Leo Fender - Génius, který se nikdy nenaučil hrát na kytaru

Fender? Myslím si, že neexistuje člověk, který by toto slovo nezaznamenal a ihned si nepředstavil elektrickou kytaru i hudbu s ní spojenou. Kdo ale za tímto slovem a vynálezy stojí? Není to nikdo jiný než americký elektrotechnický inženýr Leo Fender.

Leo Fender - Génius, který se nikdy nenaučil hrát na kytaru
Leo Fender - Génius, který se nikdy nenaučil hrát na kytaru

Když vše vezmeme pěkně od začátku, Clarence Leonidas Fender se narodil 10. srpna 1909 v kalifornském Anaheimu. Již od raného dětství projevoval zájem o elektroniku, a když mu bylo třináct let, nechal mu jeho strýc, majitel obchodu elektrotechnikou pro auta, poslat plnou krabici

vyřazených součástek a baterií. V následujícím roce dokonce Leo strýcovu prodejnu navštívil, a byl doslova okouzlen.

Přestože elektrotechnika byla pro něj obrovskou vášní, dětství neměl jednoduché. V osmi letech prodělal operaci nádoru a jeho levé oko bylo nahrazeno skleněným. Díky tomu nemohl později být odveden a mohl se plně věnovat studiu účetnictví na Fullerton Junior College (od roku 1972 Fullerton College) a také se dále samostatně vzdělával ve své oblíbené elektrotechnice a vrtal se v rádiích a dalších zařízeních.

V následujících letech po škole vyzkoušel Leonidas různá zaměstnání. Pracoval například jako účetní pro kalifornské ministerstvo dopravy nebo také jako účetní pro výrobnu pneumatik. Netrvalo ovšem dlouho, a po velké hospodářské krizi (1934) se usídlil ve Fullertonu, kde založil svou první opravnu rádií (1938).

Ačkoliv Leo nikdy aktivně nehrál na kytaru, začal experimentovat také se zesilovači na akustické kytary. S výsledným zvukem nikdy nebyl spokojen, a díky tomu začala jeho nekonečná cesta hledání něčeho nového a nepoznaného...

Máme zde počátek let čtyřicátých a Leo Fender se spojuje doktorem Kauffmanem, vynálezcem kytar Rickenbacker, za účelem vytvořit něco opravdu nového pro tehdejší hudební scénu. Společně pod značkou K & F Manufacturing Corporation produkují první havajské kytary i zesilovače.

Nutno dodat, že první polovina čtyřicátých let byla doba, kdy se měnil opravdu celý svět, tím pádem samozřejmě také hudební scéna. Dá se s jistotou říci, že staré kapely přestávaly být populární a zároveň rostl význam nových stylů. Populárním se stává blues, jazz, swing, latinskoamerické rytmy a country.

Nový hudební svět doslova dychtil po něčem novém, a díky těmto vlivům se začal objevovat zájem právě o elektrické kytary. Téměř bleskově se začaly objevovat „lubovky“ Rickenbacker, Les Paulův Log, a hlavně také Leovy a Kauffmanovy ocelové kytary s elektrickým snímačem.

V roce 1944 Kauffman opouští společnost a Leo se svými šesti asistenty zakládá novou značku, Fender Electric Instruments Co. Je to zároveň období, kdy se společnost přestěhovala do nové továrny, která se každým rokem postupně rozšiřovala.

Píše se rok 1946 a ve Fenderu se začaly vyrábět první zesilovače, které se ihned staly velice populárními. Nesmíme zapomenout na dnes již ikonické názvy kytarových zesilovačů, jako je Princeton, Deluxe, Twin a další. V roce 1948 byla zahájena také výroba opravdového šampiona The Champ. Ačkoliv je to nejmenší a nejméně výkonný aparát, stal se naprostým fenoménem.

Kolem roku 1948 Fender začíná také na prvních elektrických kytarách „španělského typu“ a o dva roky později firma představí první komerčně dostupný model Esquire. Tento model je velice zásadním a je považován za jeden z Leových odrazových můstků ve vývoji i inovaci elektrických kytar.

Když se přesuneme o pár let dál, v roce 1953 má společnost Fender Electric Instruments Co. již padesát pět zaměstnanců. Za pět dalších let dokonce sto třicet pět, několik budov a velkou distribuční síť pod vedením dalšího legendárního muže jménem Donald Randall. Ano, aparáty Randall.

Tímto startujeme seriál o vzniku nejikoničtějšího výrobce kytar se zaměřením na mistrovský počin nesoucí název Fender Stratocaster. Již v příštím čísle!

Psáno pro časopis Muzikus