Co to znamená, když se řekne: Jedeme na turné... - jak se Pražský výběr chystá na šňůru

Co to znamená, když se řekne: Jedeme na turné... -
Co to znamená, když se řekne: Jedeme na turné... -

Už skoro za tmy a za sychravého počasí, po cestě do Brna, jsem se zastavil ve Velkém Meziříčí, kde sídlí firma MusicData, abych vyzpovídal Tomáše Ouředníčka, který zajišťuje kompletní dodávky zvukové a osvětlovací techniky. Tématem našeho povídání byla příprava koncertního turné skupiny Pražský výběr.

První, co jsem se dověděl nad šálkem horkého ovocného čaje, bylo, že hodně velký vliv na realizaci turné rozhodně mají osobní vztahy. V této branži, v níž zná po čase každý každého, hrají důležitou roli. Na otázku, jak to tedy celé probíhá, se vám pokusíme odpovědět následujícími řádky.

Co to znamená, když se řekne: Jedeme na turné... -
Co to znamená, když se řekne: Jedeme na turné... -

Pokud se kapela rozhodne, že pojede na turné, buď sama nebo většinou prostřednictvím svého manažera osloví agenturu, která je schopná produkci dodat na klíč. Vybraná agentura umí zprodukovat koncerty, zorganizovat techniku a také umí tyto koncerty prodat. Pokud kapela disponuje produkcí, vše uvedené zvládající, agentura samozřejmě ze hry vypadá.

Dalším krokem je výběr techniky. Má-li kapela svého dvorního zvukaře, je to většinou on, kdo rozhodne o tom, jaký zvukový systém se bude používat. Mohou nastat případy, že zvukař tento zvukový systém přímo vlastní. Pokud takového člověka kapela nemá, osloví zvukaře, kterého si sama vybere, a ten rozhodne, na čem bude zvučit. Pokud kapela s nikým nespolupracuje, osloví se firma, která se tímto zabývá. Přesně tak to bylo při přípravě turné Pražského výběru, kdy byla oslovena firma MusicData.

Manažer kapely může oslovit i více firem. Pak ovšem už musí mít zpracovanou poptávku, v jakých sálech nebo halách se bude hrát - a v lepším případě znát i přesná místa a termíny koncertů. A samozřejmě nejzajímavější je údaj o tom, kolik to všechno má stát.

Doba, kdy to probíhá, závisí na kvalitě produkce. Pokud je produkce zkušená, tak se mnohdy tyto věci začínají domlouvat půl roku nebo i rok dopředu. Někdy je na všechno jen několik měsíců i méně, a věci se pak řeší horkou jehlou. Jsou-li koncerty větší, tak může to znamenat problém s nedostatkem personálu nebo techniky, která je již nasmlouvána pro jiné zakázky. "Když je to rok dopředu, tak se nám to ani moc nechce řešit, protože tak tak stíháme řešit, co bude zítra odpoledne, ale to je bohužel realita," s úsměvem a s trochou nadsázky dodává Tomáš Ouředníček.

Výhodou, proč se dělají koncetní turné, je snížení ceny jednotlivých koncertů. A někdy i konkurenční boj mezi zvukařskými firmami může cenu pěkně stlačit dolů. I přesto je to pro ně výhodné, protože v celkové sumě se v celém turné protočí daleko víc peněz než při jediném koncertu. Může nastat i opačná situace - agentura nabídne určitou sumu peněz a hledá se řešení, jak za ně koncerty zrealizovat. Zde právě vstupují do hry osobní vztahy a dlouhodobá spolupráce, kdy jsou jednání mnohem jednodušší.

