Jdeme po zvuku Karla Gotta - technické zázemí koncertu

Jdeme po zvuku Karla Gotta - technické zázemí koncertu
Jdeme po zvuku Karla Gotta - technické zázemí koncertu

Možnost podívat se na technické zázemí koncertu Karla Gotta je velkým lákadlem pro každého, koho alespoň trochu zajímá zvukařina. Očekávání, že bude k vidění jen to nejlepší vybavení, se vyplnilo. Do puntíku.

Najít se a vyrazit

S mým „dvorním“ fotografem Michalem Krnínským jsme na technickou reportáž vyrazili v den výročí sametové revoluce. Sraz byl u služebního vchodu haly v Českých Budějovicích. Tam se nás ujal zvukař a producent Tomáš Barták, jehož firma Audioblue zajišťovala celé podzimní turné Karla Gotta. Po dvě hodiny jsme se mohli dívat kamkoliv a pokládat zajímavé i méně zajímavé (rozuměj „blbé“) dotazy. Snad těch prvních bylo víc...

 

Vše v jednom

„Zjistili jsme, že pokud všechno má šlapat, je nejlepší se spolehnout sám na sebe,“ otevírá Tomáš Barták diskusi. „Zvuk, světla i videoprojekce, vše patří k nám. Máme tak jistotu, že všechno bude fungovat tak, jak potřebujeme. I tyhle židle jsou naše,“ ukazuje na místa na sezení pod pódiem. Na mé zdvižené obočí reaguje: „Stalo se nám, že jsme přijeli do nejmenované haly a židle prostě neměli. A jinde nám pořadatel oproti dohodě připočítal k ceně za pronájem neuvěřitelnou částku za jejich zapůjčení. Tak vozíme vlastní.“

 

A jak je to na turné Karla Gotta s lidmi? „Jezdíme s dvanácti stálými bedňáky, čtyřmi zvukaři a pěti lidmi od světel. A vždy na místě najímáme deset místních hostesek. Snažíme se vše dotáhnout. Třeba i tím, že Karel Gott má na turné za jevištěm vytápěný stan. Jak sám říká, je to poprvé v jeho kariéře.“

 

Stejdž

Nejdříve přistupujeme k novému mikrofonu Karla Gotta, stříbrnému Sennheiser SKM 2000 s kapslí Neumann KK 205 (viz sloupek). Pak se věnujeme ostatním mikrofonům na jevišti.

 

„Máme tu patnáct kanálů, většina mikrofonů jsou bezdrátové Sennheisery. Jde o sety ew 500-945 G3 obsahující jak mikrofon s vysílačem, tak přijímač. Vzhledem k tomu, že není reálné fyzicky zvládnout nastavení tak velkého množství mikrofonů, využíváme software Sennheiser WSM (Wireless System Manager). Automaticky nalezene a nastavíí správné frekvencí, včetně zamezení případného rušení jinými - třeba televizními - kanály (bezdrátové mikrofonní systémy běží v televizním pásmu, pozn. redakce). Velké problémy jsme s tím mívali třeba v okolí Karlových Varů, kde je hodně digitálních televizních kanálů od zahraničních sousedů. Zásadní přínos WSM je právě v tom, že nic nemusíme hídat. Umožňuje nám to snadnou korekci, včetně dálkového ovládání během hraní.“

 

Během práce na článku mi několikrát v hlavě naskočil vtip od kamaráda Jindry Zíky. Třeba ho ještě neznáte: Rocková, popová a jazzová hvězda se baví, jak naložili s penězi za turné. Rocker se svěří, že má novou vilu. Popový král, že zakoupil jachtu. A jazzman, že si koupil svetr. Rocker a popíkář se udiveně ptají: „A co zbytek?“ „Ten mi doplatili naši.“

 

Kromě kláves, které jedou linkou, jdou všechny nástroje bezdrátovými mikrofony (!). Využity jsou mikroportové sady Sennheiser ew 572 G3. Bicí se snímají dvanácti mikrofony.

 

Hodně neobvyklé je to s kapelou, která je zvyklá mít vlastní mixpult a sama si nastavuje hladinu odposlechů. To je z pohledu zvuku docela nešťastné řešení, protože zvukař nemá šanci ovlivnit poměry na pódiu.

