přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

žádnýDvacetiny Rockových kurzů - Tam prostě nemůžu chybět!

11.11.2016 | Autor: Pavel Kovačka | sekce: pro muzikanty - články

Dvacetiny Rockových kurzů - Tam prostě nemůžu chybět!

Někdy okolo roku dva tisíce mi jeden známý trumpetista navrhl, jestli bych s ním nejel na jakési hudební kurzy. Měl jsem tehdy jiné plány, a tak jsem ho prostě a jednoduše poslal do háje. S muzikou a s kytarou jsem tenkrát spíš jen tak nezávazně koketoval a svět mi nabízel ještě mraky dalších lákadel. Nepopírám, že jsem je tenkrát vstřebával plnými doušky... Myšlenka na kurzy mi po čase nějak sešla z mysli a já ani v nejmenším netušil, že se mi s odstupem mnoha let vrátí jako bumerang...

Střih, a o čtrnáct let později. V mezičase se z mého hudebního koníčku stal kůň a nakonec i zaměstnání. Tak se stalo, že jsem před časem narazil na hudebním veletrhu na kytarový workshop Honzy Militkého a tam zjistil, že podobný desetidenní seminář dělá také i s dalšími nástroji na Rockových kurzech, které pořádá. Uvědomil jsem si, že jde o akci, na kterou mě tenkrát chtěl kamarád dotáhnout a která stále probíhá, a tehdy jsem s překvapením zjistil, že se právě připravují její osmnáctiny.

Napadlo mě, že nikdy není pozdě, a lehké mrazení po těle mi prozradilo, že i po létech mám stále chuť rozšířit si své hudební obzory a přidat se k partě nadšenců, kteří tam jezdí. Nakonec jsem tedy v červenci sbalil sladké dřevo, vzal si kartáček na zuby a vyrazil. Když první večer kurzů začal vystoupením lektorů, v tu chvíli mi bylo jasné, že jsem tady dobře. Ten večer jsem usínal se zvědavostí, co mě asi ráno na výuce čeká.
Druhý den, kytaru v ruce, jsem s mírným napětím vstupoval do učebny - čekala mě elektrická kytara Přestože zde převládaly výrazně mladší ročníky, než jsem já, společný zájem tyto rozdíly brzy smazal, takže to člověku záhy vůbec nepřišlo. Řešilo se, co a jak na hmatníku vlastně hledat a jak se po něm pohybovat v běžných stupnicích a akordech, jak fungují různé techniky a způsoby doprovodů... Přístup Honzy Militkého je v tomto směru k elektrické kytaře naprosto odlišný než ke klasické a vše zde směřuje k zapadnutí tohoto nástroje do kapely. Jak pro doprovody, tak pro svobodnou improvizaci jsou zde akordické i stupnicové prstoklady přizpůsobeny tomuto účelu.

Ale to už jsme vlastně v druhém ročníku. Ten se zabýval pokročilejší technikou a organizací hmatníku, opět z pohledu stupnic a jejich melodických vzorů versus akordů. Zde už kromě dur a moll přišly na řadu církevní stupnice a jejich harmonizace, obraty septakordů až třináctek a jejich praktické využití v doprovodech - tedy něco pro každého, koho už omrzelo věčné motání se v běžných klišé jedné pentatoniky. Honza se snažil všechno jasně a systematicky vysvětlit a také předehrát, takže člověk hned viděl a slyšel, jak to funguje.

No a můj další obor, kreativní improvizace? K nezaplacení. Jak se vyznat ve všech těch stupnicích a akordech, jak spolu souvisejí, jak se dají vzájemně odvozovat, kde co používat, a čemu se naopak vyhnout... Jsou tu probírány věci, které se na klasické konzervatoři běžně nedozvíte. (Alespoň já jsem o nich opravdu neslyšel.) Zkušenost lektorů je na vysoké úrovni, zjevně jim však navíc působí potěšení látku opravdu vysvětlit a nedělat z probíraných témat záhadné fenomény mezi nebem a zemí, dosažitelné pouze vyvoleným. Podobné dojmy měli i basisti, klávesáci, bubeníci...

Dokonce jsem si všiml, že to platí i pro nehudební obory, které kurzy doplňují (foto, výtvarničina, tanec a další). A všichni lektoři i „kurzáři,“ (Honza Militký tvrdí, že rockový kurzár se skloňuje podle vzoru Černý korzár) se pak po perném dni vždy sejdou na večerním sedánku na terase. Tam proberou úplně všechno, zmáčknou struny, k tomu si zahalekají anebo si zaskočí do přilehlého sálku zajamovat. Prostě rokenrol!
Tak jsem na stará kolena konečně zjistil, jak spojit příjemné s užitečným. Nějaké roky mi sice utekly, ale o to spíš si teď nemohu dovolit nechat nové zážitky proklouznout mezi prsty. Tím pádem mám na letošní druhou polovinu července jasný program - v pátek patnáctého popadnu své sladké dřevo a vyrážím tentokrát pro změnu směr Domažlice, kam se akce přesunula. A těm z vás, kteří o kurzech slyšeli, ale stejně jako já kdysi se ještě neodhodlali vyrazit, je mohu jen doporučit. Stupeň pokročilosti ani věk nerozhoduje. Letošní dvacítku vykopne Kamil Střihavka, do lektorského týmu se vrací Richard Scheufler... Tam prostě nemůžu chybět! Vše najdete na www.kurzy.muzikus.cz

Psáno pro: časopis Muzikus 2016/05

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/Dvacetiny-Rockovych-kurzu-Tam-proste-nemuzu-chybet~11~listopad~2016/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;