóny, nebo individuální, kdy reaguje nezávisle každá klávesa.
Další důležitou událostí je puštění klávesy.
1. Klaviatura vyšle informaci - modul zareaguje vypnutím zvuku příslušné noty. Případné doznění zvuku je jen záležitostí nastavení (sustain) tónového generátoru, po MIDI už nic jiného neproudí.
2. Klaviatura může případně vyslat ještě doplňující informaci o rychlosti puštění klávesy.
Pokud bychom mezi stiskem a puštěním klávesy odpojili kabel, případně přepnuli kanál, nota bude znít nekonečně dlouho (vypnout ji můžeme na generátoru manuálně nebo resetem a v nejhorším případě pomůže síťový vypínač).

Kontroléry
Pouze s eventy bychom při tvorbě elektronické hudby jen stěží vystačili. Potřebujeme ještě řídit hlasitost, panoramu, přidávat hall, delay, ovládat mutování stop...
Tyto doplňující, ale důležité údaje se ovládají kontroléry. Jsou to vlastně elektronicky řízené potenciometry a přepínače v digitální podobě.
Počet kontrolérů je 128 a rovněž hodnot, které dokáží nastavit, je 128 (představte si hlasitost skokově od 0 do 127). S tímto číslem se u MIDI můžete setkat velmi často. Vyplývá to z osmibitového systému používaného u MIDI dat, jenž má sice 256 hodnot, ale protože první bit musí z důvodů definice MIDI standardu obsahovat nulu, je tím vlastně blokován - a zbývajících 7 bitů dává právě 128 kombinací (0-127).
Kontroléry jsou očíslovány a jsou jim dle normy přiřazeny určité funkce.
- 0-63 jsou kontinuální kontroléry (potenciometry)
- 64-79 jsou spínače, znají jen dvě hodnoty zapnuto/vypnuto a fungují tak, že při hodnotách 0-63 se nastaví na vypnuto, při 64-127 na zapnuto.
- 80-127 jsou speciální kontroléry pro řízení efektů a různých řídících povelů.
Zde je několik nejběžněji používaných kontrolérů:
1 - kolečko modulace (Modulation Wheel) - řídí modulování zvuku nízkofrekvenčním oscilátorem (LFO),
7 - hlasitost (Volume) - řídí celkovou hlasitost kanálu,
8 - balance - řídí poměr hlasitostí levého a pravého kanálu stereofonního zvuku,
10 - směrování (Panning) - umístění mono-signálu do tzv. stereobáze (0 - vlevo, 63 - uprostřed, 127 - vpravo),
11 - exprese (Expression) - energie zvukového signálu, částečně má vliv na barvu zvuku,
64 - nožní spínač (Sustain) - prodloužení tónu nezávisle na puštění klávesy (pravý pedál klavíru).

Při nastavení kontroléru řídící klaviaturou se vyšlou data do přijímajícího zařízení, nastaví se v něm příslušná hodnota a zůstane nastavena až do příchodu nové hodnoty, případně do resetovacího povelu. Reset je u sekvencerů někdy vyslán při každé aktivaci povelu Stop, proto se nedivte, když za chodu nastavíte hlasitost stopy, vrátíte se na začátek a hlasitost je zase původní. Je to pouze záležitost nastavení preferencí příslušného programu. Pokud chceme, aby se nám nastavené hlasitosti a panoramy zachovaly, je nutno hodnoty kontrolérů zaznamenat do příslušné stopy sekvenceru nebo přímo do zvukového generátoru
Podobně jako kontrolery, i když mezi ně přímo nepatří, funguje volba programu (Program Change, Program Select). Má také 128 možností, a ke správnému načtení zvuků v tónových generátorech je třeba Program Change rovněž zaznamenávat a ukládat do příslušných nahraných stop.

