muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

kytaraElectrosonic SBS - výrobní reportáž

19.6.2005 | Autor: Martin Chrobák | sekce: pro muzikanty - články

Electrosonic SBS - výrobní reportáž

Electrosonic SBS - výrobní reportáž

Doménou Jána Šlapáka je vývoj a výroba systémov pre snímanie zvuku strunových nástrojov. Hoci podstatnú časť snímačov a elektroniky si vyrába a kompletizuje sám, nebojí sa konfrontácie s najvyššou kvalitou. A tak jeho snímače od počiatku deväťdesiatych rokov ozvučujú basgitary už beztak dosť zvučného mena NEUSER. (Neskôr pre túto značku vyvinul aj elektroniku B22. Oboje sa používa dodnes.) V nedávnej dobe objavil jeho potenciál aj, na slovensku čoraz obľúbenejší výrobca gitár a basgitár, Kamil Grebeň, ktorý oceňuje schopnosť pána Šlapáka utrafiť zvuk podľa predlohy, dobrú komunikatívnosť, ako aj schopnosť a ochotu vychádzať zákazníkovi v ústrety.



Electrosonic SBS - výrobní reportáž

Electrosonic SBS - výrobní reportáž

Do tretice spájajú nitky výrobných reportáží Muzikusu tvrdošínske sídlo Electrosonic SBS s neďalekým Zákamenným, odkiaľ svoje nástroje rozosiela do sveta Rudo Sivčák. Keďže Rudo, aj vďaka susedskej vzdialenosti, čulo spolupracuje s pánom Šlapákom počas celej pätnásťročnej histórie svojej firmy Soller, spýtal som sa ho: "Prečo ešte?" Odpoveď prišla mailom priamo z frankfurtského veľtrhu: "Na Slovensku nie je veľa zručných majstrov v tomto obore, ale viem, že pán Šlapák je nepochybne majster s veľkým M. Naše nástroje osádzame rôznymi značkami snímačov a elektroniky, vďaka čomu môžem povedať, že systémy SBS sú porovnateľné so svetovými značkami a pritom sú cenovo veľmi dostupné." Všetky prozaické informácie o svete tohto zanieteného propagátora aktívnej elektroniky sú na adrese www. electrosonic.szm.sk. Dnes sa majstra Šlapáka pokúsime priblížiť čitateľom Muzikusu o niečo osobnejšie.

