FofrRozhovor - Honza Kirk Běhunek

FofrRozhovor - Honza Kirk Běhunek
FofrRozhovor - Honza Kirk Běhunek

narozen: 19. února ve znamení Ryby * rád poslouchám: dobrou hudbu, mám moc rád klasiku a vše kromě dechovky * kde hraji: Seven, a hrál jsem v Kreysonu * první vystoupení: na taneční zábavě v Ločenici u Českých Budějovic (1988) * kytara: mnoho ibanezek (od custom až po sériové), jsem jejich firemní hráč * první riff: Black Sabbath - Iron Man * první elektrika: Galaxis * první písnička pro publikum: Judas Priest - Breaking the Law (asi) * první osvojený rytmus: Black Sabbath - Paranoid * na co hraji: Laney GH100, Marshall JCM900 MKII, Mesa/Boogie Dual Rectifier, Peavey Triple XXX, boxy Marshall Vintage a Mesa Traditional, malé dvoureproduktorové boxy Mesa/Bogie, vše s Celestion Vintage 30, efekty Boss, Rocktron, Digitech... * web: honzakirkbehunek.wz.cz

 

Dá se u nás dnes uživit hudbou?

Dá, ale vždy je tam nějaké ale, záleží na vašem žaludku.

 

Na kterém místě na světě by sis chtěl zahrát?

Je mi jedno, kde hraji, vždy je to jen o hudbě, a hrál jsem pro 20 000 i 20 lidí. Vždy hraji, jako by to bylo naposledy, a těžko říci, jestli je to někde lepší. Je pravda, že někde se lidé dokáží více uvolnit a dělat si více radosti a někde méně.

 

S jakými (i nežijícími) muzikanty by sis chtěl zahrát?

Určitě se všemi, ale asi nejvíce s Randy Rhoadsem.

Jaké by sis pořídil vybavení?

Vše, co bych mohl. Dobré je se nechat různými aparáty a zvuky inspirovat a nezůstat stát na místě, dělají to všichni hráči na celém světě a je to výborné i při nahrávání.

 

Na jaký nástroj chtěli tvoji rodiče, abys hrál, a vedeš ke hraní svoje děti?

Děda chtěl, abych hrál na harmoniku a na kytaru; rodiče, abych hrál hokej. Děti hrály na piáno.

Proč sis vybral nástroj, na který hraješ?

Je přeci úžasný, může se hodně experimentovat, ale je i velice těžký, konec konců jako každý jiný, pokud to chce člověk dělat dobře.

Cvičíš techniku, nebo jen hraješ a jamuješ?

Cvičím úplně vše, protože mám ještě hodně co dohánět.

Jsi samouk?

Částečně jo, ale chodil jsem chvilku soukromě do lidušky.

Psáno pro časopis Muzikus