MIDI pro začátečníky a mírně pokročilé

MIDI pro začátečníky a mírně pokročilé


MIDI standardy a jiná havěť
V roce 1991 byl jako doplněk normy přijat standard General MIDI (GM). Jeho účelem bylo zjednodušení práce, možnost komerčního rozšíření, zajištění jednoduché kompatibility mezi jednotlivými nástroji a výrobci - a tím i rozšíření mezi amatérské hudebníky. GM standard se velmi rychle rozvinul a dnes máme možnost vybírat mezi obrovským množstvím nástrojů, které tuto normu podporují, včetně zvukových karet k počítačům a také hudebního softwaru.
Nástroj podporující GM by měl umožňovat minimálně 24 hlasů (dnes téměř k smíchu, že?), měl by umět přiřazovat různé zvuky každému ze 16 kanálů a hlavně seřazení zvuků a jejich očíslování by mělo vyhovovat určitým kritériím (třeba bicí by měly hrát na kanále 10). Nejde zde o určení způsobu tvorby zvuků, ani o jejich kvalitu, takže se někdy může lehce stát, že nastavíte zvuk klarinetu a on bude znít jako flétna. Ale záleží jen na výrobci, jaké zvuky vám předloží. Musí dodržet jen rozdělení do šestnácti skupin rejstříků po osmi barvách. Teoreticky by tedy měl mít nástroj 8 klavírů, 8 kytarových zvuků, 8 žesťových nástrojů atd. První v bance budou klavíry, pak laděné bicí, pak kytary, basy aj. Toto rozdělení má zajišťovat kompatibilitu skladeb vytvořených na jednom nástroji s jinými nástroji od jakéhokoli výrobce.
Vidíte, že počet zvuků je velmi omezený, z osmi kytar si těžko vyberu tu pravou, ale to už je daň za vymoženost kompatibility. Výrobci toto omezení řeší přidáváním dalších zvukových bank. Na nástroji tak můžete objevit banku GM1 a banku GM2. Jediné, co musí výrobce dodržet, je správné zatřídění do kategorie nástrojů. Jak už jsme řekli, výhoda GM standardu je v tom, že skladba navržená na nástroji s logem General MIDI (a samozřejmě s aktivovanou funkcí v nástroji) bude znít podobně i na jiném GM nástroji včetně počítačů s běžnými zvukovými kartami, což umožňuje vzájemnou výměnu skladeb mezi hudebníky a šíření zejména po internetu. Stáhnutí 50 kB dat je otázkou několika sekund i u nejpomalejšího vytáčeného připojení.
Na podobném principu jako GM existují ještě další standardy, a to GS a XG. Jde o rozšiřování možností GM o již zmíněné další zvukové banky, sjednocení ovládání kontrolérů, přiřazování efektů atd.
V souvislosti s GM je nutno zmínit se o formátu ukládání souborů. Standardní MIDI file se ukládá v sekvencerech s příponou *.mid, kde hvězdička představuje libovolný název souboru. Při ukládání v audio sekvencerech jako je Logic a Cubase je nutno MIDI vyexportovat. Tyto programy totiž ukládají ve svých formátech, kde jsou uložena nejen data MIDI, ale i audio a spousta dalších informací, proto ten název audiosekvencery.
Soubor MIDI je možno uložit v několika typech SMF (Standard MIDI Format):
- SMF0 - veškerá data jsou uložena v jedné stopě (tracku), není uloženo jméno stopy.
- SMF1 - obsahuje několik nezávislých pojmenovaných stop s různými zvuky
- SMF2 - obsahuje celou skladbu včetně paternů (několikataktový hotový úsek skladby) a systémových povelů.
Jako příklad dalších možností MIDI uvedu synchronizaci. Přetahuji-li skladbu z jednoho nástroje do druhého v reálném čase (tzn., že na jednom nástroji spustím přehrávání skladby a do druhého nástroje nebo sekvenceru chci data nahrávat), musím zajistit správné časování a umístění not v taktech. K těmto účelům slouží MIDI Time Code - časový MIDI kód - MTC. Připojený slave nástroj pozná přesnou taktovou pozici řídícího master nástroje, a to i při převíjení skladby.
MTC lze převést na obdélníkový kmitočtově modulovaný kód, jenž se dá nahrát na magnetofonový pás a lze tak synchronizovat sekvencer s magnetofonem. Sekvencer se orientuje podle počtu impulsů, proto je nutné pouštět skladbu vždy od začátku. Je to relativní časový kód FSK. Odvozeninou je NASA vyvinutý absolutní synchrokód SMPTE, což jsou vlastně zakódované hodiny. Tento obdélníkový kód vyjadřuje přesnou časovou pozici s přesností 24 nebo 25 okének za sekundu a zavěšený sekvencer dokáže přesně sledovat pozici na pásku. Problematika synchronizace je natolik široká, že by obsáhla celé číslo časopisu a není to už oblast pro začátečníky. Zájemci si jistě najdou příslušné články o synchronizaci ve starších číslech časopisu a možná se tohoto tématu dočkají i v budoucích číslech.