Región Oravy na severozápade Slovenska je už niekoľko desaťročí epicentrom výroby rôznych elektronických produktov a komponentov. Tieto súvislosti zrejme usmernili aj váš životný príbeh ako človeka i výrobcu...
Jsem "po vojnový" (nikoliv ale poválečný) český emigrant, který zůstal na Slovensku po základní vojenské službě v roce 1969, protože se tu oženil a našel byt a dobrou práci v tehdejší Tesle Orava. Věnoval jsem se tady i svému zájmu okolo muziky a to šlo ruku v ruce s elektronikou. Bylo to vlastně pokračování, kterého začátek byl na SPŠE v Pardubicích. Dodnes mám logaritmické pravítko s pouzdrem, na které mi spolužák napsal "Šlapáku, ty pazvukovadlo jedno," Takže mezi prvním a druhým ročníkem SPŠE jsem postavil první kytaru, tehdy ještě s otcem, včetně snímače. A pak následovaly do vojny další asi tři, včetně dvanáctistrunky. Ke konci SPŠE došlo i na páskové echo, tehdy vše lampové. Na vojně další supertěžká kytara, již s aktivní elektronikou, které součástí byl "bustr" a vibrato. Po vojně to bylo již v plném proudu, protože jsem začal hrát s různými oravskými kapelami a bylo nutné stále budovat aparaturu, takže "reprobeden" a kytarových a baskytarových komb jsem udělal dost. Tehdy tranzistorové, protože byly dostupné. Docházelo i na koncové stupně pro zpěv. Kytary, na které jsem hrál, byly vždy vlastní a vždy aktivní, což dodnes považuji za obrovskou výhodu. V roce 70 jsem se setkal s wah pedálem Vox, podle něhož jsem udělal desítky "šlapek", které měly i "bustr" a vibráto. Dále bych mohl ještě jmenovat flangery, chorusy, phasery a mixpulty, vše analogové, které jsem víceméně vyrobil pro svou potřebu, ale jak to u muzikantů chodí... A kde to vyrábím? Doma, ráno vstanu a jsem v práci.
Venujete sa výrobe snímačov v štandardných, alebo aj atypických formách?
Po "sametu" jsem se začal věnovat výrobě lehkých (!) kytar a baskytar hlavně proto, abych mohl prezentovat vlastní snímače. Nástroje to byly poměrně levné a vyráběl jsem pro ně s kamarády dokonce pražcový drát, tremola i vlastní konstrukce, a samozřejmě snímače. Ze začátku jen uzavřené - krabičkové humbuckery a klasické singly pro kytary, u baskytarových čtyřstrunných potom nebručivé JB a Precision a některé atypické tvary. Potom jsem si uvědomil, že pokud se mají montovat na starší nástroje nebo standardní nové, je nutné dodržet i standardní rozměry. Takže zatím mám kytarové tvary asi v šesti provedeních, baskytarových asi pět verzí základních tvarů, které jsou modifikované pro 4, 5 a 6strunnou baskytaru. Ty je možné použít do běžných nástrojů bez zásahu. (Navíc mohu perspektivní tvary vyrobit cca do týdne, tak, jak jsem to musel udělat pro zákazníka přes Velikonoce kvůli výstavě ve Frankfurtu.)
Kto zo známych hráčov používa vaše produkty?
Ze známých hráčů je to například Steve Morse, kterému věnoval nástroj pan Keller, potom jsem se od "Neuserů" dozvěděl, že některý Clark má jejich baskytaru a Rudo Sivčák teď posílal baskytaru pro Stevea Clarka, kde je elektronika pro piezo ode mne.
Ste skôr univerzálny alebo špecializovaný výrobca?
Protože nedělám snímače a elektroniky ve velkém, mohu pružně reagovat na jakýkoliv konkrétní požadavek od zákazníka. V praxi to potom vypadá tak, že je období, kdy se plně věnuji nějakému problému, který považuji za významný a tímto problémem žiji. Například jaro 2004 bylo ve znamení kontrabasových snímačů, které jsem po několika neúspěšných verzích dotáhl do finále a dnes jsou jejich uživatelé spokojeni. Vždy je to však problematika, týkající se strunných nástrojů.
Aké technické vybavenie potrebujete pre svoju prácu?
Jsou to běžné digitální multimetry, osciloskop, napájecí zdroje, nízkofrekvenční generátor a dobrý nízkofrekvenční milivoltmetr, který umí měřit šum. Potom slušné vybavení zámečnické, programovatelná navíječka, kterou mám vlastní výroby, a samozřejmě počítač s patřičným softwarem.
Odkiaľ získavate polotovary pre výrobu snímačov, do akej miery si ich ešte upravujete?
Snímače jsem navrhoval vždy tak, abych mohl okamžitě reagovat na jakýkoliv požadavek, takže mimo magnetů, které jsou obvykle od firmy Magnety, různých šroubků a drátu, si vyrábím komponenty sám. Na každý tvar mám formu, do které odlévám požadovaný díl. Je toho požehnaně. Jedině v poslední době používám nosné podložky pod humbucker z nerezu, které si nechávám vyrábět.
Čo by mal bežný užívateľ vedieť o parametroch, ktoré sa uvádzajú v súvislosti so snímačmi a ako sa príslušné hodnoty prejavujú na zvuku snímačov?
Je nutné rozdělit posuzování snímače na barvu zvuku a sílu. Parametry, které se běžně udávají u snímačů, jsou informativní, ale dávají určitý pohled na snímač. Objektivní porovnávání je jen měřením charakteristiky v jednotném zapojení, simulující přibližně skutečnou kytaru s kabelem a zátěží vstupního obvodu zesilovače nebo efektu. To zásadně ovlivňuje barvu zvuku. Po namontování preampu do kytary najednou lezou z kytary bzučivé výšky. Je to jen tím, že se odstranil vliv kabelu a snímač hraje na vlastní rezonanci. Proto vlastní rezonance o skutečném zvuku moc nepoví, jenom napoví při srovnávání. Odpor je jen informace pro běžného člověka, v případě kontroly, jestli je snímač funkční, když není připojený k zesilovači. Relativní citlivost jsem zavedl sám. Potřeboval jsem definovat zájemcům o snímač jeho sílu, a tak jsem uvedl nějaké známé snímače, u kterých jsem udal relativní citlivost, a potom je možné srovnávat i s mými snímači, u nichž je to udané. Větší relativní citlivost udává, že snímač hraje hlasitěji, pokud je namontovaný na stejném místě v kytaře a je stejně daleko od strun než snímač s menší citlivostí a o kolik, to udává rozdíl citlivostí. Potom je ještě dynamika, která je daná konstrukcí snímače - kolejničky, samostatné nástavce pod každou strunou apod. A to je nutné, aby posoudil a odzkoušel hráč. Ale obvykle podobné konstrukce snímače mají i podobnou dynamiku.


