Pražský výběr usmířil Václav Havel; kapela přináší termíny prvních koncertů
17.4.2012 | Autor: Ladislav Řehounek | sekce: novinky
Minulý týden oznámila skupina Pražský výběr svůj návrat v klasické sestavě, na dnešní tiskové konferenci pak prozradila, z čí iniciativy se dala znovu dohromady. Známy jsou také první termíny a místa, kde se sestava představí v rámci svého podzimního turné.
Znesvářené strany se podle svých slov daly po šesti letech dohromady díky Václavu Havlovi. „Do určité míry to byla iniciativa Václava Havla, který se nás snažil dvakrát dát dohromady. Jednou si s námi dal schůzku a podruhé to bylo formou osobního dopisu. Tehdy se mu to nepovedlo,“ uvedl Michael Kocáb. „Byla to zase taková zvláštní souhra okolností. S Michaelem Kocábem jsme si vlastně poprvé po šesti letech stiskli ruku na pohřbu Václava Havla a potom vlastně ve stínu této tragické události došlo k uvolněné atmosféře a symbolickému proboření zdi, což si Václav vždycky přál,“ dodává Michal Pavlíček.
Podzimní koncertní turné Pražský výběr zahájí 9. listopadu v Praze a záhy zavítá ještě do Ostravy, Bratislavy, Brna a Pardubic.
VIDEO: Pražský Výběr - Na Václavským Václaváku
Minulý týden oznámila skupina Pražský výběr svůj návrat v klasické sestavě, na dnešní tiskové konferenci pak prozradila, z čí iniciativy se dala znovu dohromady. Známy jsou také první termíny a místa, kde se sestava představí v rámci svého podzimního turné.
Znesvářené strany se podle svých slov daly po šesti letech dohromady díky Václavu Havlovi. „Do určité míry to byla iniciativa Václava Havla, který se nás snažil dvakrát dát dohromady. Jednou si s námi dal schůzku a podruhé to bylo formou osobního dopisu. Tehdy se mu to nepovedlo,“ uvedl Michael Kocáb. „Byla to zase taková zvláštní souhra okolností. S Michaelem Kocábem jsme si vlastně poprvé po šesti letech stiskli ruku na pohřbu Václava Havla a potom vlastně ve stínu této tragické události došlo k uvolněné atmosféře a symbolickému proboření zdi, což si Václav vždycky přál,“ dodává Michal Pavlíček.
Podzimní koncertní turné Pražský výběr zahájí 9. listopadu v Praze a záhy zavítá ještě do Ostravy, Bratislavy, Brna a Pardubic.
Pražský výběr na turné:
09/11 Praha
13/11 Ostrava
15/11 Bratislava
21/11 Brno
24/11 Pardubice
09/11 Praha
13/11 Ostrava
15/11 Bratislava
21/11 Brno
24/11 Pardubice
Členové Pražského výběru o comebacku:
Michael Kocáb: „Do určité míry to byla iniciativa Václava Havla, který se nás snažil dvakrát dát dohromady. Jednou si s námi dal schůzku a podruhé to bylo formou osobního dopisu. Tehdy se mu to nepovedlo. Jednou mi dokonce řekl, že snad dřív usmíří Palestince s Židy, než Pražský výběr. Zvrat přišel až po jeho smrti, když jsem organizoval jeho poslední rozloučení ve Strašnicích. Tam jsem zařadil i dvě Michalovi věci a až v tom krematoriu jsme si podali ruce. Takže nás vlastně dal dohromady Václav Havel, i když se toho už nedožil.“
