Et item autoři XXI

Takzvaný evergreen

(pokračovaní z minulého čísla)

Další možnosti k posílení právní jistoty nositelů autorských práv (a práv souvisejících s autorským právem) jsou v působnosti tzv. kolektivní správy těchto práv (§ 95 a násl. AZ), vykonávané pak prostřednictvím tzv. kolektivních správců, popř. i příslušným ministerstvem jmenovaných jejich zprostředkovatelů pro určité případy (§ 102 AZ) apod. Kolektivní správci vykonávají kolektivní správu pomocí kolektivních a hromadných smluv (§ 101 AZ). Vztahy kolektivního správce k zastupovaným nositelům práv a k uživatelům předmětů ochrany se řídí podmínkami podle § 100 AZ. Dozor nad kolektivní správou spadá do kompetencí ministerstva kultury (§ 103 AZ). V rámci uvedených institutů, jejich působností, aplikací a zpětných vazeb je prostor pro prevenci, ale i pro praktická řešení celé řady v praxi vznikajících kolizí. Například i toho druhu, jak jsou uvedeny v dnešním dotaze.

OSA Praha, jakožto příslušný shora uvedený kolektivní správce, uzavírá s autory příslušné smlouvy o zastupování, v jejich obsahu uvádí příslušné podmínky zastupování, z nichž logicky vyplývají i podmínky vedení příslušných agend. V jejich rámci např. systém evidence a kontroly počtu užití, šíření, kopií, dostupnost, vymahatelnost atd. a praktické otázky s tím spojené spadají do systému činnosti kolektivního správce. To se týká i kontroly počtu užití (přesnosti, úplnosti, aj.) a dalších evidencí, jako je například i zákonná domněnka autorství a formální agendy s tím spojené (rejstřík předmětů ochrany, tzv. ohlášky skladeb, apod.), dále otázky tzv. "autorizací", aj. V uvedeném dílčím případě souhlasů např. zahraničních autorů hudby k opatření jejich skladeb českým textem by mohla být problematika diskuse teoreticky ještě složitější např. o faktor času, a to např. u těch skladeb, k nimž české texty vznikly v době tzv. hromadné správy podle starého AZ, tj. ještě před nabytím účinnosti nového AZ (1. prosince 2000). Takových dílčích otázek by ale mohla být zřejmě celá řada podle konkrétních podmínek jednotlivých případů. Takže obecně platí, že prostor pro řešení podstatných i případných dílčích otázek dané problematiky je v rámci shora uvedených právních institutů ve smyslu cit. ustanovení AZ.

Řešení problémů autorů a interpretů formou podpory profesní organizace v komunikaci se státem a institucemi proklamuje pro své členy i SAI (Svaz autorů a interpretů). Další informace lze získat na www.sai.cz

Vždy a všude je třeba si předem uvědomit, že kvalita systému nezávisí jen na kvalitě jeho dílčích prvků, ale především na kvalitě jejich vzájemného propojení. A na funkčnosti kontroly (systémové zpětné vazby). Z tohoto systémového axiomu je nutné vždy vycházet už při nastavení jakéhokoliv systému, má-li být funkční, kvalitní, bezproblémový, úspěšný.

 

Při uplatnění nároků z autorských práv a práv souvisejících s autorským právem např. u soudu lze upozornit opět na faktor času, tentokrát co do možného zániku těchto práv. Čili obecná promlčecí doba pro uplatnění nároků z těchto práv u soudu je tříletá. Věcně příslušné k projednávání sporů z autorskoprávní (tj. civilní) oblasti jsou krajské soudy. Místní příslušnost se pak řídí místem sídla, resp. pobytu žalovaného.

Pokud by případný zásah do autorských práv snad dokonce naplnil skutkovou podstatu trestného činu porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle ust. § 152 trestního zákona, pak by k řešení takové věci byly kompetentní příslušné orgány činné v trestním řízení. V případě přestupků na úseku kultury podle § 32 přestupkového zákona by k řešení věci byly kompetentní příslušné správní orgány.

Co se týče tzv. autorských výtisků (rozmnoženin pro autora) a jejich počtů, tak i zde je prostor pro dohodu v rámci uzavírání příslušné licenční smlouvy, přičemž podle § 52 AZ přísluší autorovi vždy zdarma alespoň jedna rozmnoženina jeho díla z rozmnoženin pořízených nabyvatelem z titulu (na základě) příslušné licence.

 

A konečně pro úplnost - co se týče zmíněných vlastních nákladů na autorskou tvorbu (tj. uvedené amortizace magnetofonových hlav a jiných zařízení a prostředků) a případných dalších položek i v oblasti subjektivní stránky, ty lze analogicky zahrnout jako tzv. podnikatelské náklady pod pojem podnikatelské riziko. Osobně sem řadím také know-how ve smyslu starého dobrého a dodnes pravdivého citátu Heinricha Heineho, (který si při podobných příležitostech vždycky připomenu), že totiž: "Zkušenost je dobrá škola, jen školné je poněkud vysoké." Všem spolužákům zdar!

Psáno pro časopis Muzikus