Využití MIDI v efektových procesorech
Pokud ve svém domácím studiu vlastníte kromě počítače ještě pár externích efektových procesorů, proč nevyužít možnosti řídit tyto mašinky přímo z počítače pomocí MIDI dat? Smysl to má tehdy, jestliže potřebujete během mixování (to znamená v reálném čase) přepínat mezi jednotlivými presety přístroje, nebo třeba plynule měnit dobu dozvuku, hallu či synchronizovat čas delaye přesně na tempo skladby.
Postup zapojení je stejný jako u zvukových modulů, je třeba na jednotlivých přístrojích nastavit rozdílná čísla přijímacích kanálů a pomocí Thru Boxu a MIDI kabelů propojit s počítačem. Nastavení kanálů najdete opět pod tlačítkem MIDI nebo Setup. Nejčastější možnost nastavení bude All (příjem všech kanálů) a čísla 1-16. Při současném použití efektových modulů s tónovými generátory je třeba si rozmyslet funkční prioritu kanálů. Nižší čísla kanálů mají přednost, proto se může stát, že při velkém zatížení sběrnice budou data na vyšších kanálech vynechána. To se pak může projevit nepřepnutím programu hallu při zvolení vyššího kanálu pro efekt, nebo vynecháním některých not při vyšším kanále u zvukového modulu.
Řešením je připojení všech přístrojů do speciálního MIDI převodníku, jako je např. Emagic Unitor, Steinberg Midex nebo levnější M-Audio Midisport 8x8, 4x4 apod. Převodník je k PC připojen pomocí sběrnice USB, takže nemůže dojít k zahlcení dat. K dispozici je několik nezávislých konektorů DIN, každý se šestnácti MIDI kanály.
Tyto přístroje umí číst i zaznamenávat synchrokódy různých formátů, lze je využít jako synchronizéry s analogovým magnetofonem a zároveň jako propojovače a směrovače signálu MIDI.
Přepínání presetů v efektových modulech se uskutečňuje pomocí příkazu Program Change (PCh, Volba programu), bohužel načtení programu chvíli potrvá a požadovaný preset možná neuslyšíte okamžitě. Namapování čísel presetů je třeba vyzkoušet - Program Change s hodnotou 1 nemusí nutně znamenat aktivaci programu s číslem 1, navíc jsou programy v některých efektech rozděleny do menších bank třeba po pěti zvucích. Pak Program Change s hodnotou 0 může vybrat v efektu číslo programu 1-1 (banka 1 - zvuk 1), PCh s hodnotou 5 pak přepne číslo programu 2-1 (banka 2 - zvuk 1). Takové uspořádání bývá u nožních efektových pedálů, ale setkat se s ním lze také třeba u špičkového rackového efektu Lexicon řady PCM. V některých efektech existuje možnost mapu presetů měnit. Ze všeho nejlépe je podívat se do manuálu k efektovému přístroji, kde by měla být mapa programů uvedena.
K přepínání programů už zbývá jen nastavit správný MIDI kanál na přiřazené stopě sekvenceru, do níž můžeme přepínací povely nahrát nebo naprogramovat.
Poněkud složitější situace nastane, chceme-li z PC ovládat konkrétní parametry příslušného programu. Nejprve je třeba zjistit z tabulky MIDI Implementace, zda je to vůbec možné, a z tabulky MIDI Controllers konkrétní přiřazení jednotlivých čísel kontrolérů k ovládaným parametrům.
Jako příklad jsem pro vás vybral část tabulky kontrolérů k notoricky známému kytarovému efektu Line6 POD.


MIDI pro začátečníky a mírně pokročilé

MIDI pro začátečníky a mírně pokročilé

foto: Tabulka kontrolérů Line 6 POD


Z tabulky vyčteme, že volbu modelu zesilovače lze dálkově (např. pomocí počítačového sekvenceru) provést pomocí kontroleru č. 12, a to tak, že nastavíme-li na něm hodnotu 0, zvolíme Tube Preamp, hodnoty 1-27 zvolí další modely zesilovačů. Naopak otáčíme-li přepínačem Amp Model na přístroji, na výstupu MIDI se objeví data z kontroleru č.12, ale pouze hodnoty 1 až 15. Vidíte, že kontrolér umí přijímat 28 hodnot, ale vysílat pouze 16.
Druhý řádek tabulky říká, že kontrolérem č.13 se ovládá Drive, přijímat i vysílat umí 128 hodnot. A nakonec ještě vysvětlení k parametru Bright Switch. Už podle čísla kontroleru 73 vidíme, že se jedná o přepínač. Objeví-li se na MIDI vstupu efektu číslo kontroléru 73 s jakoukoli hodnotou v rozsahu 0 až 63, přepne se Bright do polohy Off - vypnuto, jakákoli hodnota v rozsahu 64 až 127 způsobí přepnutí do polohy On - zapnuto. Vyslat však POD umí jen dvě hodnoty, a to "vypnuto"=0 a "zapnuto"=127.
Je vidět, že tabulky MIDI implementace a kontrolérů jsou důležitá věc k programování ovládacího software. Abychom neměli z rozsáhlých tabulek divoké sny, provedli toto přiřazení kontrolérů konstruktéři efektových modulů za nás, a uložili to všechno do výborného ovládacího softwaru Emagic Sound Diver. Software je dodáván k některým přístrojům v ceně. Po nainstalování se na obrazovce objeví ovládací centrum přístroje v grafickém provedení. Výhodou jsou širší možnosti nastavení než umožňuje sám přístroj, možnosti externího ukládání vlastních zvuků a možnost spolupráce s nahrávacím softwarem.
Na závěr této části se ještě okrajově zmíním o takzvaných exkluzívních MIDI datech - System Exclusiv. Všechny parametry externích efektových, ale i tónových jednotek lze také ovládat pomocí tohoto způsobu. Složitost SysEx formátu dat je nad rámec tohoto článku pro začátečníky, snad si jenom pamatujme, že díky SysEx lze provádět kompletní výpisy pamětí nástrojů i efektových procesorů a tím udržovat zálohu nastavení. Také zmíněný software Sound Diver může používat ke komunikaci tento formát.