 

Odposlechy mají šestnáct stop, přičemž někteří umělci využívají in-ear odposlechy. Opět jde o Sennheiser, a to model ew 300 IEM G3. Není bez zajímavosti, že mají zámek proti „náhodné“ změně nastavení. Část kapely je má zapojené v režimu mono, část ve stereu. Ale jak říká Alexandr Saša Langr, „v těch stereo se nic moc neděje“.

 

Ohledně odposlechových beden Saša dodává: „Hlavní systém jsou ARCS od L’Acoustic, ty dávají hlavní detail pro Karla Gotta. Všechen odposlech je primárně pro něj, pokud někdo něco požaduje, pouze se k němu přidává. Nastavený odposlech není třeba nijak zásadně měnit, kromě písní, které se hrají akusticky.“

 

„U některých písniček si Karel Gott bere tón od piana. Pak se zvukař snaží dát mu jej přímo do odposlechu, aby nemusel zbytečně přecházet. Nebo když je píseň rytmická, tak zvukař ,přisolí‘ hajtku. Odposlech je poměrně specifický, tvoří jej levý a pravý side-fill a jeden detail vepředu (front-line). Ty side-fillové bedny ARCS jsou fajn taky díky kombinaci, kdy jeden je široký a jeden užší. Ve finále se to projeví lalokem, kdy ten širší hraje víc dopředu a v užším prostoru, ten užší to má naopak. Karlovi stačí udělat krok a najít si prostor, kde mu to hraje dobře“. Ohledně dotazu na paravány na pódiu je prý používají jen na bicí, a to pouze v menších prostorách. Na větších jevištích nemají význam.

Visící LA u stropu
Visící LA u stropu

Mixážní pult

Tomáš s námi prochází další úsek. „Signálová cesta je kompletně digitální, a to v rozlišení 96 kHz na 24 bitů. Pulty DIGICo si je navíc interně převedou na 32 bitů s plovoucí desetinnou čárkou. Rozdíl ve zvuku těchto pultů a ostatních půltů je obrovský. Kdo si to nezkusil, tak nepochopí.“

 

Ptám se na klasické dilema analog versus digitální pult. „U digitálu je plusem kvalita a množství funkcí. Mínusem je nepřehlednost. Když se člověk ztratí, tak je zle. Protože může trvat pěkně dlouho, než se najde potřebné tlačítko. A většinou člověk to tlačítko nenajde... S analogem ale nelze udělat to, co s digitálem. Dneska je doba jinde. Začínal jsem s digitální Yamahou a dlouho mi trvalo, než jsem se dopracoval k dnešnímu stavu. Ale cesty zpátky není.“

 

Pomalu jsme od odposlechového SD8 přešli k hlavnímu pultu, kterým je SD10. „Kromě klasické ,‘hardvarové‘ části má dotykové rozhranní, kde si přepínáním layerů nastavuji, co ovládám. Teď vidíme, že ovládám hlasitost a panoramu, ale v každém layeru lze určit něco jiného.“ Samotný pult má sto šest vstupů a čtyřicet osm sběrnic.

 

Jak je to s efekty? „Rackové efekty nevozíme žádné. V pultu máme nahrané VST plug-iny od Waves. Takže je bereme přímo z pultu.“ Na otázku, zda jsou bezchybné, dodává: „Jsou tam skvělé efekty třeba na dynamiku, skvělé ekvalizéry. Co se týče hallů, je tam pořád rezerva. Pokud něco potřebujeme, sáhneme po Lexiconu PCM 82.“

 

Na konci

Koncové zesilovače jsou čtyřpásmové L’Acoustic LA8, celkem devět kusů. Mají výkon čtyřikrát dva kilowatty. „Každý LA8 má uvnitř procesor s originálními presety. Všechno je to krmené digitálně (AES/EBU), což je na detailech hodně znát. Zvuk je bez převzorkování.“

 

A jak je to s řešením posunu fází, zpoždění atd.? „To je všechno v LA8. Vyberu preset a je to. V tom je ten L’Acoustic krásnej, že to nejde zkazit.“ Dále se ptáme na bedny. Zde je opět vše postaveno na produktech L’Acoustic (SB28, Kara, Kilo, Kiva), detaily viz sloupek.

