přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

kytaraJoe Bonamassa Band - backstage

12.3.2010 | Autor: Ibrahim Hassan | sekce: pro muzikanty - články

Joe Bonamassa Band - backstage

Joe Bonamassa Band - backstage

foto: Jiří Rogl

Do Prahy konečně zavítal jeden z nejtalentovanějších a nejuznávanějších bluesových kytaristů, jehož předchází uznání od takových mistrů, jako je B.B. King či Buddy Guy, a je srovnáván s veličinami blues Jeff Beckem a S.R.Vaughanem - Joe Bonamassa.

Koncert se odehrál v útulném prostředí klubu Vagon 11. prosince 2008 (psáno pro časopis Muzikus 3/2009, pozn. red.). Zcela zaplněný klub očekával vystoupení krále mladé bluesové generace a rozhodně si přišel na své. Joe podal neskutečný výkon a před publikem, které tvořili z valné většiny muzikanti, dokázal, proč je kolem něho tolik humbuku.

Joe Bonamassu totiž předchází pověst zázračného dítěte. Ve čtyřech letech začal hrát na kytaru. V sedmi už hrál na normální kytaru a ve dvanácti předskakoval s kapelou Danny Gattona takovým umělcům, jako jsou B.B. King, Foreigner nebo Gregg Allman. Ve čtrnácti založil kapelu se synem Milese Davise Erikem, synem Robbie Kriegera Waylonem a s Berry Oakley, Jr. Natočili spolu jednu desku. V roce 2000 natočil svou první desku A New Day Yesterday. Od té doby je vlastně neustále ve studiu nebo na turné. Natočil devět sólových desek. Vystřídal se u něj nespočet kvalitních muzikantů. Miluje koncertování, a proto je jeho rok přímo nabitý akcemi. Vždy se však snaží dát do koncertu všechno, stejně jako to předvedl v Praze.
Do dvouhodinového bloku zahrnul skladby jak z posledního alba, tak starší materiál a došlo i na odkazy na hudební vzory Deep Purple či Led Zeppelin. Příjemná byla asi pětiminutová sólová skladba na akustickou kytaru, v níž Joe prošel všechny možné techniky, aniž by tím poškodil kompozici.
Záda mu spolehlivě kryli klávesista Rick Melick (Air Supply, Andy Gibb ad.), basista Carmine Rojas, který působil dlouhou dobu u Davida Bowieho, nahrával a jezdil s Tinou Turner, Stevie Wonderem a dalšími, a bubeník Bogie Bowles, mladý a talentovaný muzikant, který spolupracoval s Ozzy Osbournem, Stevie Salasem nebo Kenny Wayne Shephardem.

Nabízelo se trochu srovnání s Bonamassovou předchozí kapelou, v níž hráli Kenny Kramme na bicí a hlavně neskutečný basista Eric Czar. Měl jsem pocit, že předchozí kapela byla víc hardrocková. A více působila jako opravdová kapela, mám na mysli, že hráli víc dohromady a Eric Czar byl Joe Bonamassovi na roveň. Byl vlastně druhým frontmanem. Nynější kapela je víc blues a víc nechává vyčnívat Joea Bonamassu. Zda je to dobře, nebo špatně, nechám k posouzení vám. Mně se líbí obě sestavy a obě mají něco do sebe. Koncert byl úžasný a publikum připravilo Bonamassovu bandu obrovské ovace.

Pikantní na celém vystoupení bylo to, že Bonamassovi bylo celou dobu špatně. Dokonce si v druhé polovině koncertu vyžádal přestávku, aby se mohl jít vyzvracet. Na jeho výkonu to ale nebylo znát a přes obtíže naprosto profesionálně dohrál koncert a podal strhující výkon. Bohužel, díky tomu, že mu nebylo dobře, jsme nuceni vynechat rozhovor, který jsme měli přislíbený. Co se dá dělat. Tak tedy ke kytarám a aparátům.

Backstage

Joe Bonamassa si přivezl docela slušný počet kytar. Přesto nakonec použil jen čtyři z nich. Hned první použitá kytara byla trochu překvapením. Joe je známý svou záblibou v nástrojích Gibson Les Paul, nicméně na první skladbu použil kytaru Ernie Ball John Petrucci BFR6 v barvě ruby red burst. Nicméně potom ji odložil a už nevzal do ruky. To další dvě kytary musely vydržet takřka celý koncert. Jednalo se o Gibson Les Paul ’59 cherry burst a hlavně Gibson Les Paul Goldtop Joe Bonamassa, tedy Bonamassův signature model Les Paula. Akustiku potom používal Yamaha APX.

