Hudba a gastronomie aneb co knedlík, to nota! - vědecký trakčník

Hudba a gastronomie aneb co knedlík, to nota! - vědecký trakčník
Hudba a gastronomie aneb co knedlík, to nota! - vědecký trakčník

Je mezi námi mnoho mladých a nadějných muzikantů. Možných budoucích hvězd, virtuózů a já nevím, co ještě... ale v současnosti sedících doma. Dumajících nad těmi stohy not a videoškolami a při nekonečném drillu cvičení, proč už nejsou dávno na vrcholu hudebního Pantheonu - kde je ta chyba?

I náš kolektiv pracovníků hudebně-gastronomického oddělení se nad tímto problémem zamyslel, a došel k velmi zajímavým výsledkům, o které se s vámi chceme podělit. Protože proč nechávat devatenáctiprocentní smetánku slíznout nějakým trapným vegetariánům typu Paula McCartneyho, když jsou tu tvrdí vepřoví řízci v trojobalu „nástroj, talent, dobrý žlučník“!

Základem budoucího kvalitního projevu, nejenom v umění, je dobrý spánek. A ten přichází, pouze pokud máme uspokojené vnitřní orgány. Nemyslíme tím uondané a de facto skoro nefungující po chvilkovém alkoholovém opojení. Máme na mysli kvalitní a kvalitně uložené pochutiny, které nám nastolí pocit klidu a uspokojení. Pro začátečníky doporučujeme těsně před ulehnutím krajíc chleba, kousek domácího uzeného, okurku a zapít to jednou skleničkou piva. Pokročilí jsou schopni, vcelku bez problémů, spolykat svíčkovou se šesti a dva kousky štrúdlu navrch. Ti nejschopnější, a zde bych zmínil například Karla Gotta, vloží ve tři ráno do svých útrob hovězí steak s hranolky na přepáleném oleji, poté jednu palačinku s ovocem a zmrzlinou a navrch půllitr plzeňského.

Z předchozích řádek lze vyčíst, že začít se musí postupně. A cvičit stejně jako na hudební nástroj. Výsledky se určitě dostaví.

Po každé skladbě či etudě, které budete cvičit, vložit nějakou pochutinu. S přibývajícími skladbami a zároveň s jejich vzrůstající obtížností, se musí samozřejmě úměrně zvyšovat zátěž jídel.

Například: přehrání jedné etudy pro ZUŠ 3. ročník - rohlík s máslem a jablkem,

cvičení písně Bílá orchidej - rajská polévka s rýží,

cvičení písně Píseň o majoru Gagarinovi - tři pirožky,

cvičení písně Neposlušné tenisky - čtvrtka bílého chleba s černou meltou,

cvičení písně Hotel California - španělské ptáčky se čtyřmi knedlíky,

cvičení písně Thriller - samozřejmě plíčky na smetaně s těstovinami,

a tak by se dalo pokračovat.

Z výše uvedeného vyplývá, že naše vnitřní orgány se musí zatěžovat pravidelně, strava musí být vyvážená, kvalitní a hlavně ji postupně navyšovat.

Nejdůležitější okamžik nastává těsně před samotným naším vystoupením. Zde je potřeba se dobře připravit. To znamená nakoupit kvalitní potraviny a těsně před odchodem na jeviště nacpat žaludek k prasknutí. Tělo samo si potom při vystoupení řekne, co je s vloženým jídlem potřeba udělat, například některé segmenty odstranit - vytvoří jistý tlak v krajině břišní a umělec je tím vlastně nucen odvádět výkon, blízký maximálnímu sebezničení. Někdy jsou k tomu donuceni i spoluhráči, to když ucítí, že se blíží vyvrcholení umělecko-gastronomického výkonu. A právě toto jsou momenty, které posluchače přivádějí k šílenství, protože na pódiu se odehrává něco, co je velkým hudebním a vizuálním zážitkem. Úspěch je z velké části zajištěn. Ale pozor, neusnout na vavřínech! Hned po příchodu domů z úspěšného koncertu, okamžitě nasadit něco příjemného do svých útrob - viz čtvrtý odstavec.

Co říci závěrem? Kvalitní a pravidelná strava je, dle našich zjištění, základem nejednoho úspěchu v hudební oblasti. Bohužel jsou mezi námi ještě stále tací, kteří tuto studii napadají a hovoří o nějakých kolikách, operacích žlučníku a podobně. Nenechte se zmást. Pamatujte si - co knedlík, to nota!

Psáno pro časopis Muzikus
Tagy