 

Když „zagooglujete“, naleznete rozhovor s Tomášem Bartákem ve starším čísle Muzikusu, který s ním pořídil kolega Mojmír Mohapl.

 

A jak dlouho trvá vše postavit? „Stavíme šest až sedm hodin, přičemž máme svých dvanáct zkušených bedňáků, kteří to už umějí. Zbourání trvá asi tři hodiny, a to včetně televizní techniky, které je hodně.“

Pohled od pultu FOH
Pohled od pultu FOH

Neexistující profese: sound engineer

Dostáváme se k velezajímavé části, a sice k dotazu na měření akustiky sálu. „Ano, akustiku sálů si měříme sami. Používáme SW Soundvision (opět L’Acoustic), přičemž většinu sálů, kde jsme dřív hráli, máme už namodelovaných. Spočítané hodnoty pak využíváme k nastavení parametrů procesorů.“ Saša Langr nám ukazuje software. Nahrál projekt namodelovaného zimního stadionu v Budějovicích. „Model si děláme my. Začíná to tak, že přijdeme, vezmeme laser a obejdeme celý barák. Když to máme namodelované, tak v dalším kroku do modelu v počítači umístíme bedny a uvidíme, jak vše bude vypadat. První cluster je libovolný a ten maluje, kde jak co bude hrát. Software ukazuje rozložení energie v hledišti, ukazuje vyrovnanost frekvenční charakteristiky.“

 

SLOUPEK

Novým mikrofonem Karla Gotta je stříbrný Sennheiser SKM 2000 s kapslí Neumann KK 205. Jako profesionální transmiter má SKM samozřejmě spoustu funkcí, včetně nastavení vysílacího výkonu či snadnou výměnu mikrofonních kapslí. Systém SKM byl uveden v roce 2009 na NAB (National Association of Broadcasters) v Las Vegas.

 

Využitá kapsle Neumann KK 205 má superkardioidní charakteristiku. Spolu s kardiodní KK 204 byly obě představeny vloni v dubnu, také na NAB. Neumann tehdy uvedl, že je vyvíjeli už přímo s cílem využití bezdrátového systému SKM. Kapsle si za poměrně krátkou dobu udělaly dobré jméno při využití při živých vystoupeních mj. díky dobrému odstupu signál-šum a odolnosti proti zpětné vazbě.

 

V této fázi nejsou vidět přesné grafy, program ukazuje jakási kolečka. Spočítání výsledné charakteristiky s přesným rozložením trvá delší dobu a tento proces se spouští až ve fázi, kdy už je Saša víceméně spokojený s rozestavěním beden. Procházíme „náhodně“ vybraný model pardubického stadionu (Saša je místní rodák). Spustil modelování, na jehož výstupu máme barevně vyznačeno rozložení SPL, změny fáze atd. Přichází řeč na další model, kterým je plzeňský stadion. „Ten je akusticky nešťastně řešený. Hraje se vlastně do zdi a jsou tam dlouhé a vysoké tribuny. Takže aby šel zvuk do tribun, tak jsme museli hrát do skla a využít odrazů.“

 

Dále se bavíme o bednách: „Placaté bedny distribuují zvuk při minimálním objemu. S konvenčním systémem by to bylo o kamion víc a s padesátiprocentním výsledkem. Díky tomu, že jezdíme tak dlouho, tak už máme modely mnoha sálů a můžeme předem určit, co kam máme vzít s sebou. Roli hraje už jen velikost a charakter programu. Třeba tady v Budějovicích je délka sedmdesát metrů, O2 aréna má sto třicet.“.

 

Říkám klukům, že děláme pop music. Může vám to blbě hrát, ale musí to dobře vypadat.

