přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

baskytaraKen Smith - konstruktér, který psal dějiny

6.9.2010 | Autor: Zdeněk Wimpy Tichota | sekce: pro muzikanty - články

Ken Smith - konstruktér, který psal dějiny

Ken Smith - konstruktér, který psal dějiny

Myslím, že podtitul tohoto článku rozhodně není přitažený za vlasy. Nástroje Ken Smith vlastní a touží mít mnoho hráčů, jde opravdu o kult, klasiku a samozřejmě kvalitní, dotažené nástroje. Od roku 1995 jsem měl možnost s Kenem komunikovat jako zákazník hned několikrát. Někoho může překvapit jeho svérázný přístup a komunikace, ale po tomto interview už vím, že je to „náš člověk“.

Tvoje firma má za sebou dlouhou historii a nepochybně i mnoho úspěchů, co ale můžeš označit jako úspěch nejvýznamnější?
Zhotovení tisící baskytary, ne, dvoutisící, ne, pětitisící ... vzpomenu, a bolí mě z toho prsty. Možná když vidím ostatní firmy na celém světě, jak mě kopírují, ale nic mi za to neplatí, jen kradou. Dělal jsem i nějaké designové konzultace pro firmu Brooklyn Gear, nové japonské nástroje Burner, které jsou vysoké kvality a jsou vyráběné ručně, používají mé dřevo pro krky a hmatníky. Brooklyn Geer jsou z Číny, typ B4 jsou vyráběné v Koreji... toto jsou asi mé největší úspěchy.

Na výrobu nástrojů používáš různé kombinace dřev, ale myslím, že javor/mahagonový střed (core) a ořech/javorový střed jsou asi tvoje nejpopulárnější kombinace pro tělo. Můžeš nám definovat rozdíly těchto dvou kombinací?
Hmmm, nejpopulárnější? To řekl kdo? (já - tajná poznámka autora) Každý můj model má své oblíbené kombinace, záleží opravdu na určitém modelu. Můžu říct že „Elite“, tedy model s průchozím krkem, je oblíbený v kombinaci obláčkový javor, nebo tygří ořech s mahagonovým středem. V současnosti hodně používáme méně figurální javor i pro střed těla pro vyrovnanější basové frekvence. Má to i výhodu, že nemusíme používat a kupovat jiné dřevo, použijeme jen to, které není tak atraktivní na vrchní desku (tzv. top), takže úspora ;-) Ořech nebo javor jsou oblíbené na všech modelech. Rozdíl? Podle mne má ořech víc výšek a spolu s javorovým jádrem i slyšitelnější šíření středů. Obláčkový javor s mahagonovým středem má vrčivé basy a pevné syčivé výšky... obě kombinace jsou vítězi.

Která kombinace je vhodnější pro groove a která poslouží lépe pro jazzové hráče „improvizátory“?
Nástroje s ořechovou horní deskou víc „řvou“, tedy jsou vhodnější pro funk. Jazz je jemnější, tady miluji javor. To je charakter těchto dvou dřevin, jádro jen určuje stupeň tohoto charakteru. Těla z více kusů a více druhů dřevin dávají možnost dalších zvukových variací.

Jaký preferuješ materiál na hmatník? Morado/pau ferro, nebo eben? Eben je krásné dřevo, ale morado je asi lepší pro přenos nižších frekvencí, nebo se pletu?

Morado má pomalejší doznívání, eben rychlejší vrchol. Hoď je oba na podlahu a poslouchej, jak to bouchne, stačí jen a jen ta podlaha :-). Morado je jemné a ustálené, co se týče sesychání a praskání, víc než eben. Eben, co používáme už minimálně patnáct let, je nejlepší, co jsem kdy viděl. Eben je královský materiál pro hmatníky, je jen víc dětinský a potřebuje větší pozornost.

Jsi stále aktivní hráč? Hraješ v nějaké kapele nebo orchestru?
Hraji ve dvou orchestrech, ten první je můj hlavní, kde hraji koncerty, ten druhý je spíš na udržování se v kondici, ale když dostanu nějaké hraní, nabídnu ho raději tomu druhému orchestru, protože je to taková správná komunita. Ten hlavní je regionálně dotovaný orchestr. V obou hraji první kontrabas. Taky beru záskoky v podobných orchestrech v regionu, hraji různé jazzové koncerty, od dua až po bigband, není mi cizí zahrát i Broadway show.

