Dick Lövgren - Švédská matematika

Dick Lövgren - Švédská matematika
Dick Lövgren - Švédská matematika

Dick Lövgren je baskytarista švédské metalové kapely Meshuggah, která se proslavila používáním disharmonických akordů a netypických rytmů, které jsou díky své komplikovanosti nestravitelné i pro uši některých konzervativních metalových posluchačů. Dick je známý jako hráč, který hraje hlavně prsty, avšak všude jinde než v samotném Meshugaggahu. V jeho arzenálu nalezneme především baskytary Warwick...

V tvém profilu na stránkách Warwicku je uvedeno několik modelů baskytar, všechny jsou však stejné značky.

To je pravda. Používám pouze Warwicky, až na jednu výjimku. Vyzkoušel jsem různé baskytary svých kamarádů, ale nic mi nevyhovuje tak dobře jako Warwick.

 

Uvažoval jsi někdy o baskytaře postavené na míru?Jednu takovou mám – to je právě ta výjimka. Warwick nic takového nevytvořil – zatím :-) Přezdívám jí „knuckle head“ (pilot stíhačky). Je dělaná na extrémní podladění, konkrétně do B#, takže je o celou oktávu níž než normální basa. V podstatě ji nepoužívám, ale ten zvuk... ten je úžasný! Také je v přípravě můj signature model, který vychází z  pětistrunného modelu Warwick Dolphin Pro1. Jednoduše na mé oblíbené baskytaře bude použito moje oblíbené dřevo a oblíbené snímače. Takže bahenní jasan a Bartoliny v kombinaci s tvarem a vzhledem, který se mi líbí.

 

Ve tvém arzenálu lze najít pětistrunné i šestistrunné modely, včetně bezpražcových baskytar. Které modely vlastně používáš a kdy?

S Meshuggahem používám pouze baskytary Doplhin. Ostatní modely používám tu a tam v různých projektech. S Meshuggahem máme přestávku na skládání a nahrávání, takže plánuji studium improvizace u profesora Anderse Jormina v mém rodném městě Gothenburgu. Už se na to těším. A právě zde využiji model Star Bass II (javor, semi hollow).

 

Slyšel jsem také, že používáš dvanáctistrunnou baskytaru.Ne, to určitě ne.

 

A co tví kolegové, kytaristi z Messhugah, hrají stále na sedmi a osmistrunné modely od „Newborn guitars“?

Tuším, že v současnosti hrají pouze na Ibanezy...

 

Můžeš trochu přiblížit, jaké vlastně používáš ladění?

Ok, rozdělme to podle písní na „sedmistrunné“ a „osmistrunné“ songy. V těch osmistrunných mám naladěno oproti klasice o půl tónu nahoru, takže F A# D# G# a v osmistrunných o půl tónu dolů, tedy Eb Ab Db Gb. V obou případech mám stejně naladěnou spodní strunu na A#... sakra... snad to teď říkám dobře...

 

Při poslechu Meshuggah je slyšet basu, která má hutný, masivní zvuk. Co je důležité pro to, abys právě takový zvuky vytvořil? Jaký používáš zesilovač?

Používám hlavu Line 6 Vetta. Co je důležité? Nevím, ale řekl bych, že je nutné mít to v uších a vědět, jak má baskytara znít ve zbytku kapely . Mnohdy má samotná basa fakt dobrý zvuk, ale společně s masivními bicími a kytarami už to tak dobře nezní.

 

Slyšel jsem o tobě, že jsi „finger-style“ hráč, ale v Meshuggah hraješ trsátkem...

Ano, v Meshuggahu potřebuji trsátko. Trsátko a zkreslený zvuk basy, to je velmi důležitá část celkového zvuku Meshuggahu. Ale jinak trsátko nepoužívám.

 

Jak v Meshuggahu probíhá skládání hudby? Kdo je autorem a jak dáváte skladby dohromady?

Opravdu nevím, nejsem účastníkem procesu skládání hudby. Co vím, tak kluci používají počítače, něco programují...

 

Mnoho lidí souhlasí s tím, že hudba Meshuggahu je velmi komplikovaná a složitá, proto ji označují jako „math metal“ a podobně. Jak moc je pro tebe těžké se vaše skladby naučit a zapamatovat si je? Je pro vás těžké se sehrát?

Nemyslím si, že by v tom bylo něco složitého. Nevidím u Meshuggahu žádnou komplikovanou, matematickou hudbu. A ani o to nejde. Z počátku zní samozřejmě odlišně, ale po chvíli už docela přirozeně. Když se učím, tak prostě poslouchám a zapisuji si – tak můžu hudbu slyšet i vidět zároveň. Schopnost psát a číst hudbu činí proces učení se novým skladbám mnohem jednodušším.

Já žiji v Gothenburgu a zbytek kapely ve Stockholmu, takže odjíždím do hlavního města jen několik dnů před koncertní šňůrou, abychom se zbytkem kapely zkoušeli. Toto léto jsme začali používat metronom a pravděpodobně jej budeme využívat nadále.

Psáno pro časopis Muzikus