Co se týče aparátů, tak tam čekalo na kytaristy docela překvapení. Jediná relativně známá hlava byla Engl Ritchie Blackmore signature 100 W, která ovšem sloužila jen jako záložní. Hlavní nápor Bonamassovy hry byl směřován do dalších tří stowattových hlav - Van Weelden Twinkleland, ručně dělaná holandským stavitelem aparátů Peterem Van Weeldenem (na jeho aparáty hraje i Eddie Van Halen), další hlavou je Category 5 JB-100 68 Custom, hlava postavená Joe Bonamassovi na míru, a třetí používaná hlava byla TwoRock Custom Reverb Signature. Zesilovače šly do stereo boxů Mojo Musical Supply, osazené každá 4 x 12” reproduktory EV. Van Weelden a TwoRock šly do jednoho boxu, Category 5 a Engl do druhého. Před boxy byly kvůli lepšímu snímání postaveny plexisklové zástěny a oba boxy byly snímány mikrofony.

Efektové vybavení Joe Bonamassy bylo docela zajímavé. Kromě takových docela tradičních efektů, jako jsou Boss DD3 (delay), obyčejný wah pedál od Voxe V847-A, distortion Dunlop Fuzztone či overdrive Ibanez TS808, tam byly i docela zajímavé kousky. Tremolo Fulltone Supa-Trem, Gas Pedal Curb (true bypass), Lehle 1char43 switch (což byl přepínač mezi zapojením aparátů) a WhirlwindSelector. Poslední jsem nepochopil, na co je, neboť ho Joe měl permanentně zapojený na Both. Teoreticky by tenhle switch měl přepínat mezi dvěma okruhy zapojení efektů, nicméně Joe měl všechny efekty zapojené do řady, kromě delaye, který byl zapojen zvlášť. Naprostou raritou byl potom efekt Moog Earthwave Theremin. Je to zařízení, které využívá vlivu kapacity lidského těla na elektronkový oscilátor. Více k tomuto efektu se dozvíte v lednovém čísle Muzikusu (2009) na straně 137, kde jeho principy a použití vysvětluje kolega Milan Guštar.

Basista Carmine Rojas měl pro něj velmi netradiční vybavení. Tedy netradiční - spíš překvapivé, protože před nedávnem se stal firemním hráčem firem ESP (baskytary) a Eden (aparáty). Zjistit, co má za baskytaru, mi dalo docela fušku, protože o téhle firmě jsem ještě neslyšel a většina lidí ji má spojenu s efekty - baskytary začali vyrábět před třemi lety. Jedná se o firmu Xotic a basu XB (pětiti strunná). Jsem rád, že se mi to podařilo zjistit beze ztrát na životech, protože jsem tuhle basu hledal na netu několik hodin a zachránilo mě až basácké fórum Talkbass. Používal dvě hlavy Ampeg SVT-4PRO, které šly do dvou boxů Ampeg SVT-410.

Klávesista používal jen Hammond XK-3c a jako klavír Roland RD-700SX.

Bubeník Bogie Bowles je firemním hráčem Yamahy, takže od nich měl kompletní sadu bicích. Jedná se o Yamaha Absolute Maple Nouveau. Basový buben 24 x 18”, tomy 12 x 9”, 14 x 12” a 16 x 14” a dva rytmické bubínky 14 x 7” a 14 x 6,5” (Mike Bordin signature). Na všech bubnech byly nataženy blány Remo. Činely používal Paiste 14” signature hi-hat, crashe 20” medium, 19” rock a 18” medium, potom 22” power ride. Paličky Vic Firth.

Kytary:
Ernie Ball John Petrucci BFR6
Gibson Les Paul Goldtop Joe Bonamassa
Gibson Les Paul ’59 cherry burst
Yamaha APX

Zesilovače:
Van Weelden Twinkleland 100 W
Category 5 JB-100 68 Custom 100 W
TwoRock Custom Reverb Signature 100 W
Engl Ritchie Blackmore signature 100 W

Boxy:
Mojo Musical Supply 4x12“ EV

Efekty:
Boss DD3 delay
Vox wahwah V847-A
Dunlop Fuzzface distortion
Fulltone Supa-Trem tremolo
Lehle 1@3 switch
Whirlwind Selector
Ibanez TS-808 overdrive
Gas Pedals Curb true bypass
Moog Earthwave Theremin

Basa:
Xotic XB pětiti strunná
Basový aparáty:
Ampeg SVT-4PRO (2 hlavy)
Ampeg SVT-410 (2 boxy)

Klávesy:
Hammond XK-3c
Roland RD-700SX

Bicí:
Yamaha Absolute Maple Nouveau (blány Remo)
24 x 18” kick
12 x 9” tom
14 x 12” tom
16 x 14” tom
14 x 7” snare
14 x 6,5” Mike Bordin signature snare

činely Paiste
14” singnature hi-hat
20” medium crash
19” rock crash
18” medium crash
22” power ride

paličky Vic Firth

Psáno pro: časopis Muzikus 2009/03

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/Joe-Bonamassa-Band-backstage~12~brezen~2010/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.