Jeden z nejvyhledávanějších hudebních festivalů v České republice, který si získal evropské, ne-li světové, renomé, letos oslavil dvacet let své existence. Po povedeném dalším ročníku připravili organizátoři v rámci oslav i rozsáhlou publikaci. Můžete se těšit na poutavou krkolomnou historii, vzpomínky všech aktérů a mnoho fotek.
Za magazín Muzikus vám z Brutalu už několik let přivážíme velké množství rozhovorů a v roce 2010 jsem měl čest se k tomuto týmu připojit i já.
Během dvacetileté historie museli organizátoři mnohdy improvizovat a při výčtu překážek, které je potkaly, patří postavení před novou a neznámou věc do kategorie „snadné“. Na více než čtyřech stech stránkách se vám dostane přehledný, a především poutavý příběh festivalu, který dnes patří mezi špičku evropské festivalové scény a je jeden z nejzajímavějších na světě. Pokud bychom hledali ty hlavní důvody, patří mezi ně především unikátní lokalita, nadšení organizátorů a vytvoření kultu mezi návštěvníky.
Kniha přináší řadu vzpomínek návštěvníků, kteří pamatují časy, kdy jej navštěvovali výhradně našinci a stejná převaha fungovala i v rámci line-upu. Jistě, dnes v areálu málokdy narazíte na češtinu, ale tento stesk není možné sdílet při pohledu na rozmanitost kapel a diváků. Stejně tak si nemůžeme stěžovat na cesty přes republiku, když mnozí jezdí i tisíce kilometrů. Osobně vždy velmi rád, díky svým částečným jihoslovanským kořenům, pomáhám delegaci z bývalé Jugoslávie. Jakožto student historie balkánských válek devadesátých let tak mohu dlouholeté heslo festivalu „Proti násilí a netoleranci“ jen potvrdit, když vidím, že se díky lásce k metalu spolu dokážou bavit třeba i Srbové s Chorvaty.
Podobně krásných příběhů nabízí kniha nespočet, nicméně dalo by se říct, že stejně tolik je zmíněno i těch negativních. Pro všechny aktéry, jak návštěvníky, tak i organizátory, existuje společné slovo, a tím je zkušenost. Bohatě ilustrovaná publikace nabízí vzpomínky návštěvníků, jak se vypořádávali s počasím, dlouhými frontami nebo krádežemi. V rámci kapel zase šikanu ze strany větších hvězd, peripetie při dojezdech nebo zvládání agresivnějších návštěvníků. S nimi si užili své i ochranka, záchranáři nebo obsluha občerstvení. Hlavní prostor proto získávají organizátoři, kteří čelili mnoha ranám osudu, od nevole místních samospráv a peripetií s manažery kapel po finanční ztráty. Můžete se tak těšit na kopie smluv a dopisů od kapel i výpovědi přímých aktérů nepříjemných zážitků. Avšak jen díky těmto zkušenostem se mohl festival vypracovat na dnešní úroveň, kde je profesionalita na prvním místě. Profíci jsou dnes i návštěvníci, kteří se naučili všem nástrahám čelit, aby si svou oblíbenou akci dokázali maximálně užít. A my novináři? Stejně jako organizátoři jsme se mnohému přiučili a zapracovali na vzájemné podpoře.
Příjemně sentimentální dojem slibuje celá publikace, která vedle nesmírně poutavé historie nabízí i tradičně povedený artwork a spoustu povedených fotek od řady špičkových domácích fotografů. Tedy až na pár areálu různých a především headlinerů z posledních let. Avšak všichni moc dobře víme, že hlavní hvězdy mnohdy focení nedovolují. Nakonec je nutné pochválit i anglický překlad. Mnohdy akorát škoda neostrých fotografií, ale to se týká hlavně prvních ročníků festivalu, které se odehrály téměř před dvěma dekádami a svým způsobem dotvářejí tehdy spartánskou atmosféru i organizaci.
Kniha je jednoduše a přehledně strukturovaná. Kromě několika delších kusů textu je pak každý ročník popsán zvlášť, vystupujícími kapelami počínaje a špeky ze zákulisí konče. Nechybí ani historie pevnosti Josefov a trnitého stěhování festivalu a mnohdy šílené příběhy kapel za oponou. Je hezké v takto uceleném balení vidět, jak se jeden z největších a nejvýznamnějších hudebních festivalů v republice probojoval z dřevných začátků s návštěvníky v rámci stovek do události, na které se slétá téměř dvacet tisíc lidí ze všech koutů světa.
Za magazín Muzikus přejeme festivalu Brutal Assault minimálně dalších dvacet let existence.