(Tomáš Barták)

 

Vracíme se k simulačnímu programu. „Nastavím v něm, že bedny visí v určité výšce a pod určitým úhlem. Jakmile je bedňáci zavěsí, tak už neměním parametry - třeba zpoždění - jednotlivých beden, ale zpožďují se ‘hvězdokupy‘ pohromadě. Kdo má placaté bedny, tak by měl tuto simulaci dělat povinně. Protože kdo to nedělá, tak je sebevrah (nebo ignorant, dodává Tomáš). Ale samozřejmě, je nutné do toho investovat svůj čas na vzdělávání.“ Když pochvalně kvituji vše, co vidím (na škole jsme to vždy viděli jen zdálky, nikdy ne v praxi), a zejména pak - dle mého názoru - veledůležitou simulaci, Saša si posteskne, že je smutné, že je u nás pořád není žádné povědomí o profesi „zvukový inženýr“. Většina zodpovědných lidí v médiích a „šoubyznysu“ si ani neumí představit, k čemu by jim takový člověk byl. Trošku mi to připomnělo mojí oblíbenou knížku To snad nemyslíte vážně (R. Feynman), kde autor píše, že před válkou žádný zaměstnavatel pořádně nevěděl, k čemu by mohl být kvantový fyzik. Ke změně stačila jedna atomová bomba...

Simulační software Soundvision
Simulační software Soundvision

Světla

„Pulty jsou od MA Lighting. Jeden je Grand MA Light II a druhý tzv. Wing. U nich funguje jedna perlička a sice, že když máš propojeno více zařízení od MA a něco klekne, tak záložní pult to automaticky převezme a všechno jede pořád dál. Ještě se nám to nestalo, ale je dobré vědět, že je vše takto zajištěno. S tímto systémem je spojen tzv. Videoserver, taktéž od MA, konkrétně VPU Plus, který je ovládán z Grandu a stará se o ,krmení‘ LED televizí. Dimmery jsou české Novalight. Co se týče zamlžení, tak nepoužíváme klasickou mlhu, ale hazery (fog-haze) od kanadské MDG. Má to třicetkrát menší částice než klasická mlha. Na snímání pro televizi se nedá nic jiného použít, protože by nebylo nic vidět. A má to navíc velmi malou spotřebu.“

 

Věcičky od Sennheiserů a Neumannů jsou tak trochu jako duo Barbora a Špotáková. Samá medaile. Třeba systém ew 572 G3 dostal ocenění na NAMM Show, sluchátka HD 700 byla zvolena jako Best in Class tamtéž, čtenáři Sound on Sound zase vybrali Neumann U 87 Ai jako nejlepší mikrofon, a tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho...

 

A co světla? „Pouze přední světlo je klasické Arri 2000, jinak jsou to všechno výrobky domácí továrny Robe. Naprostá kvalita a naprostá spolehlivost!“

 

Tomáš ukazuje na velké promítací plochy nad jevištěm: „To jsou naše tři LCD televize s rozlišením deset milimetrů, celkem devadesát metrů čtverečních, a každý modul váží dvacet dva kilogramů. Nejsou ani moc široké, takže jsou dobré na transport. I když je jejich cena řádově v milionech, v dnešní době si je už nejde půjčovat, pokud si chci držet rozumnou cenovou hranici.“

 

Technické vybavení, koncert Karla Gotta, Budějovice 17. 11. 2012

 

Mixpulty

hlavní mixážní pult DIGICo SD Ten

mix odposlechy DIGICo SD8

 

Mikrofony

mikrofon Karel Gott Sennheiser SKM 2000, kapsle Neumann KK 205

in-ear Karel Gott Sennheiser Ultimate Ears + Sennheiser ew 300IEM G3

bezdrátové mikrofony - sbor Sennheiser ew 500-945 G3

bezdrátové sety pro muzikanty ew 572 G3

bezdrátové mikrofony - dechy ew 572 G3 a audio-technica ATM350

mikrofony bicí - 12 mikrofonů, Audix a Audio-Technica (Audix D6, na kotle čtyři D4, vršek ATM3000, ATM 450 Hi Hat). Audio-Technica AT8471, AudixD6,

 

Stojany

ctojany Kchar3nig & Mayer

 

PA

koncové zesilovače 9x L’Acoustic LA8

8x sub-bas SB28, 24x Kara, 6x Kilo, 12KIVA, vše L’Acoustic

4x L’Acoustic ARCS Focus+Wide

 

SW pro modelování akustiky sálu

L’Acoustic Soundvision

 

