přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

zvukKurzy zvukové techniky XXXIII - Důležité rady a praktické postřehy pro práci v hudebním studiu - subwoofer

21.11.2010 | Autor: Václav Vlachý | sekce: pro muzikanty - články

Kurzy zvukové techniky XXXIII - Důležité rady a praktické postřehy pro práci v hudebním studiu - subwoofer

Kurzy zvukové techniky XXXIII - Důležité rady a praktické postřehy pro práci v hudebním studiu - subwoofer

Pokud se monitory pro blízké poslechové pole doplní driverem pro přenos spodního akustického spektra, získáme při správném nastavení plnohodnotný studiový systém, samozřejmě za předpokladu, že to umožňuje akustika dané místnosti. Běžné near-fieldy mají mírný pokles od určité spodní frekvence (60-100 Hz). Přenos hlubokých frekvencí ztrácí tedy postupně na účinnosti a úkolem subwooferu je doplnit právě toto chybějící pásmo takovým způsobem, aby byl přenos basového spektra v daných akustických podmínkách vyrovnaný.

Protože je vzhledem ke směrovým vlastnostem hlubokých frekvencí naprosto zbytečné doplňovat toto frekvenční spektrum pro každý kanál zvlášť, využívá se pro stereofonní či vícekanálový přenos jeden společný, monofonní subbasový systém. V současnosti se ve studiích dává přednost aktivním modelům, neboť umožňují ideální nastavení vlastností samotného subwooferu v příslušném poslechovém prostředí společně s přizpůsobením průběhu satelitních monitorů ve spodním pásmu tak, aby nevznikaly ve frekvenčním průběhu žádné výrazné zdvihy nebo poklesy.

Nastavitelné funkce

Profesionální subwoofery jsou většinou řešené tak, že se oba stereofonní kanály zpracovávají nejprve v elektronice subwooferu, odkud audiosignál odchází do příslušných near-fieldů. Zůstává samozřejmě ve stereofonním formátu, ale po průchodu hornopropustním filtrem jsou odladěné právě ty frekvence, které přísluší ke zpracování subwooferu - tímto postupem se snažíme vyhnout „boulím“ ve frekvenčním průběhu.

Do výkonového zesilovače subwooferu přichází již součtový signál z obou kanálů přes přeladitelný filtr (dolní propust), který určuje, odkud bude subbasový systém pracovat. Jedná se často o pásmovou propust, protože u filtru bývá nastavitelný i spodní frekvenční práh (které nejhlubší složky se ještě budou reprodukovat). Přenášené pásmo subwooferu zabírá běžně pásmo 30-80 Hz, a pokud vypnete hlavní monitory, slyšíte jen neurčité dunění, které v žádném případě nereprezentuje plnohodnotný zvuk basových nástrojů, protože mu chybí jakékoli harmonické složky (sólový poslech subwooferu bych doporučoval každému začínajícímu zvukaři právě proto, aby si uvědomil, jakou funkci mají v hudbě frekvence pod 80 Hz a co lze očekávat od jejich přidávání či ubírání, tedy od ekvalizace basů). Dalším důležitým nastavením je regulace úrovně hlasitosti v poměru k hlavním reprosoustavám.

Přesné umístění subwooferu v poslechové místnosti nebývá kritické, i když se doporučuje dodržovat co nejmenší vzdálenost od hlavních poslechových monitorů, aby nedocházelo k výraznému fázovému posuvu. Fázový posun bývá možné eliminovat také funkcí otočení fáze (u některých modelů bývá k dispozici například po devadesátistupňových krocích).
Nákladnější profesionální konstrukce mívají digitální rozhraní a ve spolupráci s počítačem umožňují autokalibraci celého systému. Většinu z nich lze využívat také v rámci vícekanálových formátů.

Příště: Vícestopý záznam (1)

Psáno pro: časopis Muzikus 2010/05

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/Kurzy-zvukove-techniky-XXXIII-Dulezite-rady-a-prakticke-postrehy-pro-praci-v-hudebnim-studiu-subwoofer~21~listopad~2010/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.