přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

žádnýIan Gillan - exkluzivní rozhovor

24.3.2010 | Autor: Ibrahim Hassan | sekce: pro muzikanty - články

Ian Gillan - exkluzivní rozhovor

Ian Gillan - exkluzivní rozhovor

foto: Petr Škuta

Na konci ledna (psáno pro časopis Muzikus 4/2009, pozn. red.) se po čtrnáctileté odmlce opět konal pražský Ples v opeře. Mezi VIP hosty nechyběla Čechoameričanka Ivana Trump, modelky Tereza Maxová či Alena Šeredová, a ani zpěvák legendárních Deep Purple, Ian Gillan. Využili jsme proto nabídky položit mu několik otázek.

Děláte hudbu již několik dekád. Jak to děláte, že je váš hlas stále perfektní? Máte na to nějaké speciální cvičení?
Ani ne, já vlastně pořád zpívám. Prostě řečeno, u mne je to vlastně stav mysli. Jasně, můžeš pro to dělat spoustu věcí. Víš, uchovat si svůj hlas v pořádku je jako uchovávat své tělo v kondici. Prostě když nic neděláš, myslím fyzicky, tak budeš tlustej a línej a... Stejné je to se zpěvem a s psaním písniček - být svěží duševně a cvičit svůj hlas. Chci říct, jsem profesionál, užívám si to. Příští týden jedu koncertovat do Jižní Ameriky s Deep Purple, vlastně ten další týden, a budeme pracovat celý rok vlastně až do listopadu. Jsem plný očekávání, měli jsme přes Vánoce dva měsíce volno, bude skvělé být zase znovu na cestách a koncertovat.

Pojďme si něco říct k vašemu poslednímu albu. Zdá se mi, jako by bylo poskládáno z různých kousků. Tady je to samozřejmě hard rock, ale jsou v něm vlivy ze soulu, jazzu, world music. Jak jste se dostal k těmto vlivům?
No, ony to vlastně nejsou současné vlivy. Je to část mojí minulosti. Jako dítě jsem poslouchal operu i jazz. Zpíval jsem v kostelním sboru. Miloval jsem Evise Presleyho a Little Richarda a Chucka Berryho, Buddy Hollyho, Ray Charlese, Ellu Fitzgerald, Cliff Bennet, Johna Coltranea, Art Tatuma, pak jsem se dostal k psychedelické melodii, jazzu a rhythm‘n’blues.

Určitě vás ovlinili i kolegové z Deep Purple.
Jasně, dostal jsem se do Deep Purple a hráli jsme s orchestrem, to byla práce Jona Lorda. Pak v tom byl jazz Jimmy Smithe, big band a swing, což miloval Ian Paice, na tom vlastně vyrůstal. Tak jsem se dostal ke všem těm různým stylům. A tím vlastně skončila léta, která mě jako muzikanta formovala. Všechny tyhle vlivy se ve mně smíchaly.
A pak jsem nalezl svůj vlastní hlas. Můj hlas je stvořen z mnoha vlivů... chci říct, jsem to já, ale víte, jak to je, je to trochu Elvise a trochu toho a trochu onoho... prostě všech těch věcí, které mě ovlivnily, když jsem byl dítě.

„Dokud bude Ian Gillan zpívat, rock‘n’roll nezemře.“
David Gilmour

Jistě je to podobné i u dalších věcí a životních postojů.
Ano, je to stejné se vším. Stejně jako mě moji rodiče ovlivnili v hudbě, tak se zajímali o politiku, a proto se i já zajímám o politiku. Zpíval jsem v kostele a to mě přivedlo k tomu, že se zajímám o náboženství. Pak jsem chodil do školy a začal jsem se zajímat o vědu. Jsem zapálený do všech těchto věcí.

A k těm stylům ohledně nové desky.
Když jsem začal dělat One Eye to Morocco, měl jsem na výběr osmatřicet skladeb a strašně málo času na natáčení. Udělal jsem si seznam. Základem byla skladba One Eye to Morocco, a pak jsem si řekl: dobře, vyberme si nějaký deset dvanáct dalších skladeb, které budou na desce spolu s ní. A prostě se nějak přihodilo, že některá zní jako rockabilly, některá je blues, některá je balada, některá je do jazzu, některá taneční, funky. Samozřejmě nezní jako Deep Purple. Není na ní žádná rocková rytmická sekce, nejsou na ní kytarová sóla, chtěl jsem, aby byly kytarové party napsané do not. Takže zatímco Deep Purple jsou hodně intenzivní, plní vnitřního pnutí, jak ve studiu, tak na koncertech, tady u téhle desky jsem chtěl, aby byla uvolněná, téměř bych řekl relaxační, svůdná. Ale nebylo to nějak dopředu plánované. Ty skladby už existovaly dlouhou dobu předtím.

Slyšel jsem, že v září budete spolupracovat s pražským filharmonickým orchestrem na koncertě, který se jmenuje Classics Play Rock. O čem celá ta show bude? Kdo tam kromě vás a orchestru bude ještě hrát?
Jo, o tom jsem taky slyšel. Mám to napsané v diáři, ale zatím nemám žádné informace o tom, co to vlastně bude. Nemám tušení, co bude na programu.

No já to četl na vašich stránkách.
Fakt nevím, zatím je to jen termín. Měl bych pracovat s Friedemannem (Layer) a FOK. Domnívám se, že budeme dělat nějaké předělávky Deep Purple. Kdysi už jsme něco podobného dělali a hodně se mi to líbilo. Ale tentokrát je to jeho orchestr, takže to asi bude o něco lépe zorganizované.

Díky za rozhovor.

Psáno pro: časopis Muzikus 2009/04

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/Ian-Gillan-exkluzivni-rozhovor~24~brezen~2010/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.