Michal Pavlíček: „Byla to zase taková zvláštní souhra okolností. S Michaelem Kocábem jsme si vlastně poprvé po šesti letech stiskli ruku na pohřbu Václava Havla a potom vlastně ve stínu této tragické události došlo k uvolněné atmosféře a symbolickému proboření zdi, což si Václav vždycky přál. Pak přišla nabídka na koncertní turné a my jsme začali tuto reinkarnaci Výběru seriózně zvažovat. Samozřejmě jsme měli s Vilémem určité podmínky k tomu, abychom se mohli o comebacku Výběru bavit. Nakonec jsme našli společnou řeč a udělali jsme tlustou čáru za tou nešťastnou epizodou Pražského Výběru. Pro mne jeden z důvodu je i očištění jména Pražský výběr v očích fanoušků, aby skončila éra rozhádané kapely a vrátil se jí starý lesk. (...) Pro mne je to vnitřní uvolnění, odpuštění a návrat důvěry. To jsou prostě silné pocity, které očišťují náš dlouholetý vztah a vracejí ho postupně do dřívějších kolejí. Samozřejmě to není tak, že bychom se ze dne na den začali plácat po zádech. To narovnání bude chtít delší čas, nechat věci vyzrát. Ale když budu upřímný, docela se mi vlastně po tom Výběrovském šklebu stýskalo a mám radost.“
Vilém Čok: „Od konfliktu, který zapříčinil rozpad Výběru, uběhlo dlouhých šest let. Nemyslel jsem si, že se ještě někdy dáme dohromady a šel svou cestou s hrdostí i pokorou. Odmítl jsem se účastnit různých pokusů o navázání pracovních kontaktů s bývalými spoluhráči, protože to bylo zase přes politiku a tímto způsobem jsem to nechtěl. Vždy jsem říkal, že Michael Kocáb má na rozpadu vinu největší, a proto by on měl přijít první s podanou rukou. Když se tak letos v lednu stalo, uvědomil jsem si, kolik jsem toho s kapelou prožil, co jsme dokázali a co ještě dokázat můžeme. V této kapele jsem profesně vyzrál a vždy jsem tvrdil, že Výběr je moje táta i máma. Proto jsem na nabídku ho obnovit kývl. (...) Myslím, že u mě problém s fyzickým vypětím na koncertech nebude. Konec konců daleko starší rockeři dělají live koncerty a vydrží to. Jen to chce mít u ruky dobré technické zázemí, pěkné sestřičky a pár lahví… kyslíku. “
Jiří Hrubeš: „Pro kluky je to asi trošku jiné, ale já jsem nehrál s Výběrem hodně dlouho. Vlastně od doby nahrání alba „Straka v hrsti“. Dlouho jsme se neviděli a nehráli spolu, tak si myslím, že to bude navázání opravdového „Ducha Pražského Výběru“ se vším všudy, jak to bylo, mělo být, i jak to bude.“
Klaudius Kryšpín: „Myslím si, že některé chvíle v životě každého z nás mohou zásadně změnit vše. V našem případě k lepšímu, protože jsme si k sobě opět našli cestu. Máme chuť hrát pohromadě a to je skvělá věc. Za sebe mohu říct, že jsme společně za těch třicet let zažili hodně a většinou to dobré. (...) Já jsem se vrátil před šesti lety z Austrálie do České republiky a to na přání kluků, abychom zase hráli, a musím říct, že se tím můj všední život dost změnil. Během těch let jsem se také musel smířit s odchodem nejen maminky, ale před nedávnem i mého tatínka, který byl, nebojím se říct, pamětníkem téměř všeho, co se v Pražském výběru odehrálo. Výběr je jedna velká kapitola mého života a všech přátel kolem mě. Jsem skutečně rád, že dokážeme opět sedět u jednoho stolu. Takových chvil si člověk prostě musí umět vážit.“
zdroj: TZ
Michael Kocáb: „Do určité míry to byla iniciativa Václava Havla, který se nás snažil dvakrát dát dohromady. Jednou si s námi dal schůzku a podruhé to bylo formou osobního dopisu. Tehdy se mu to nepovedlo. Jednou mi dokonce řekl, že snad dřív usmíří Palestince s Židy, než Pražský výběr. Zvrat přišel až po jeho smrti, když jsem organizoval jeho poslední rozloučení ve Strašnicích. Tam jsem zařadil i dvě Michalovi věci a až v tom krematoriu jsme si podali ruce. Takže nás vlastně dal dohromady Václav Havel, i když se toho už nedožil.“
