Galerie slavných kytar - Martin "Trigger" A-20 Willieho Nelsona

Martin "Trigger" A-20 Willieho Nelsona
Martin "Trigger" A-20 Willieho Nelsona

Když Texasan Willie Nelson, přední představitel amerického country, získal roku 1969 tohoto tehdy zcela nového Martina N-20, byl znám publiku ještě jako hladce oholený "drsňák" s krátkými vlasy, želvovinými ozdobami, třásněmi a charakteristickým kovbojským kloboukem. Následující desetiletí, kdy se v jeho tvorbě začaly objevovat prvky jazzu, gospelu, blues a rocku, se vzhled obou, Nelsona i kytary, výrazně změnil: "Oba pohubli, oba získali šrámy," prohlásil jeho agent u společnosti CBS, "a tento nástroj se stal pro Nelsona stejně charakteristickým, jako jeho šedivý vous a dlouhý cop."

Jak už to tak bývá, Nelson se ke svému "Triggeru" dostal čirou náhodou. Po ukončení turné roku 1969 poslal svou tehdejší kytaru, klasický elektroakustický model Baldwin, k opravě do Sho-Bud Guitars v Nashville: "Byla celá rozklížená, takže jsem ji potřeboval dát dohromady. Jenže oni mi zavolali, že to už opravit nelze a že bych potřeboval spíš novou kytaru. Řekl jsem jim, že bych tentokrát rád nějakou nylonku, a oni mi zpětně nabídli tuhle Martinku. Když jsem si ji přivezl, tak jsem se úplně zamiloval do jejího zvuku. Ohromovalo mě, že zněla stejně jak na pódiu, tak i u mě doma nebo při cestách v autobuse. Většinu skladeb jsem nejen složil právě na ní, ale na ní jsem je i hrál. Stala se mou součástí a nedovedu si představit, co bych dělal, kdybych ji ztratil."

Na kytaře na první pohled zaujme proražená vrchní deska a spousta podpisů, napolo napsaných a vyrytých: "Já vím, že se použití trsátka na klasické kytaře opravdu nepředpokládá, ale tehdy jsem prostě tak hrál. A kytara neměla žádný ochranný kryt na korpusu, takže... Bylo prostě hodně Whiskey River's nebo On the Road Again... Ta díra se každým rokem nepatrně zvětšuje, ale na zvuk to nemá žádný vliv. Nepodnikám žádné kroky, abych tomu nějak zamezil. Jenom se vždy přesvědčím o stavu žebrování, aby se mi celý korpus nezhroutil..."

A ty autogramy? "To je jednoduché," směje se Nelson. "Leon Russell mě kdysi požádal, abych se na jeho kytaru podepsal. Když jsem se ho pak zeptal proč, tak mi řekl, že po čase třeba bude mít ta kytara větší cenu. A tak jsem ho požádal, aby se mi na Triggera podepsal také. No a pak jsem začal takhle oslovovat každého, koho jsem si vážil. Je tam např. Roger Miller, také i Johnny Cash či Gene Autry. Je tam také i můj nejoblíbenější advokát, to je důležité, no ne?"

Psáno pro časopis Muzikus