Korg Poly 800 II - Historický testík

Korg Poly 800 II - Historický testík
Korg Poly 800 II - Historický testík

Po článku o digitálně řízeném analogovém syntezátoru Korg Poly 800 jsem se rozhodl ke srovnání s druhou verzí nástroje. Novější Korg Poly 800 II se na první pohled odlišuje černou barvou plastu a tmavším panelem s kombinací černé a modré, největší vychytávky ale najdeme uvnitř. Na rozdíl od první verze má Poly 800 II rozšířenou paměť sekvenceru na tisíc not, místo analogového chorusu je tu zabudovaný digital delay s modulací, nástroj má navíc dvoupásmový ekvalizér a pozitivní změny se dočkalo i MIDI vybavení. Tovární programy bohatě využívají zdvojení oscilátorů, testovaný kus byl ale přeprogramován interesantními elektronickými efekty, takže jsem porovnával jen zbytek převážně basových a sólových zvuků. Ty se mi líbily ještě víc, než na předchozí verzi. Digital delay je rozhodně přínosem pro plochy a barvy, kterým by jinak chyběl větší prostor. Krátké zpoždění i různé stupně modulace ještě více zdůrazňují atmosféru poloviny osmdesátých let, kterou Poly 800 II připomíná. Basy získávají na naléhavosti a díky ekvalizéru, který ovlivňuje jen okraje pásma, ale je velice užitečný, se zdají být ještě hlubší a pevnější. Sólové zvuky vyniknou s echem a opakováním frází, chorusový efekt jde velice snadno nastavit v širokém rozsahu. V zásadě je druhá verze osmistovky předznamenáním podobné koncepce, jakou měl značně rozvinutější syntezátor na principu tabulkové syntézy Korg DW 8000. Výhody lehkého nástroje s možností napájení z baterií a zavěšení na krk však u Poly 800 II zůstaly. Proti první sérii má nástroj ještě jedno podstatné vylepšení, které ocení každý zapomnětlivý uživatel, totiž vestavěnou lithiovou baterii pro zálohování programů. Zvuky tak zůstávají v paměti i po vyjmutí baterií z nástroje. U testovaného kusu byla nejvyšší bílá klávesa slepená, což upomíná na občasné problémy s výdrží klávesnice podobných nástrojů (křehký plast měly i klávesy některých Rolandů). Přesto, že plast na Poly 800 II je starý už čtvrt století, při normální hře by ke zlomení kláves nemělo dojít. Originální AC adaptér Condor jsem neměl k dispozici, ale syntezátor funguje s každým standardním napáječem stejného napětí a polarity. Výhodou originálu byl dlouhý napájecí kabel pro větší volnost při hře, šetřily se tak baterie a nástroj byl o poznání lehčí. A ještě malá poznámka nakonec: stejně jako jeho předchůdce, dynamickou klávesnici ani aftertouch tento nástroj nemá (objevila se až na zmíněném DW 8000).

Psáno pro časopis Muzikus