Světla

hlavní pult Grand MA Light II

druhý pult MA Lighting ‘Wing‘

dimmery Novalight

přední světlo 1x Arri 2000

spoty 22x Robe MMX

beam 8x Robe Beam 600

10x Robo LED 1200 Wash 12x Robo LED 300 Washmlha MDG

Zvukař a producent Tomáš Barták
Zvukař a producent Tomáš Barták

Finále

Po projití zvukového řetězce se ještě ptám Tomáše na pár víceméně nesourodých otázek. První, zda jej někdy lákala práce ve studiu. „Ne, nikdy. To je jak když chodíte do práce. Živé hraní je pořád jiné. Někdy je to k vzteku, někdy už si člověk říká, to už nezvládnu, ale potřebujete to. Je to jako droga. Stejně jako to mají muzikanti. Jsem naprosto spokojenej. I když jak se říká, lepší může být vždycky lepší.“

 

Na otázku, co by poradil začínajícím zvukařům, odpovídá lakonicky: „Odejděte do světa. A od začátku kupujte kvalitní věci. A to hned napoprvé. Nebo kupujte alespoň ty lepší. Digitál nebo analog už není o penězích. Není prostě jiná volba.“

 

Plánujete nějaké další vybavení? „Chci si koupit ještě pár světlel Robe. Mám teorii, že když já si koupím něco od Čecha, on dá zase vydělat mě. Jsou kvalitní a velmi drahé, ale už jsme spolu mluvili a postavili se k nám velmi slušně.“

 

No, a konečně přichází na řadu nezbytná finální otázka, ohledně budoucích plánů. „Chci vydržet do války (smích)... Teď jsem producent, ale chci se zase víc věnovat zvukařině. To mě pořád baví nejvíc. Těším se, jak si to vychutnám.“

Jdeme po zvuku Karla Gotta - technické zázemí koncertu
Jdeme po zvuku Karla Gotta - technické zázemí koncertu

Minirozhovor, Karel Gott

Řešíte tvar těla mikrofonu (větší/menší průměr, kulatý, či hranatější)?

Rád zpívám do dobrých mikrofonů a myslím, že tvarem to není.

 

Zpíváte na Sennheiser SKM 2000. Byl vám doporučen...

Samozřejmě že doporučení - a dobré - jsem dostal od svého zvukaře Tomáše Bartáka. Každý má dělat to, co mu jde nejlépe, a já určitě nejsem odborník na mikrofony.

 

Oproti bezdrátu dával klasický mikrofon se stojanem a kabelem zpěvákům určitou „oporu“. Nestýská se vám? Neuvažujete někdy o chvilkové změně?

Ne, verbální sdělení v písni je část informace. Řeč těla k ní přidává další informaci a tak je to lepší. Zamotávat se do drátu již opravdu nechci. I když u bezdrátových mikrofonů nikdy nevíte, když k nim přijdete, zdali je zapnutý nebo ne.

 

Když jste doma a zkoušíte novou píseň, nahráváte se pro zpětný poslech?

Víte, já opravdu nejsem žádný technokrat. Nové písně mi prostě autoři nahrají na CD a já si je přehraji ve svém discmanu. Ale možná, že si časem pořídím nějaký mp3 přehrávač, kvůli rozměrům.

 

Zaujal mě systém vašeho odposlechu (směrově bedny). Technici mi ukazovali též vaše bezdrátové in-ear odposlechy. Jaké máte s tímto systémem zkušenosti?

Technici, se kterými spolupracuji, mají mou plnou důvěru a pro mě je zásadní se dobře slyšet. A to se jim tentokrát podařilo dokonale. In-ear monitory máme pro případ opravdu neřešitelného problému. Jistě je to výborná věc, ale když celý život zpíváte na „klasické“ bedny, tak se prostě špatně zvyká (viz přísloví se psem). Já mám rád zvuk z prostoru a kontakt s publikem, a to prostě sluchátka trochu omezují.

 

Poděkování

Rád bych poděkoval paní Monice Nováčkové z firmy Panter za zprostředkování rozhovoru a aktivní pomoci při jeho finalizaci. Dále bych rád poděkoval Tomášovi Bartákovi a Sašovi Langerovi za vstřícný a profesionální přístup. Mohli jsme jít kamkoliv, ptát se na cokoliv, poskytli nám neomezený čas, žádná otázka nebyla „hloupá“. Ideál, který v našich končinách nebývá úplně zvykem. Takže - díky vám všem!

Autor

 

www.karelgott.com

www.audioblue.cz

www.panter-praha.cz

Psáno pro časopis Muzikus