Ako postupujete pri kopírovaní zvuku určitého snímača? Môže byť dodržanie technických špecifikácií podľa predlohy zároveň aj zárukou pre získanie zhodnej farby zvuku?
Základem je změření frekvenční charakteristiky a podle toho se navrhne vinutí. Snímač se sestaví a případně se zkorigují počty závitů, aby vyhovoval. Tím je zvuk hotový, síla vyjde sama, ale nemusí odpovídat vzoru.
Pracujete na vertikálnom humbuckeri s alnicovými magnetmi. Čím je tento typ jedinečný a čo od neho očakávate?
Spíš se jedná o takový experiment, co se týká AlNiCo, který zatím hraje dobře. Ale protože nejsem fanoušek tohoto magnetu, chci později udělat snímač, který by hrál stejně s feritem.
Čím sa, v princípe, od seba odlišuje aktívna elektronika pre gitary a basgitary? Sú to dva odlišné svety?
Jsem zastáncem aktivních elektronik, protože zajišťují vždy stejný zdroj zvukové barvy a nedají se externě ovlivnit. Odběry elektroniky jsou velmi malé, hlavně lineárních prvků, takže baterie vydrží 1000 hodin provozu a navíc její napětí klesá velmi pomalu, takže nevypadne během produkce. Přitom je možné třípólovým přepínačem udělat ze "strato" zvuku měkký, ale "nezahuhlaný" zvuk. Podobně je to i u baskytary, kde lineární elektronika udělá pěkný chroupavý zvuk z ne příliš ostrého, přičemž je možné se vrátit na tento zvuk jen jednoduchým vypínačem v aktivním módu a je to jen otázka kondenzátoru a odporu. Odlišnost mezi kytarovou a baskytarovou elektronikou je obvykle při třípásmových korekcích ve středním pásmu.
Aký by bol vami odporučený typ kábla vhodný pre pasívne el. mag. snímače? Dobře stíněný, nechrastící, ostatní musí vyhovovat požadavku na zvuk kytaristy.
Došlo v poslednej dobe k nejakým objavom v oblasti snímačov a elektroniky, ktoré by ste mohli považovať za míľniky vo vývoji?
Snad jen optické, ale zde je to asi jen výkřik módy. Jsou náročné na napájení - velká spotřeba.
Aké sú vaše profesionálne horizonty a idealistické vízie?
Při mém věku již není na vizi do budoucna nic moc perspektivního, jenom bych chtěl stále dokazovat, že to, co se dělá "venku", je možné udělat stejně dobře i v domácích podmínkách. Jenom většinou není snadné definovat, co zákazník chce. A také bych si přál, aby se kytaristé přestali bát "aktivek". Opravdu je možné udělat zvukově stejný snímač aktivní, dokonce s některými vlastnostmi lepšími, co pasivní z principu nemůže.


Psáno pro: časopis Muzikus 2005/05

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/Electrosonic-SBS-vyrobni-reportaz~19~cerven~2005/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.