Další součástí koncertního turné je příprava scény. Vytvoří se návrh na scénu a na světelný design. Ten většinou vymyslí stejný člověk, jenž poté i svítí. Takových lidí, kteří jsou opravdu šikovní a umí své představy zrealizovat, tady moc není. Zde se často podílí na návrhu i samotná kapela. V případě Pražského výběru se nejvíce zapojil Michael Kocáb, který je velmi kreativní. Měl zcela konkrétní představu, jak by to celé mělo vypadat. Opravdu se toho vymyslelo hodně, ale ne vše se podařilo pokrýt z daného rozpočtu. Pódium je tedy řešeno tak, aby bylo možné pohybovat se okolo bicích, udělají se fóry s projekcí a s kamerou, které jsou ušité na míru Michaelovi Kocábovi, na pódiu budou různá vyústění mlhy, spousta inteligentních světel... Někteří fanoušci budou mít dokonce možnost se na scéně během koncertu projevit, ale to je ještě chvíli tajemstvím.

V této fází se musí scéna navrhnout, z toho pak vyplyne množství materiálu, z něho pak počet aut na transport, počet techniků, pomocníků na stěhování, elektrický příkon...

Při přípravě tohoto turné se nejvíce komunikovalo prostřednictvím mailů a telefonů, protože členové kapely jsou velmi vytížení i mimo Pražský výběr. Mimo jiné muzikálem Excalibur.

Výběr nástrojovky připravila kapela- Seznam naleznete v modrých rámečcích.

Rovněž se musí připravit monitorový systém, tedy oblíbené odposlechy. Vilda Čok si přiveze svůj in-ear monitorový systém, ale ostatní členové kapely s ním nemají tolik zkušeností, takže zde budou použity oba způsoby monitorů - klasické i in-ear - a bude se zkoušet, jak to půjde. "Ze zkušeností při turné Čechomoru víme, že není možné dát si jen monitory do uší a hned hrát," upřesňuje Tomáš Ouředníček. Když mají muzikanti sluchátka v uších, od scény se jakoby odpoutají a většině rockových muzikantů chybí ten "nátěr" na pódiu. Velmi dobře se slyší, ale nemají z toho moc velkou radost, protože je slyšet každý detail. Tak členové Čechomoru chodili dva dny před prvním koncertem všude se sluchátky, aby si na ně zvykli. Když se to usadilo, tak bez nich naopak nemohli vůbec hrát, protože i na akusticky špatných pódiích se tak mohli dobře slyšet.

Kapela před začátkem turné zkouší každý den a zvukař i osvětlovač se musí těchto zkoušek účastnit, případně si je nahrát na minidisk i na video, protože je potřeba začít programovat světla. Je to náročný proces, který může trvat i desítky hodin. Existují dvě cesty, jak ho realizovat. Může se postavit scéna někde ve skladu a celé to dělat v reálném prostředí, což je hodně drahé, nebo použít software. Tady byl použit program Cast Lighting Wysiwyg. Je to velmi drahý (cca 200 000 Kč) vizualisační 3D program, s jehož pomocí se dá scéna přesně nakreslit a dívat se na ní z různých pohledů, takže je možné vidět přesně to, co divák uvidí.

Je dáno pořadí písniček a mnohdy jsou v nich oproti studiové verzi změny.

Zvukař si musí nahrávky ze zkoušky naposlouchat a zároveň dobře znát i originální nahrávky z CD, aby posluchače moc nepřekvapil, protože znají nahrávky z domu. "Zvukař musí posluchačům co nejvěrněji přenést to, co se odehrává na pódiu," dodává k tomu svoje zvukařské vyznání Tomáš. Musí umět poslouchat celek a zároveň se rychle zaměřit na detail, když je třeba, měl by být součástí kapely a měl by mít možnost promluvit i do aranžmá. Pražský výběr je velmi složitý, protože jejich muzika má velmi mnoho rovin. Neustále přebíhá ze stylu do stylu, někdy je tam hromada kláves, jindy je písnička zase postavena na kytarových plochách...

 

Když se má konečně vyrazit na turné, tak jenom zkušenost dovolí správně naložit auta. S tím velmi souvisí sestavení harmonogramu stavby. Požadavky na časy - kdy, kde, co - stanoví agentura, po domluvě, jak dlouho která část stavby trvá. Harmonogram musí fungovat s přesností plus mínus čtvrt hodinky. Na place, který řídí tour manager, se musí koordinovat spousta věcí. Nesmí se například stát, že by se stavba zastavila, protože se čeká na materiál, který ještě nebyl vyložen. Příprava stavby (aby každý z realizačního týmě věděl, co přesně má dělat) se neobejde bez porad jednou týdně i několik měsíců před výjezdem.