Hrací strojek - sekvencer
Pokud jste ještě neviděli hrací strojek, zkuste se doma podívat do svých hracích hodin, nebo se vydejte do technického muzea, kde určitě nějaký najdete. Je to otočný mosazný váleček s naletovanými kolíčky, otáčení zajišťuje pohon hodinovým strojkem. V blízkosti válečku je ocelový hřeben s různě dlouhými rezonančními plíšky, naladěnými na jednotlivé tóny stupnice. Otáčením válečku kolíčky rozkmitávají vždy určitý plíšek. Vhodným rozmístěním kolíčků na ploše válce se dosáhne určité melodie nebo i harmonie, rychlost otáčení válečku určuje rychlost přehrávání - tempo písničky. Váleček byl někdy dírkovaný a nasunováním kolíčků bylo možno měnit melodii. Lze dokonce měnit i hlasitost - jak celkovou, tak jednotlivých not, a to výškou kolíčku. Delší kolíček způsobí silnější brnknutí o plíšek. Celkovou hlasitost je možné částečně ovlivnit přiblížením nebo oddálením ocelového hřebínku.
Co má hrací strojek společného s MIDI? Mnoho! Je to totiž první a nejjednodušší sekvencer, neboli zařízení pro záznam hudby (no, nějaké pokusy se prý objevily už v antice, ale takový obrázek jsem nesehnal). Na sestrojení a zdokonalení hracího strojku se značnou měrou podílel Leonardo da Vinci; snad se příznivci Járy Cimrmana neurazí. Záznamem hudby není myšlen záznam zvuku jako takového, ale pouze spouštěcích impulsů jednotlivých not. Podobnost se softwarovým sekvencerem je obrovská. Myslím, že se jeho tvůrci určitě nechali ovlivnit principem hracího strojku.
A jak tedy vypadá onen počítačový sekvencer?
1. V okně sekvenceru je vodorovná osa analogická s obloukem válcového povrchu na válečku strojku. Je to časová osa.
2. Svislá osa je analogická s přímkou kolmou na oblouk povrchu. Je to osa výšky noty.
3. Plocha tvořená těmito dvěma osami je analogická s povrchem válce.
Nyní můžeme na této ploše počítačovou myší klást noty. Nota se objeví jako obdélníček určité délky a barvy. Uchopením za levý okraj nebo spodní růžek lze přesouvat začátek noty, uchopením za pravý okraj nebo růžek lze měnit její délku, při uchopení za její střed se dá nota přesouvat kamkoli po ploše. Samozřejmostí je možnost kopírování a vkládání, stříhání a lepení. Při každém vložení nebo uchopení noty se ozve zvuk, což ulehčuje práci.
Na obrázku je vidět okno editoru Matrix v programu Logic. Podobné okno uvidíte i v jiných programech, může se jen jinak jmenovat, nejčastěji asi editor Key. Nahoře je v okně vidět časová osa v taktech, vlevo je klaviatura a vedle ní "nástroje" pro zadávání a úpravu not myší. Ve spodní části je možnost zobrazení kontrolérů - hlasitosti, velocity, panoramy apod.
Síť, tvořená průsečíky kláves a taktových čar slouží nejen pro orientaci na ploše editoru, ale má i jedno zajímavé využití. Tak jako u hracího strojku s dírkovaným válečkem není možno zasunout kolíčky kamkoli, ale musíme volit umístění do předvrtaných dírek, také v softwarovém sekvenceru je možné zapnout funkci kvantizace a noty umísťovat do přednastavené sítě, kde se budou přichytávat k mřížce.
Kvantizaci not lze samozřejmě kdykoli vypnout. Při reálném záznamu not z klaviatury můžeme například nahrávat bez ní a noty kvantizovat dodatečně. Možnosti jsou obrovské. Lze kvantizovat třeba jen o 50 %, zvolit si rozptyl (od ideální hodnoty), v němž kvantizace neproběhne, nebo naopak proběhne pouze tam, lze zkomprimovat dynamický rozsah, přikázat legato nebo třeba provést humanizaci - polidštění a znepřesnění zápisu. Jenom stručný popis možností softwarového sekvenceru, jako je v Logicu nebo Cubase, je hrubě nad rámec tohoto článku, proto jenom toto nastínění.
Jak vypadá takový notový záznam v jiném editoru - tentokrát ne v grafickém, ale textovém režimu - je vidět na dalším obrázku.
Brzy se v zápisu začnete dobře orientovat. Čísla a názvy udávají taktovou pozici začátku eventu ve skladbě, název eventu, číslo kanálu, název noty, velocity a délku noty. V tomto editoru se dají dělat s eventy ještě větší kouzla než v grafickém režimu. A pokud byste se toho báli, stačí si umístit na obrazovku oba editory vedle sebe, spřáhnout je tlačítkem Link a za několik hodin zkoušení budete mít jasno, co které číslo znamená a jak hodnoty upravovat.
U hardwarových sekvencerů jsou možnosti editace a zobrazení menší. Na displeji uvidíte něco podobného, jako je na obrázku editoru Event. Na rozdíl od softwarových mají někdy vlastní zvukový modul s bankou zvuků GM, některé mají i vlastní miniaturní klaviaturu.
Skladba MIDI obsahuje jen málo dat. Sekvencer jich tak může mít mnoho v paměti, ale jinak se využívá ukládání na disketu 3,5". U novějších sekvencerů už je disketa běžně kompatibilní s počítačovou disketou, takže se data dají v pohodě přenášet. Výhodou hardwarových sekvencerů je údajně vyšší spolehlivost, a tím pádem i možnost živé produkce, i když v dnešní době notebooků, nevím, nevím... Sekvencer bývá také zabudován v některých typech klávesových nástrojů. Zařazením je někde mezi softwarovým a hardwarovým, je mnohem jednodušší a nemívá mnoho funkcí.