Na svém webu nabízíš i staré kontrabasy, původem z různých zemí. Jaké jsou tvoje nejoblíbenější?
Samozřejmě že můj Storioni je král všech kontrabasů :-) Gamba je skvělá, pokud tyto dva porovnávám, ale nevím, který je lepší. Storioni je dobrý, má víc svažující se ramena, dobře se na něj hraje. Gilkes to je klasika a má božské zpracování, vypadá mnohem mladší, dokud ho nezačneš blíž zkoumat. Hart je krásná klasika, ale Martini proniká lépe. Martini je pro mne „nejjistější“ z novějších masivních nástrojů pro použití na koncertech nebo zkoušce s orchestrem. Někdy vezmu na hraní Martini, ale zjistím, že potřebuji víc basů, a tak ho raději vyměním za Gilkes nebo Hart. Moje další kontrabasy jsou restaurovány a jsou spíš inventář. V orchestru mám ty nejlepší kontrabasy já, často se s nimi před hráči chlubím, vím, že tím utápět ostatní kolem není pěkné. V orchestru jsem víc nahlas než ostatní basisté, ti jsou pak stranou, protože hrají tak z poloviny mé hlasitosti, Když skončíme, tak na ty ostatní pak většinou dirigent řve, ať se do toho příště víc opřou. Martini je skvělý nástroj, ale nesetře zbytek sekce. Na jazzové koncerty beru, co je bezpečné, taky záleží na tom, kde hraji, používám snímač a zesilovač. Máš ještě k tomuto nějaké otázky? ... Jo, neptal ses mi na moje smyčce :-)

Byl jsem potěšen, když jsem v tvojí nabídce viděl i české kontrabasy. Jak se ti líbí tyto nástroje?
České nástroje, které tady mám, jsou většinou té nižším kategorie, tyto nástroje byly posledních padesát až sto padesát let vyráběné hlavně pro export. Viděl jsem i krásné ručně vyráběné české kontrabasy, ale ty si hráči drží a neprodávají je. Nejlepší kontrabasy pro orchestry jsou italské a anglické, ale viděl jsem i velmi dobré německé nebo vídeňské nástroje. Jazzový hráči mají raději tříčtvrteční komerční české nástroje, dají se dobře sejmout, ale mají příliš slabý zvuk pro orchestr. Já těmto nástrojům říkám „školní kontrabas“, když je někdo používá v orchestru.

Tvoje nástroje se používají ve všech hudebních stylech, ale myslím, že především hráči moderního gospelu si tvoje baskytary velmi oblíbili. Byl to nějaký záměr, nebo si je tito skvělí černí hráči prostě sami našli pro jejich zvuk?
Gospel? Jednou mi řekl jeden kluk v Řecku: „tvoje basy jsou nejlepší pro řeckou hudbu,“ kluk z Latinské Ameriky zase: „tvoje nástroje jsou nejlepší pro latinsko-americkou hudbu.“ a teď slyším zase tohle: „tvoje basy jsou nejlepší na gospel.“ Hele není gospel vlastně R & B s jinejma textama? Řecká hudba, latina, jazz, není prostě Bchar1 pořád Bchar1, bez ohledu na to, o čem se zpívá? Já se prostě snažím vyrábět nástroje, kde fungujou všechny noty.

Čas od času přijde některý z konstruktérů s nějakou novinkou v designu nebo v konstrukci. Myslíš, že tyto inovace mají radikální vliv na zvuk nástroje? Mám na mysli tzv. extended B headstock (struna H je vedená na hlavě na ten nejvzdálenější kolík), single cut (tělo pouze s jedním výřezem, a tzv. semi hollow, tedy nástroje poloakustické, resp. duté. Plánuješ použít tyto prvky nebo zkoušel jsi to někdy v praxi?
1. O.K., to jsou ale tři různá témata.
Single cut - toto se dělalo na kytarách v devatenáctém a začátkem dvacátého století, nepřestali to náhodou dělat proto, že se na to špatně hrálo?! Jasně, na některých jazzových kytarách se to stále používá.
2. Poloakustické? Proč, když je to elektrické? Stejně na to nemůžeš hrát bez zesilovače. Chceš tím odstranit špatné harmonické tóny? Pak ale nehledej další problémy. Také nemůžeš vidět a opravit nečistoty uvnitř, co když tam něco začne bzučet, jak to opravíš? Moc těžký nástroj? Takže ho uděláš poloakustický? Ne, změň tvar a použij lehčí dřevo, to je snadnější. Někdo koupí každý tvůj model, uděláš tedy nový model „semi-hollow“, a prodáš víc kytar? Je to prostě lepší? Ne!. Tedy obchod? Čím víc je tvoje nabídka barevnější, tím víc modelů můžeš strčit dealerovi? ... Ne, sorry, to není můj styl.
3. Extended B, tak to jsem si nechal nakonec. Podle mě to je jen „hokus-pokus“ nebo „jeden šaman vymyslel“. Ne, jakákoli změna tady nemá efekt. Háčko je velmi silné a příkrý úhel na hlavě není někdy úplně to nejlepší. Udělal jsem změnu před lety na mých pětkách, ale šestky zůstaly stejné. Prostě 34” menzura, standardní vedení strun, a pakliže slyšíš a vidíš a nečteš nesmyslné šotky, je to takhle v pohodě. Problémy s pnutím mohou vyplývat z různých příčin, hlava nástroje je jen malé místo. Co kobylka, úhel těla s krkem? Vibrace dřev, vibrace krku vůči tělu, materiály, odrůdy dřev a lak...? Pak teprve řeš „extended B“.
Hraní na kontrabas a práce s kontrabasy mě hodně naučila, a to víc, než jsem věděl o existujících teoriích spojených se stavbou baskytar. Kontrabas, viola, loutna atd., to jsou dědečci elektrických baskytar a kytar. Chceš být lepší konstruktér? Uč se respektovat předky! Jestli nevíš, co jsou oni zač? Potom máš jako konstruktér velkou mezeru ve vzdělání, to je můj názor :-)
Před lety přišel „boom“ s nástroji s průběžným laminovaným krkem a s laminovaným tělem. Po nějakém čase se konstruktéři ale vrací zpět ke klasice nebo používají méně vrstev pro laminování, nebo dokonce vyrábí nástroje s krkem z jednoho kusu, tělo nelaminují, ale je to opět jen jeden kus opatřený tzv. topem. Dělají to proto, že to je méně pracné a jsou menší náklady na výrobu, nebo je to nový trend v konstrukci baskytary?

