muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

kytaraCome To Jam - Prší, prší

28.9.2004 | Autor: Jiří Peša | sekce: pro muzikanty - články
(jen pro kytary a basy)
Léto letos za moc nestojí, což my muzikanti vítáme, neboť můžeme svůj čas rovnoměrně dělit mezi hraní a hospodu a nemusíme z obého ukrajovat ve prospěch pláží a sluníčka.
Jelikož tedy máme dost času, můžeme se zaměřit na oblasti, které jinak většinou pomíjíme, a totiž rozvoj rytmického cítění a dynamiky hry. Jsou to zejména právě aspekty rytmu - frázování (výběr správné délky not), timing (správné načasování) a dynamika (změna hlasitosti, artikulace, attack) - které z nás dělají dobré hráče. Chceme-li obohatit svou hru a udělat ji zajímavější, pokud nás už nudí naše licky, měli bychom svou pozornost obrátit především k frázování a rytmu. Rytmické obohacení nebo zjednodušení bývá efektivnější způsob k zlepšení své hry než obohacování tónové.
Aby to pro nás bylo jednodušší, oddělíme tedy rytmickou složku naší hudby od ostatních a zaměříme se právě na ni. Staneme se na chvíli bubeníky hrajícími na kytaru.
Budeme používat pouze perkusivní zvuk našeho nástroje, tzn. prsty levé ruky lehce položíme přes struny a zatlumíme tak, aby nezněly tóny ani flažolety a soustředíme se na úhoz pravou rukou. Perkusivní zvuky strun mají různou výšku, tak jako různé bubny v soupravě. Budeme si představovat, že jsme bubeníci, což nám pomůže rozvinout náš rytmický smysl pro naše další hraní, improvizaci, rytmickou komunikaci se spoluhráči.
Tady je několik námětů, zpočátku se vám to možná bude zdát poněkud zvláštní, ale zkuste prozkoumat čistě rytmickou stránku vašeho nástroje. Snažte se být pečliví a přesní, prozkoumejte všechny perkusivní zvuky, které můžete použít, hrajte dynamicky - používejte různou sílu úhozu pravé ruky.
A. Co struna, to jiný buben; a zkusme zahrát bubenický doprovod. Vyberte si svou oblíbenou skladbu a snažte se napodobit (v rámci možností) bubeníkův beglajt. Přidejte jednoduchý brejk na konci formy. Napodobujte, co dělá bubeník na nahrávce - on to umí a vy se to musíte snažit napodobit. Co se z jeho rytmu naučíte, to později spontánně použijete při sóle nebo doprovodu.
B. Vyberte si těžkou melodii, téma písničky nebo třeba sólo a to "zabubnujte" pouze na jednu zatlumenou strunu, jako byste hráli na rytmičák. Buďte co možná nejpřesnější a precizní, uvědomte si, že teď se můžete vyjádřit pouze rytmem, tak využijte všechny dynamické a zvukové možnosti, které máte! Potom zahrajte melodii normálně, cítíte nějaký posun oproti dřívějšku?
C. Pusťte si svou oblíbenou nahrávku. Opakujte po sólistovi i po rytmické sekci rytmické motivy. Buďte opravdu pečliví, ať je vaše opakování rytmické fráze co nejbližší originálu - nejlepší hráči mívají velmi specifické frázování a timing, snažte se vašemu oblíbenci co možná nejvíc přiblížit (stále pouze zatlumené struny).
D. Jako v C., ale snažte se na muzikanty z nahrávky reagovat svými obměnami, odpovídejte jim svými rytmickými variacemi.
Teď budeme "přepínat" mezi normální hrou a "bubnováním" na zatlumené struny. Vyberte si jednoduchou skladbu, kterou dobře znáte, může to být dvanáctka nebo cokoli chcete. Budeme se snažit udržet se ve formě skladby a rytmu, tzn. nejlepší je trénovat s kolegou, můžeme použít cvičné základy - máme-li - nebo alespoň metronom.
E. Zahrajte celou melodii skladby normálně. Teď se přepneme na bubeníka a zabubnujeme doprovod celé skladby. A teď sólo normálně. A teď bubenické sólo. Zůstáváme stále v rytmu, nezpomalujeme, nezastavujeme, musíme udržet formu skladby! Když bubnujeme, soustředíme se zcela na rytmus.
Máte pocit, že když se věnujete jen rytmu a ne melodii a výběru tónů, jsou vaše rytmické nápady zajímavější, než když hrajete normálně?
F. Střídáme po 4 taktech. 4 takty normálně, 4 bubnujeme, 4 normálně, atd. Stále dodržujeme formu skladby! Nějaká zlepšení?
G. Střídáme po 2 taktech.
H. Střídáme po taktu.
I. Zahrajte si celou skladbu normálně. Cítíte nějaká zlepšení?
Tato cvičení by kromě rytmického cítění měla zlepšit také vaši schopnost komunikace se spoluhráči. Nejlepší je tedy provádět je s někým z vašich spoluhráčů. Můžete třeba také střídat nejen sólovou hru a "bubnování", ale i sólovou hru a doprovodnou hru. V tomto případě necvičíte tolik rytmické cítění, ale zase se perfektně naučíte harmonii a formu skladby.
A po práci zábava! Nemáte už náhodou ukrutnou žízeň?



Psáno pro: časopis Muzikus 2004/08

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/Come-To-Jam-Prsi-prsi~28~zari~2004/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.