muzikus.cz na

facebook twitter
přihlášení uživatele
přihlásit trvale na tomto počítači
vyhledávaní

žádný10 desek - 10 nejoblíbenějších desek JAFa 34

22.12.2020 | Autoři: JAF34, Dan Sywala | sekce: pro muzikanty - články

10 desek - 10 nejoblíbenějších desek JAFa 34


Tajemná image, obrovský cit pro ambientní plochy a mnohá inspirativní poselství, zabalená například do propracovaných videí. Tak by se dal ve zkratce shrnout JAF 34, zjev, který na domácí scéně nemá obdoby.

Připravuje sice teprve své první album, ale odezvy na jeho dosavadní tvorbu jsou už teď velice emotivní. V rámci jeho nejoblíbenějších desek naleznete kromě logických žánrových opor i pár velice překvapivých alb.

Jaká byla první deska, kterou sis koupil za vlastní peníze?
Moje paměť je v tomhle docela chabá, ale myslím, že to byli Linkin Park - Reanimation. Album, které mně osobně přijde lepší než jejich debutový Hybrid Theory. Krásně barevný, pestrý a zvukově na svou dobu hodně pokrokový. Nesnáším remixy, ale když tohle album slyším i po tolika letech, tak si říkám, že zde LP odvedli sakra dobrou práci.

Přibliž nám prosím nástroje, na které spoléháš naživo a během nahrávání.
Vše jde od kytary, pedalboardu a počítače. Jak při skládání, tak hře naživo. Melodii nebo akordový postup vždy přenesu do MIDI nebo kláves. To vše pak moduluju ještě zpětně skrze pedalboard nebo v samotném počítači. Nebráním se ani analogovému, ani digitálnímu smýšlení o věci. I když je ale základ vždy kytara, tak se nesnažím svoji hudbu komponovat na bázi „kytarovky“. Snažím se do skladby vždy zanést co nejvíce hudebních palet, díky kterým celé aranžmá rozkvete. To mne pak Martin Havlen nesnáší, protože mu vždy dodám demo, které má sto stop a více. Pokud bych měl mluvit přímo o gearu, tak hraju na Stratocastera, kterého jsem vydlabal a mechaniku vyměnil za tu, která mi vyhovovala nejvíce. Kdybych tu měl psát o svém pedalboardu, asi bychom rozhovor museli rozšířit na další dvě stránky.

Jak pokračuje vznik debutového alba Empty?
Genese tohohle projektu je opravdu zvláštní. Zprvu jsem chtěl hrát sólo a podle toho některé songy i znějí, ale pak jsem si uvědomil, že největší síla těch songů je právě v přínosu ostatních lidí, kteří se mnou na mých nápadech pracovali, takže je zde nakonec každý song zastoupen jiným složením kapely, což je docela nevšední. Celkem na albu vypomohlo více než deset lidí. Bez nich by tohle album nebylo ani poloviční. Za to jim všem patří ode mě velký dík. Je to ale dvousečná zbraň, protože i když je díky nim album neuvěřitelně barevné, na druhou stranu zorganizovat všechny, aby si našli čas a společně vymysleli nápady, které do konceptu zapadnou, je opravdu náročný úkol a projekt tím hodně trpí hlavně po časové stránce. Jak ale říká Wlado a Vegy, hudba nejsou závody, takže se snažím odvést co nejlepší práci a čas už tolik neřeším.

Jaké hodnoty se snažíš ve svých videích předat?
Snažím se, aby lidé přemýšleli. Připadá mi, že je největší neduh dnešní společnosti. Můžeme si za to trochu sami tím, jak jsme si nastavili své okolí a pohodlí kolem sebe, ale vnímání a přemýšlení nad světem kolem nás v širším kontextu je něco, co by se zásadně mělo změnit do budoucna. Ve svých videích se snažím stavět na něčem, co každý z nás zná, a to je život sám. Narození, život, smrt, a jeho nekonečný koloběh. Každá píseň odkazuje na jednu životní úroveň, a tím pádem toto reflektuje i samotné video. Některé videoklipy jsou složitější na pochopení, třeba píseň Light. Naopak některé jsou vizuálně hodně chytlavé, jako například videoklip k písni Now, který je celý točený na obrazovce mobilního telefonu a myslím, že ho pochopí úplně každý.

Nakonec něco, co si hned na začátku řekne asi každý, kdo na tebe poprvé narazí. Proč sis zvolil zrovna takovou image, jakou sis zvolil?
Zrcadlová maska má jedno jediné poselství a tím je reflektování světa kolem sebe. Jsem veskrze introvert, který se ale adaptoval na svět extrovertů. Nerad na sebe upozorňuju, ale chápu, že to je v určitých momentech potřeba, a tak jsem zvolil formu, která je pro mě osobně příjemná, tedy skrytá identita, ale zároveň vizuálně silný první dojem zrcadlové masky, která koncepčně sedí do celého příběhu tohoto projektu.


10 desek - 10 nejoblíbenějších desek JAFa 34


Limp Bizkit - Chocolate Starfish and the Hot Dog Flavored Water (2000)
Tohle album by u mě asi nikdo moc nečekal, ale je to tak. Album, který mě v útlém věku dostalo do rockového/metalového světa. Díky bohu jsem nevěděl přesně, o čem zpívá, i když v tom věku by mi to bylo asi stejně jedno. Netušil jsem, jestli to je složitá, nebo jednoduchá muzika, ale cítil jsem, že to má tak obrovskou vnitřní energii, která mě nenechá vnitřně klidným a extrémně mě naplňovala.