Michal Pavlíček: „Byla to zase taková zvláštní souhra okolností. S Michaelem Kocábem jsme si vlastně poprvé po šesti letech stiskli ruku na pohřbu Václava Havla a potom vlastně ve stínu této tragické události došlo k uvolněné atmosféře a symbolickému proboření zdi, což si Václav vždycky přál. Pak přišla nabídka na koncertní turné a my jsme začali tuto reinkarnaci Výběru seriózně zvažovat. Samozřejmě jsme měli s Vilémem určité podmínky k tomu, abychom se mohli o comebacku Výběru bavit. Nakonec jsme našli společnou řeč a udělali jsme tlustou čáru za tou nešťastnou epizodou Pražského Výběru. Pro mne jeden z důvodu je i očištění jména Pražský výběr v očích fanoušků, aby skončila éra rozhádané kapely a vrátil se jí starý lesk. (...) Pro mne je to vnitřní uvolnění, odpuštění a návrat důvěry. To jsou prostě silné pocity, které očišťují náš dlouholetý vztah a vracejí ho postupně do dřívějších kolejí. Samozřejmě to není tak, že bychom se ze dne na den začali plácat po zádech. To narovnání bude chtít delší čas, nechat věci vyzrát. Ale když budu upřímný, docela se mi vlastně po tom Výběrovském šklebu stýskalo a mám radost.“
Vilém Čok: „Od konfliktu, který zapříčinil rozpad Výběru, uběhlo dlouhých šest let. Nemyslel jsem si, že se ještě někdy dáme dohromady a šel svou cestou s hrdostí i pokorou. Odmítl jsem se účastnit různých pokusů o navázání pracovních kontaktů s bývalými spoluhráči, protože to bylo zase přes politiku a tímto způsobem jsem to nechtěl. Vždy jsem říkal, že Michael Kocáb má na rozpadu vinu největší, a proto by on měl přijít první s podanou rukou. Když se tak letos v lednu stalo, uvědomil jsem si, kolik jsem toho s kapelou prožil, co jsme dokázali a co ještě dokázat můžeme. V této kapele jsem profesně vyzrál a vždy jsem tvrdil, že Výběr je moje táta i máma. Proto jsem na nabídku ho obnovit kývl. (...) Myslím, že u mě problém s fyzickým vypětím na koncertech nebude. Konec konců daleko starší rockeři dělají live koncerty a vydrží to. Jen to chce mít u ruky dobré technické zázemí, pěkné sestřičky a pár lahví… kyslíku. “
Jiří Hrubeš: „Pro kluky je to asi trošku jiné, ale já jsem nehrál s Výběrem hodně dlouho. Vlastně od doby nahrání alba „Straka v hrsti“. Dlouho jsme se neviděli a nehráli spolu, tak si myslím, že to bude navázání opravdového „Ducha Pražského Výběru“ se vším všudy, jak to bylo, mělo být, i jak to bude.“
Klaudius Kryšpín: „Myslím si, že některé chvíle v životě každého z nás mohou zásadně změnit vše. V našem případě k lepšímu, protože jsme si k sobě opět našli cestu. Máme chuť hrát pohromadě a to je skvělá věc. Za sebe mohu říct, že jsme společně za těch třicet let zažili hodně a většinou to dobré. (...) Já jsem se vrátil před šesti lety z Austrálie do České republiky a to na přání kluků, abychom zase hráli, a musím říct, že se tím můj všední život dost změnil. Během těch let jsem se také musel smířit s odchodem nejen maminky, ale před nedávnem i mého tatínka, který byl, nebojím se říct, pamětníkem téměř všeho, co se v Pražském výběru odehrálo. Výběr je jedna velká kapitola mého života a všech přátel kolem mě. Jsem skutečně rád, že dokážeme opět sedět u jednoho stolu. Takových chvil si člověk prostě musí umět vážit.“
zdroj: TZ
Online verze stránky: https://www.muzikus.cz/novinky/Prazsky-vyber-usmiril-Vaclav-Havel-kapela-prinasi-terminy-prvnich-koncertu~17~duben~2012/
