Kurzy zvukové techniky XXXIII - důležité rady a praktické postřehy pro práci v hudebním studiu, co lze vyčíst ze signálové křivky (2)

Kurzy zvukové techniky XXXIII - důležité rady a praktické postřehy pro práci v hudebním studiu, co lze vyčíst ze signálové křivky (2)
Kurzy zvukové techniky XXXIII - důležité rady a praktické postřehy pro práci v hudebním studiu, co lze vyčíst ze signálové křivky (2)

Grafické zobrazení signálové křivky nám šetří spoustu času především při editacích. Problémy v souhře, v technické kvalitě záznamu, ve fázových, frekvenčních i úrovňových disproporcích a další kritické situace lze mnohdy vyřešit na základě letmého pohledu na displej namísto zdlouhavého a opakovaného poslechu. Pojďme si uvést pár běžných příkladů z editační praxe.

 

Vyhledání a vyčištění pauzy

Místa v záznamu, kde má příslušný nástroj nebo hlas pauzu, bývají často při dotáčení individuálních stop zdrojem nejrůznějších rušivých hluků, šelestů, cvakání, mlaskání apod. Při současném záznamu mohou v delších pauzách zase rušivě působit různé přeslechy z jiných signálových zdrojů. Protože se křivka v těchto úsecích zobrazuje jako minimální signálová úroveň a nebo není vidět vůbec, je vyhledávání těchto kritických míst na časové ose velmi snadné. Následná náprava je už záležitostí příslušného editačního postupu (vystřižení, zamutování, potlačení úrovně atd.).

 

Asymetrické průběhy

Některé typy signálu (například žestě) mají výrazně asymetrický průběh - spodní a vrchní půlvlna se výrazně liší tvarem i úrovní. Tento průběh signálové křivky je tedy v naprostém pořádku, ale někdy se stává, že je normální souměrný průběh z nejrůznějších příčin superponován (navrstven) na stejnosměrnou složku signálu (DC) nebo na nějakou extrémně nízkou frekvenci, která nemá ve stopě co pohledávat. Asymetricky zobrazená křivka (průchod nulovou úrovní posunutý nahoru či dolů) upozorňuje na tento stav, který si žádá nápravu (remove DC, lo cut).

 

Cliping

Evidentně nejprofláknutější informace o narušení kvality signálu. Křivka je na jedné či na obou stranách ve špičkách ostře seříznuta. Mohlo k tomu dojít již při záznamu (špatná zpráva) nebo při nějaké následné editaci (lepší zpráva, protože ty bývají nedestruktivní). Cliping je vidět nejen v případech, kdy špička překročila maximální digitální úroveň (do stopy se už prostě nevešla), ale i při následném potlačení úrovně (ořezání špiček je stále naprosto zřetelné). Dnes existuje řada programů (rekonstrukce nahrávek), kterými je možné clipping do určité míry eliminovat (seříznuté konečky se uměle zakulatí). Extrémně krátký clipping - několik uříznutých vzorků nemusí být ještě vnímatelné sluchem, pokud však trvá déle než cca 1 ms, bývá většinou doprovázené nepříjemným zkreslením, praskáním či lupanci.

 

Analogové a digitální lupance

Jedná se o velmi krátké, ale úrovňově často silné impulzy s ostrým náběhem, které jsou nejen dobře slyšitelné, ale také zřetelně pozorovatelné na displeji. Analogové lupance či nejrozličnější praskoty mají často původ v nechtěných úderech o nástroj, stojan či mikrofon, ale také pouhé otevření rtů při zpěvu může vytvořit impulz o značné intenzitě. Statická elektřina z oděvu nebo špatný kontakt v kabelu se už v mnohém podobá praskání, které je průvodním jevem chybné digitální synchronizace. Na křivce se objeví jako extrémně krátký a silný impulz o délce několika vzorků.

 

Situaci je vždy samozřejmě nutné vyřešit již před záznamem do stopy, ale pokud jsou tyto rušivé elementy již součástí nahrané stopy, lze je potlačit nebo zcela odstranit opět pomocí speciálních rekonstrukčních programů (viz Kurzy zvuku 12, 25, 26). Pokud se neobjevují v záznamu příliš často, lze je v sample editoru na signálové křivce velmi jednoduše a elegantně odstranit překreslením kritického úseku.

Psáno pro časopis Muzikus