Můžeš nám představit tvoje KSD „jazz bass“ nástroje? Jsou velmi populární pro kvalitu a cenu. Jsou KSD vyráběné pouze v Koreji, nebo děláš i některé modely v USA?
KSD není Ken Smith produkt, jedna firma mě před lety oslovila, abych pro ně udělal design. Dělal jsem i pár testů během dvou let, a to bylo vše. Nikdy jsme je nevyráběli, neděláme jim reklamu, neděláme jim podporu na našem webu a nedistribuujeme je v obchodech. Koupili jsme od této firmy Brooklyn Gear pár kusů pro lokální prodej, takže jsou v obchodech v našem městě nebo jsou k mání pro naše hosty ve firmě, toť vše. Není to můj produkt, je to něco jako Les Paul a Gibson, tedy designér a výrobce.

Myslíš že existuje nástroj, který má naprosto odlišný design než jazz bass, ale přitom hraje jako jazz bass?
Vzhled? Ano. Jiné materiály...? Asi ne. Přetvoř kus dřeva, a změní se i zvuk. Myslím, že když změníš druh dřeva a díly, vyrobíš nástroj s úplně jiným zvukem.

Je možné vyrobit nástroj, na kterém najdeš moderní, ale i vintage zvuk?

Ne, myslím že ne, nevím. Záleží na tom, co od takového nástroje chceš. Někdo vlastní šest různých Fenderů. Ale takový hráči by potřebovali asi všechny Fendery, potřebují určitou basu, když prší, svítí slunce, jinou, když je den, a další, když je noc :-)

Připravuješ něco nového? Nový model nebo něco úplně jiného, třeba zesilovač, boxy?
P.A.P.A. Preamp je nový produkt. Produkoval jsem i mnoho nových designů, ale trh je teď pomalý. P.A.P.A. funguje dobře pro kytaru, baskytaru, kontrabas... pro všechno se snímačem nebo mikrofonem. Dokonce jsem ho testoval i s mým starým mikrofonem AKG e160, co mám v kontrabasu, a znělo to fantasticky! Má to výstup a ovládání pro sluchátka, baterie, AC/DC, active/passive, přepínače uvnitř, a celé to má krásný design a barvu... jo, nejlepší je na tom asi ten lak :-) Tak to je můj nový produkt Ken Smith P.A.P.A.

Říká se, že svět není jen o baskytarách. Máš i nějaké jiné hobby, zájmy?
Ne? ... Jseš si jistej? Ach jo, ale to mi nikdy nikdo neřek’ :-) Mám ženu a dvě skvělý děti. Hrával jsem golf, když sem měl teda čas, a byl jsem dobrý rybář. Golf tě ale může unavit a po rybaření smrdíš, takže radši hraju na basu v orchestru nebo jdu do kina na dobrej film a jím popcorn. Každou neděli, když mě teda nechaj’, spím celej den a dávám klid mým kostem... to je pro mne nejvíc. Když se mě zeptaj’: „Tati, zítra máš narozeniny (nebo zítra je den otců), co budeš chtít dělat?“ Většinou odpovím: „Můj den? Nechci dělat nic s ani jedním z vás!“ Radši budu dělat to, co mě baví :-). Volné dny s rodinou mohou být větší práce než práce samotná.

Psáno pro: časopis Muzikus 2010/01

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/Ken-Smith-konstrukter-ktery-psal-dejiny~06~zari~2010/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;
tagy