MIDI jako prostředek skladatele
Jak už výše zaznělo, MIDI umožňuje zaznamenávat činnost hudebníka na klaviatuře (nebo jiném ovladači) na časové ose, a data ukládat buď do speciálních MIDI rekordérů - sekvencerů, nebo ještě vhodněji přímo do počítače pomocí MIDI programů. To umožňuje obrovské možnosti v domácím nahrávání. Ty tam jsou doby, kdy skladatel komponoval pouze u klavíru a svou skladbu poprvé uslyšel až po natočení s orchestrem ve studiu. Současní skladatelé mají možnost svou skladbu nejen vymyslet, ale doslova nahrát do finální podoby, tak, jak ji uslyšíte na CD nebo v rádiu. Tyto možnosti už mají dvacet let, jenže tehdy ještě nebyly k dispozici tak kvalitní zvukové generátory a samplery, takže výsledek nahrávky by byl u sebelepšího skladatele nevalný. Až s příchodem samplerů a počítačů se dá vytvořit nahrávka MIDI, která je v podstatě k nerozeznání od skutečného orchestru. Skladatel tak má doma k dispozici třeba celý symfonický orchestr, a pomocí MIDI klaviatury může postupně zaznamenávat a vrstvit jednotlivé sekce - housle, violy, dechy, bicí a dokonce i hlasy.
Tohoto postupu se dá využívat i při domácím nahrávání, a nemusíte být zrovna nijak zvlášť nadaný skladatel, abyste dokázali pomocí MIDI vytvořit schopnou nahrávku. Není přece nic složitého nahrát si part klavíru v MIDI do počítače, tam pomocí softwaru přiřadit např. nejspodnějšímu hlasu zvuk basové kytary a pravé ruce přiřadit třeba zvuk smyčců. Asi to hned nebude ono, ale postupnou úpravou dosáhnete přijatelného výsledku. A pokud jste při nahrávání použili metronom, pak už je velmi jednoduché přikopírovat pár smyček bicích a dílo je hotovo. Rytmické nepřesnosti se dají srovnat automatickou kvantizací. Zvuk se dá použít třeba z banky zvukové karty v počítači. Svou píseň tak doma ihned slyšíte a můžete vyrazit do studia ji patřičně vylepšit.
Na tomto místě je nutno se pozastavit u speciálních programů pro tvorbu elektronické muziky. Chtě nechtě, tato hudba dnes tvoří nejvíce hraný styl v komerčních rádiích. I když velká část jistě vzniká ve špičkových megastudiích, velké procento se dělá v domácích podmínkách. Jestli se vám to zdá nemožné, zkuste se sami přesvědčit, že i na obyčejném počítači za pár tisícovek se dá vyrobit super zvuk. Jeden z vhodných programů k tvorbě elektronické hudby je špičkový nástroj Fruity Loops, který si můžete zdarma stáhnout na adrese www.fruityloops.com. Program je i v demoverzi použitelný pro tvorbu taneční hudby a obsahuje velký počet demo skladeb, z nichž můžete vycházet. Plná verze stojí kolem 4-5 tisíc korun. Pro domácí tvorbu pak už jen potřebujete nějakou klaviaturu MIDI, ale tato hudba se dá poskládat i počítačovou myší.
Na trhu se před pár měsíci objevil geniální nástroj. Je to malá dvouoktávová řídící klaviatura, která se připojuje k počítači pomocí USB rozhraní. Má v sobě zabudovánu i zvukovou kartu, mikrofonní vstup s fantomovým napájením, výstupy na reprobedny, sluchátka atd.
Nástroj od firmy M-Audio se jmenuje Ozone a stojí kolem 10 tisíc korun. Tímto máte doma v koutku nejen MIDI, ale kompletní nahrávací studio!
Výhody komponování hudby pomocí MIDI:
-Na stopách sekvenceru není zaznamenána hudba, ale jen řídící MIDI data, která se dají narozdíl od audia velmi detailně upravovat.
-Můžeme nahrávat v lehce hratelných tóninách, a pak dodatečně transponovat do nejlépe znějící nebo nejlépe zpívatelné tóniny.
-Lze dodatečně měnit přiřazení zvuků jednotlivým stopám a experimentovat se zvuky až do konečného mixu.
-Při záznamu je možno opravovat všechny "překlepy" a chyby, kvantizovat rytmické i délkové hodnoty not.
-Lze nahrávat v pomalém tempu beze změny výšky not, lze dodatečně měnit tempo skladby.
-Lze měnit strukturu skladby, kopírovat a vkládat celé sloky, vkládat breaky, mezihry atd.
-Pomocí MIDI lze řídit jiné přístroje, efektové procesory, video, digitální mixpulty...
-Hotová skladba se jednoduše archivuje vyexportováním MIDI souboru.