10 desek - 10 nejoblíbenějších desek JAFa 34


Pink Floyd - Animals (1977)
U táty jsem občas slýchával Led Zeppelin, který jsem si zamiloval, takže Pink Floydi byli nasnadě. Album, které mě zkraje asi nejvíc zasáhlo, je Animals. I když se jednalo o koncepční album, tak vše bylo krystalicky čistý a poselství srozumitelný. Koncept při skládání jsem si ponechal i pro svoji tvorbu. Ambientní podklady a emotivní sóla od Davida Gilmoura mě dodnes dojímají jako tehdy poprvé.

10 desek - 10 nejoblíbenějších desek JAFa 34


God Is an Astronaut - All Is Violent, All Is Bright (2005)
V roce 2005 vydali nové album postrockeři God Is an Astronaut a ti, kteří trošku znají moji tvorbu asi tuší, že tohle album byl pro můj charakter naprostý zlom. GIAA dokázali svými naprosto božskými melodiemi tíhu písně unést tak zdatně, jako žádná jiná instrumentální kapela předtím. Zasněné aranže a vesmírná atmosféra celé desky se mi zapsala do genového kódu tak silně, že už to nešla vymazat.

10 desek - 10 nejoblíbenějších desek JAFa 34


Cult of Luna - Somewhere along the Highway (2006)
Atmosféra tohohle alba je tak hustá, že jsem se jí poprvé pomalu ani nemohl prokousat. Připadalo mi, že letím podzimní zamrzlou krajinou a všechno kolem mě umírá. Nebyl jsem ale z toho smutný, protože to byl přirozený koloběh života. Táhlé synťáky, krásné melancholické melodie a netradiční struktury songů mě připadaly jako zjevení oproti všem ostatním kapelám, které jsem do té doby poslouchal.

10 desek - 10 nejoblíbenějších desek JAFa 34


Isis - Panopticon (2004)
I když tohle album vydali dřív, já jsem ho objevil výrazně později a tohle seznámení bylo o to silnější, než jsem očekával. Čistá dávka geniality a atmosféry, která vás unáší od začátku do konce. Jednotlivé nástroje se podřizují celku a písně působí jako jeden komplexní monolit, který na vás mluví jedním jazykem, i když mají přes deset minut. Celé album je jako trip do jiné galaxie a zase zpátky.

10 desek - 10 nejoblíbenějších desek JAFa 34


Oceansize - Frames (2007)
Tohle album mě přesvědčilo o tom, že progresivní rock není nuda. Zprvu to byl souboj. Ze začátku mi nešlo pořádně porozumět jazyku, kterým na mě Oceansize mluvili, ale dal jsem jim čas a vyplatilo se to. Složitý bicí se časem stávaly logickými a zcela jasnými, struktura skladby, která byla divná, najednou fungovala perfektně a post/rockové výjezdy zde byly už jen lahodnou třešničkou na celém dortu.

10 desek - 10 nejoblíbenějších desek JAFa 34


Mastodon - Crack the Skye (2009)
Mastodoni mě teprve zde přesvědčili o své neoddiskutovatelné výjimečnosti. Jejich technicky metal zde najednou získal novou tvář. Ostré a cinkající zkreslené kytary tady najednou fungují ruku v ruce s organickou skladbou písně tak dokonale, že to dává vzpomenout na nejlepší prog/rockové fláky od Pink Floydů. Technický metal nebyl nikdy dřív tak zajímavý a zároveň posluchačsky šťavnatý jako tady.

10 desek - 10 nejoblíbenějších desek JAFa 34


John Frusciante - The Empyrean (2009)
John z RHCP od 90. let vydává svou sólovou tvorbu, ale teprve tady dosáhl na rockový svatý grál. Album, který bych se nebál srovnat například s The Dark Side of the Moon od Pink Floydů. Naprosto dokonalý rockový požitek, který je okořenění neuvěřitelně osobitou a emotivní hrou na kytaru. Pokud se budeme bavit o nejlepších rockových albem všech dob, naprosto bez váhání bych mezi ně zařadil i toto.

10 desek - 10 nejoblíbenějších desek JAFa 34


Radiohead - A Moon Shaped Pool (2016)
Radiohead jsem dlouho ignoroval, ale po singlu Daydreamer jsem si řekl: Sakra, vždyť tohle je skvělý!. Depresivní album A Moon Shaped Pool jsem zblajznul jak malinu a v kontextu současného světa mi dávalo sakra velký smysl. Rockové megalomanství jakoby točené u někoho v pokoji. Atmosféra je extrémně osobní, ale kompozice a celý koncept promlouvá k celému světu na té nejvyšší hudební úrovni.

10 desek - 10 nejoblíbenějších desek JAFa 34


Frank Ocean - Blonde (2016)
K hiphopovým žánrům jsem byl vždycky skeptický, ale tohle album bylo zjevení. Jakoby r‘n’b zpěvák chtěl natočit rockový opus. Frank Ocean vzal to nejlepší z obou světů a namíchal to do té nejlepší podoby, jaké mohl. Je intimní, ale zároveň velkorysý. Má jednoduché melodie, ale i netradiční strukturu. Nebazíruje na rádiovosti, naopak na opravdovosti. Za mě respekt a velký životní milník.

Psáno pro: časopis Muzikus 2020/12

Online verze stránky: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-clanky/10-desek-10-nejoblibenejsich-desek-JAFa-34~22~prosinec~2020/

Komentáře

celkový počet: 0

Buďte první...


 
 
 
&;

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.