První koncert Pražského Výběru bude v Brně v hale Vodová. Stavět se začíná před půlnocí, aby bylo vše ráno hotové a kapela mohla začít zkoušet. "Ze zkušenosti vím, že se během zkoušky a i po ní bude spousta věcí dolaďovat a vybrušovat." Vše se musí udělat tak, aby ten první koncert byl perfektní. "Většinou je až ten poslední...," s úsměvem vtipkuje Tomáš na svůj účet. První koncert se většinou natáčí na videokameru a hned v noci po koncertě se o tom diskutuje. Kapela vidí, jak vypadá, sleduje se, jestli na sebe světla nepoutají moc pozornosti, jestli někdo něco nebo někoho nezakrývá, zkrátka, jestli je vše sladěno. A jsme na konci, hala je plná fanoušků, světla potemněla všichni dychtivě čekají na první akordy...

Během článku vám jistě došlo, že na turné Pražského výběru bude za mixážním stolem stát Tomáš Ouředníček, a tak bych mu chtěl popřát dobrý zvuk a pevnou ruku na šavlích.

 

P. A. systém

F. O. H. Speaker system: Nexo Alpha M3 + B1, Nexo Alpha M8 (Downfill), Nexo Alpha S2. Vše řízeno procesory NEXO NX 241. Zavěšení: Crossbow Flying systém

Zesilovače: Camco Vortex

Mixážní stůl: Crest X-Eight 48/8/3

Efekty: Lexicon PCM-70, Yamaha SPX-990 2x, TC Electronic D*Two

Dynamické procesory: 2x LA Audio C400 (4kanálový kompresor), 2x LA Audio G400 (4kanálový gate s frekvenčním klíčováním), 1x LA Audio TCX20 (2kanálový lampový kompresor), 1x LA Audio BCL20 (2kanálový broadcast kompresor s deesserem)

EQs: LA Audio DIGEQ (digitální EQ, parametrický EQ, kompresor/limiter, real time analyzér)

Další: SPL Vitalizer MK2-Tube, SPL Transient Designer

Mikrofony: Audix

DI Boxes: LA Audio

Monitoring system Trantec S4000 IEM: mix - Crest X-Monitor 40/16, EQ - Audient ASP 231, monitory - Nexo PS15, monitor pro bicí - Nexo PS15 + LSUB1200, boční výkryt - Nexo AlphaE, NX 241, zesilovače - Camco Tecton a Crest Audio, intercom - Riedel RPL-2000. Celá produkce bude dopravena dvěma kamiony a jednou dodávkou na nástrojovku, pódium se v Brně staví místní, výkon je cca 60 kW a příkon světelného parku cca 210 kW.

 

Michael Kocáb

zpěv: Audix HT-2 přes bezdrátový systém Trantec S5000, alternativní mikrofon Audix OM-1

klávesy: Yamaha VL-7, Roland XV-88, Roland AX-1 (remote keyboard)

 

Klaudius Kryšpín

bicí: Signia

mikrofony: šlapák Audix D-6, bubínek Audix D-1, Audix D-3, tom-tomy Audix D-2

činely: Sabian

 

Vilém Čok

zpěv: Audix OM-1

basy: Yamaha TRB-5, Warwick Streamer STD - zapojené přes bezdrátový systém Trantec S 4.5 G

basová hlava: Trace Elliot GP12SMX

bas box: Trace Elliot 1153T, Trace Elliot 1048M

 

Michal Pavlíček

kytary: 2x Fender Stratocaster, Gibson Les Paul Custom, Gibson Les Paul (Jim Beam Model)

aparáty: VHT Pittbull One Hundred Head, VHT 3030S box, Hughes & Kettner Triamp Head, Hughes & Kettner Guitar Box CC 412 V 30 A

kytarové efekty: Boss DD-6, Boss CH-1, Line 6 DM-4, George Dennis Volume Pedal

zpěv: Audix OM-1

Psáno pro časopis Muzikus