Je toho opravdu mnoho, co lze pomocí MIDI vytvářet a upravovat. Nebýt MIDI, kdoví, jakým směrem by se ubíralo studiové i domácí nahrávání. Snad by existoval podobný systém se srovnatelnými možnostmi, jen s jiným názvem a o rok dva jiným datem vzniku. Snad je to jen výsledek zákonitého vývoje techniky, stejně jako v jiných oblastech (televize, digitální CD, počítače), možná jen o chlup méně významný. Přes své nedokonalosti - zpoždění, malá kapacita přenosu dat, jednosměrné vedení - vydrželo MIDI neuvěřitelně dlouho a vypadá to, že nám ještě nějaký ten rok vydrží.
Jiří Regent

Petr Vavřík (zvukař, hudebník a producent, skupina Buty, studio "V")
Usnadňuje ti MIDI nějak práci při nahrávání, mixu či produkci? Používáš MIDI automatizaci?
Používám MIDI pro klávesové nástroje při přehrávání nápadů či tvoření demosnímků, a to přes historický computer Atari a program Notator. Při mixu používáme MIDI pro řízení mixpultu Amek Einstein pro muting a VCA. Převod na MIDI z analogového pásu (SMPTE) je naprosto spolehlivý. Používám převodník Midiman BiPort 2x4. MIDI pro mě znamená velké usnadnění práce s klávesy a mixy, ale originál hammondy, když někdo umí opravdu zahrát, žádný software nenahradí.
Jak dalece jsi na tom s pochopením MIDI implementací? Dokázal bys sám naprogramovat ovládání efektového modulu z PC?
Nyní nedokázal. Dřív jsem byl schopen naprogramovat syntezátory a automatické bubeníky přes MIDI pomocí tzv. "excluzivů" ze sekvenceru, dnes se tím nezabývám.
Jaký používáš MIDI software?
Osobně profesionálně žádný nepoužívám, poněvadž se snažím točit analogově i klávesy. Při točení s Buty někdy používáme Nuendo.
Naučil ses MIDI sám metodou pokus-omyl, nebo studoval podle nějaké literatury?
Pokus-omyl, to je praxe z doby bolševiků.
Využiješ nějak MIDI při živé produkci?
Před asi deseti lety to byla pro mě nutnost, dnes jsem toho velký nepřítel.
Mohou být použitelné zvuky GM, GS a XG pro profesionální nahrávku?
Přiznám se, že ani nevím, o co jde. Jsem asi staromódní. Máme pro Buty obrovské banky zvuků všeho možného (asi jako dnes každý, kdo vlastní "komp"), ale v tom podstata hudby není. Pro mě je přijatelnější zahrát part na klasičtější zvuk během půlhodiny, než dva dny strávit výběrem zvuku z dvou tisíc možností.

