Muzikus.cz homepage
přihlášení uživatele
PŘIHLÁŠENÍ UŽIVATELE JE ZRUŠENÉ
vyhledávaní
článek
Bluegrassové nástroje
V minulém čísle jsme vám přinesli v rubrice Téma měsíce pojednání o tom, co je to bluegrass, jaké má kořeny, jak se hraje, kdo jsou nejvýznamnější představitelé jak v zahraničí, tak u nás...
celý článek

Ondřej Kozák

 

Komentáře

celkový počet: 1

Jascha  dodatek

     
 
 
&;
dodatek | Jascha | 15.9.2009 |
Nemohu si odpustit vysvětlení některých nepřesností v tomto článku, zvláště ve sloupku o mandolíně.

"Bluegrassová mandolína se od té italské liší především tvarem, zpracováním a samozřejmě zvukem. Zatímco mandolína používaná ve středověku měla vypouklou zadní část a kapkovitý tvar, současná bluegrassová mandolína typu F-5 má sice přední i zadní desku mírně klenutou, korpus je však již více plochý a zvuk výraznější a frekvenčně plnější. Používá se také typ A, který má tvar kapky a mírně odlišný zvuk."

Chybné je již označení mandolín typu F5 a A5 jako "bluegrassových mandolín", vezme-li v potaz zcela zásadní fakt, že tyto modely vznikly už na počátku 20. let 20. stol., tedy dávno před vznikem "bluegrassové hudby", jako výsledek novátorských experimentů pana Lloyd Loara, (jehož práce je dodnes vzorem pro všechny současné stavitele mandolín tohoto typu). To, že tento model zdomácněl v kapelách bluegrassových "pidlikačů" je věc jiná.

Další moje připomínka se týká té "středověké mandolíny s vypouklou zadní částí a kapkovitým tvarem". Proboha! Mandolína ve středověku nebyla vůbec známá, je doložena až někdy začátkem 17. století v Itálii, kde vznikla.

Poslední velmi spornou věcí je "mírně odlišný zvuk" A5 od F5 mandolíny. Já si naopak myslím, že není. Tedy, není rozpoznatelný.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.