Chci jenom autorovi poděkovat za dobrou práci při vytvoření
tohoto článku. V záplavě debilních keců o zasraném rock/popu je tento článek
jako oáza, která mě velice příjemě překvapila. O grunge se už skoro vůbec nepíše, protože dnešní hudební svět je posedlý jen infantilní teploušskou pop muzikou z rádia. Marketingová vypočítavost hudebních společností vypěstovává "fakt tvrdé rockery" na které letí jen užaslé fanynky a debilní č....i, kteří hltají jen to co jim kdo naservíruje pod nos a o hudbě ví kulové (hlavně když platí). Součastní "rockeři" si hrají na velké hvězdy a než o muziku se starají více o image a o to kde by se vesrali aby byli vidět!!
Hudba se mění v cirkus, a základní kořeny se vytrácejí. Je mi z toho zle.
Kdyby nefungovaly jěště Pearl Jam, S.T.P a kapely jako Audioslave,
Queen of the Stone Age, Jane’s Addiction, Sonic Youth, již zmíněný Jerry Cantrell a pár dalších stálo by to tu za hovno.
Díky autorovi.
j.k.

Plně souhlasím s výše uvedeným názorem!!!!!!!!!!!!!!!!!

Děkuji tímto panu Šteflovi za zařazení Jerryho Cantrella do série článku o kytarových velikánech. Mám dotaz zda se dočkáme i profilu nedoceněného kytarového mága Johna Sqira? (Stone Roses ,Sea Horses aj.)

Taktez bych rad pridal dik za vyborny clanek o cloveku,ktery velmi inspiruje mou kytarovou hru, tvorbu a vubec pojeti hudby.Kecy o tom,ze grunge je mrtev,necht si lide "jdouci s dobou" strci treba do pr...,protoze ac posloucham snad uplne vsechny zanry hudby,grunge (a specialne AIC) je neco,co nikdo z nasich srdci nikdy nevymaze.Mejte se moc fajn.Hodne hudby!:)