Daniel Forró (Dr. Midi, skladatel, koncertní umělec, pedagog, muzikolog, žije v Japonsku...)
Naučil jste se MIDI sám metodou pokus-omyl, nebo studoval literaturu?
S MIDI jsem začal v roce 1986. Učil jsem se sám studiem oficiálních MIDI dokumentů a implementací a každodenní praxí. Literatura v češtině neexistovala, cizí popularizační literatura měla a dodnes má nízkou odbornou úroveň (proto jsem od začátku 90. let spáchal seriály, články a knihy, za něž se ani po letech nestydím).
Jsou GM, GS a XG zvuky použitelné pro profesionální nahrávku?
Určitě, pokud se použijí kvalitní nástroje. Tyto normy nedefinují kvalitu zvuku, záleží na konkrétním nástroji a jeho zvukové sadě. Od levné GM karty nemůžete čekat profesionální kvalitu. Záleží i na efektových procesorech a práci s nimi - GM2, GS a zejména XG nabízejí dost. Nejvíc záleží na kreativitě uživatele - jakýkoli zvuk, i nekvalitní, se dá kvalitně použít, jeho nedostatky je možné cíleně využít k zajímavému uměleckému výsledku.
Jaký MIDI software používáte? Proč vám vyhovuje?
Jako sekvencer v Atari počítačích už od roku 1988 C-LAB (později Emagic) Notator, nabízí vše, co od počítačového hudebního systému očekávám - jednoduchost a spolehlivost. Pro Atari mám kvanta dalšího hudebního SW (editory syntetizérů, databáze zvuků, algoritmické kompoziční programy...). Pro MacOS mám starší verzi Logicu, ale uvažuji o přestupu na Digital Performer (je dvakrát levnější než update Logicu). Z toho lepšího ještě zmíním syntetizér AbSynth a notátor Sibelius.
Jaký mělo MIDI vliv na vývoj hudby v posledních 20 letech?
V oblasti masové pop-kultury, ale i experimentální hudby velký a převážně pozitivní.
Jako všechno dobré i MIDI se dá zneužít. Relativní snadnost práce s ním umožnila vznik a šíření velkého množství zvukově-hudebního balastu, protože kdejaký budulínek bez talentu, základního hudebního vzdělání, schopností a zkušeností se cítí být povolán k roli umělce a má snadnou možnost znečisťovat životní prostředí (díky internetu i globálně) svými výplody, které by v dávných pre-MIDI časech vůbec nevznikly. Spravedlivý čas se naštěstí postará o úklid této nadprodukce a vše nekvalitní zmizí v propadlišti dějin.
Má před sebou MIDI ještě nějakou slibnou budoucnost?
Budoucnost ano, jestli slibnou, nevím - norma se příliš nevyvíjí, nenabízí ani možnost vylepšení. Ale totéž se dá říci o houslích, abecedě nebo plastelíně - prostě jsou tady, jde o pouhé nástroje či prostředky. Jak je kdo využije, záleží jen na jeho talentu, znalostech a kreativitě. Aplikace MIDI se staly běžnou součástí života mnoha hudebníků, pomalu pronikají i do konzervativní oblasti vážné hudby, a i když byly do značné míry vytlačeny módnějšími a jednoduššími způsoby vytváření hudební nahrávky pomocí slepování a vrstvení audiovzorků a smyček, jistě budou využívány i nadále. Co bychom dělali s těmi všemi MIDI nástroji, kdyby se ujala jiná norma?

Lešek Wronka (hudební skladatel, autor hitů Heleny Vondráčkové, Karla Gotta, Kateřiny Brožové...)
Usnadňuje vám MIDI nějak vaši práci při nahrávání, produkci a skládání hudby?
Pracuji tak, že doma - ve slušně vybaveném ministudiu - dělám demo nahrávky, které pak dávám k dispozici studiím, aranžerům nebo producentům, a to v podobě MIDI souborů nebo audio souborů, jež jsou dále zpracovávány v profesionálních studiích.
Jak dalece jste na tom s pochopením MIDI implementací? Dokázal byste sám naprogramovat ovládání zvukového nebo efektového modulu z PC?
Mé znalosti MIDI jsou dostačující k mé práci. Programování nebo rozšiřování znalostí přizpůsobuji potřebám trhu a hudebním trendům.
Jaký používáte MIDI software? (PC nebo Mac?)
Používám MAC a v něm Emagic Logic Audio. Ten má všechno, co je pro práci s MIDI potřebné.
Naučil jste se MIDI sám metodou pokus-omyl, nebo studoval podle nějaké literatury?
Učil jsem se spíše metodou pokus - omyl a pak různými konzultacemi s jinými hudebníky.
Používáte MIDI k automatizaci přístrojů ve studiu?
Ne, to ne, přestože mám nástrojů velké množství.
Mohou být použitelné zvuky GM, GS, XG pro profesionální nahrávku?
Myslím si, že ano.
Má MIDI nějaký vliv na hudební vývoj v posledních 20 letech?
Vliv MIDI na hudbu v posledních letech je obrovský. V podstatě si nedovedu dnes současnou hudbu bez MIDI představit.

