Baskytara a Funky (12)

Baskytara a Funky (12)
Baskytara a Funky (12)

Dnešním dvanáctým dílem náš seriálek o funkové baskytaře uzavíráme. Následující řádky jsou určeny především nejpočetnější části basistů, a to začátečníkům. Jedná se o pár mých postřehů a pohledů na téma "kterak účelně cvičit na basu", jež jsem si utvořil na základě vlastních zkušeností.

Předně bych doporučoval všem začátečníkům, aby nelitovali nějaké té stokoruny a našli si soukromého učitele, který vysvětlí základní věci - jako např.: správné držení nástroje, prosté křeče, postavení levé a pravé ruky atd... Zlozvyky se odbourávají v pozdější době mnohem hůře než v počátcích hraní. Postupem doby, kdy nám učitel vysvětlí základy a nastíní přístup ke cvičení, se už do dalšího studia můžeme vydat sami, bez jeho pomoci.

Je několik možností, jak doma zdokonalovat svou hru, jedná se zejména o:

- hraní podle not (škol)

- hraní dle poslechu a stahování nahrávek

- vymýšlení doprovodů

- nácvik sólové hry

- cvičení na bezpražec

 

Hraní z not

Můj názor je ten, že pro basisty není nezbytně nutná dokonalá znalost not. Rozhodně je spousta vynikajících hráčů, kteří se bez ní obejdou. Záleží také na žánru muziky, kterou hrajeme. Nicméně alespoň základní znalost not je přednost, která rozhodně ulehčí basistovi život a pomáhá posouvat dále jeho hráčské obzory. Určitě stojí za to projít si minimálně první díl učebnice Vladimíra Hory - Basová kytara.

Za nezbytnost považuji schopnost přehrát basovou linku za pomoci not podpořených tabulaturou. Většina moderních basových škol tyto tabulatury používá. Líbí-li se nám styl, jakým hraje např. Flea z RHCP, můžeme se tak naučit jeho basové linky. Tím alespoň něco z techniky toho kterého hráče vstřebáme... Škol je na trhu velké množství, jejich nevýhodou je poměrně vysoká cena.

 

Stahování nahrávek

Většina špičkových basistů počínaje Marcusem Millerem přes Douga Wimbishe po třeba Ríšu Scheuflera potvrzuje, že v době, kdy oni s nástrojem začínali, bylo vhodných studijních pomůcek (typu videoškol atd.) jako šafránu. Učili se za pochodu a tak, že si přehrávali basové linky svých tehdejších vzorů. Myslím si, že to je další vhodná cesta, jak se zlepšit. Trénujeme tím svůj sluch a dokážeme tak vnímat roli basy v kontextu celé skladby. V současné době existuje i řada počítačových programů, jejichž pomocí můžeme nahrávku při zachování stejné tóniny zpomalit. Čím více je nahrávka zpomalena, tím horší je kvalita zvuku; ovšem pro stažení nějaké figury či postupu často stačí zpomalení o 20-30 %. Záleží samozřejmě také na tom, jak je basová linka zřetelná.

 

Vymýšlení doprovodů

Od basisty se v kapele obvykle očekává, že si svůj part také vymyslí nebo obohatí nějak figuru, kterou třeba přinese do kapely autor nové skladby. Trénovat vymýšlení vlastních doprovodů můžeme i sami doma opět za pomoci nějakého vhodného počítačového programu, v němž vytvoříme bicí a třeba nějakou jednoduchou harmonii. Do tohoto základu pak můžeme vymýšlet doprovody hrané různými technikami, trénovat sóla apod.

 

Sóla

Při tréninku sól můžeme opět využít PC - viz předchozí odstavec. K tomuto účelu také velmi dobře poslouží MIDI songy, jichž jsou na internetu mraky.

 

Cvičení na bezpražcovou baskytaru

Bezpražec je specifický nástroj, jakýsi mezistupeň mezi kontrabasem a klasickou baskytarou. Vyžaduje trochu jiný přístup k tréninku. Procvičujeme intonaci - správné dolaďování je zásadním předpokladem ke hře na tento nástroj. Docela dobrou pomůckou k nácviku této schopnosti je cvičení po tmě s tím, že dolaďujeme jen podle prázdných strun.

 

Myslím, že je vhodné si do cvičení zavést určitý systém, cvičit průběžně.

Jeden den cvičit z not, druhý třeba stáhnout nějakou nahrávku, třetí den věnovat slapu, čtvrtý vymýšlení doprovodů atp...

Mnohem více nám dá, pokud denně věnujeme cvičení jednu hodinu, než šest dní necvičení a jeden den sedmihodinové dřiny. Přístup k systému cvičení by se dal přirovnat ke studiu cizího jazyka. Je to běh na dlouhou trať a jen vytrvalá a dlouhodobá práce přináší ovoce.

 

Začátečníkům doporučuji začít jednoduššími základními technikami pravé ruky, jakými jsou prsty nebo trsátko, až později přistoupit ke slapu či jiným pokročilejším technikám. Slap cvičíme zásadně s metronomem. Jelikož se v podstatě jedná o perkusivní způsob hry, je každá nepřesnost mnohem více slyšet.

Rozhodně každému začínajícímu hráči doporučuji hned od počátku hrát v nějaké kapele. To je bezkonkurenčně nejlepší škola. Praxe je nenahraditelná. Že to zpočátku nepůjde a žádného super úspěchu nedosáhneme, vůbec nevadí. Jde o zkušenosti, čím jich člověk má více, je si jistější, víc si věří..

Přeji všem basistům mnoho zábavy a krásných hudebních zážitků.

Psáno pro časopis Muzikus