Petr Slezák (mistr zvuku, hudebník a producent, studio Citron)
Usnadňuje ti MIDI nějak práci při nahrávání, mixu či produkci? Používáš MIDI automatizaci?
Určitě, ve všech rozumných podobách a možnostech. Pomocí MIDI přepínám hlavně banky a zvuky v externích zvukových a efektových modulech, jinak automatizace při mixu je již zabudována přímo v zařízení a ovládacím softwaru.
Jak dalece jsi na tom s pochopením MIDI implementací? Dokázal bys sám naprogramovat ovládání efektového modulu z PC?
Pokud tím myslíš z Maca (Apple), tak ano, nemám tolik času, abych se o to pokoušel jinde - třeba na PC. Jinak programovat pomocí implementací samozřejmě dokážu, ale proč se tím zdržovat, pro ovládání externích mašinek existují hotové programy.
Které to jsou? A jaký používáš základní MIDI software?
Začínal jsem na Cubase a Emagic Logic, teď ale používám špičkový MOTU Digital Performer, největší konkurenci Pro Tools. Má v sobě zabudovány implementační moduly různých MIDI zařízení, nebo je možné si v něm implementace programovat. Výhodou tohoto softwaru je velmi výkonné rozhraní, kreativita a intuitivní ovládání.
Naučil ses MIDI sám metodou pokus omyl, nebo studoval podle nějaké literatury?
Za a) je správně. K manuálu sahám až ve stavu nejvyšší nouze. Ale asi to není ideální, pro mě je ale podstatný hlavně výsledek práce a nemusím znát všechny detaily o MIDI.
Nahráváš klávesy ve studiu vždy jako MIDI data?
V naprosté většině případů. Ale ne proto, abych pak někomu něco zachraňoval,
ale proto, abych měl při produkci otevřenou cestu. Výběr zvuků záleží hlavně na tom, nakolik jsem při nahrávání producent nebo jen zvukař. Kvantizaci je třeba u živých nahrávek provádět opatrně v rozumné míře, aby byl zachován feeling, a je nutné rozlišovat styl a účel nahrávky.
Mohou být použitelné zvuky GM, GS a XG pro profesionální nahrávku?
Jasně. Každý zvuk je nejlepší na světě, pokud víš, že ho potřebuješ pro realizaci svého záměru.

Daniel Gregorovič (kytarista, producent a skladatel, skupina Depresion, Rakousko)
Je MIDI nějak užitečné pro kytaristu?
Pro kytaristu, který se nespokojí jen s jedním zvukem, určitě. Uvažoval jsem o kytarovém MIDI syntezátoru, ale odradila mě nutnost namontování dalšího speciálního snímače na kytaru a také by prý bylo slyšet přepínání zvuků mezi syntezátorem a normálním zvukem. Proto mám DigiTech 2101, kde se dají různé klávesové zvuky také vyrobit.
Používáš MIDI při domácím zkoušení?
Nejen na domácí zkoušení. Bubny programuji přímo (Boss DR 770), a potom to nahraji do MIDI Fileru Yamaha MDF-3 na disketu. Z toho to pak pouštím zase přes Boss do mixu a odtud do PAčka přímo na koncertech. Zpěvák používá nějaký Alesis vokalizér, tam si přepíná MIDI-spínačem jednotlivý zvuky, co si doma připravil.
Zajímáš se dobrovolně o MIDI , nebo je to pro tebe jen nutné zlo?
O MIDI se zajímám vlastně jen v souvislosti s přepínáním zvuků v aparátech a v DigiTechu. Na disketu ho umím taky uložit a pustit do toho Bosse. Ale že bych si vzal nějakou odbornou literaturu a studoval to, tak to nechám jiným. Poprvé jsem o MIDI slyšel někdy v minulém století, když jsem se začal o muziku zajímat a samozřejmě i sám hrát. MIDI - Musical Instrumental Digital Interface..., nějaké kontroléry a tak, jinak podrobnosti moc neznám.
Dnes ovládám přepínání zvuků pomocí geniální mašinky Fingertip. Má čtyři MIDI výstupy a čtyři jacky pro přepínání aparátů, můžu v ní vytvořit 100 programů pro jakoukoli kombinaci zapnutí zvuků. A největší sranda je v tom, že se to ovládá dotykově přímo na kytaře! Žádné kabely.
A co MIDI při nahrávání ve studiu?
Už dříve jsme vlastnili Alesis D4 a pak bubenický modul DM5. Přes tu D4 jsme točili v Otrokovicích ve studiu bubny, ale už si nevzpomenu, jestli komplet celý, nebo jenom nějaký zvuk, možná to byl kopák. Ale zapojený to tam určitě bylo. Důležitý je, že to dnes nejde poznat, jestli je to D4 nebo živý zvuk.


Psáno pro: časopis Muzikus 2004/03

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/MIDI-pro-zacatecniky-a-mirne-pokrocile~01~duben~2004/

Komentáře

celkový počet: 4

Lagya  Chyba
radek  kvalita zvuku
Jiří Regent  Re: kvalita zvuku
Tomas  MIDI A B

     
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.