já si myslím, že tady lidi málo čtou... a hlavně málo hulej... to každopádně.
kdyby víc hulili, možná by četli ještě míň.
ale vážně - moc dobrej článek! vůbec ale nevidím důvod v recenzích v denním tisku - ten už taky skoro nikdo nečte. největší ránou byl nástup internetu současně s konzumem, který už ovládá i informace - člověk už se po informacích nepídí, on je pouze přijímá nebo odpálkovává. je mu jedno, že nejdou do hloubky... a na netu někdy ani není čas na sáhodlouhou přípravu na článek... týden po koncertu už je příliš pozdě na recenzi z něj...

Pane Lindauere. Vše souvisí se vším a právě vy se zamyslete, zda vůbec jsou u nás hudební novináři a kritici a nebo novináři kritizující či píšící o hudbě. Konkurence, to je co? Egoistické články o svých kamarádech z branže, lobbování za známé, mladíčci nemající zkušenost a znalost, flustrovaní zkrachovalí hudebníci s diktafonem....... . To vše má za následek úpadek vaší "branže". Ne nemám z toho radost, dokonce mě to mrzí, ale to je život. Co přežít má to přežije. Musí se ale bojovat a hlavně umět. Dej pánbůh věčnou slávu Ivanovi W., znal jsem ho, ale to nebyl člověk, který by pozdvihl věc a jí dotáhl do konce. Hraju příležitostně s kapelou big beat, a také jsem četl hudební tisk. Dnes nečtu. Vše co vím a chci vědět, si seženu jinde rychleji a v lepší kvalitě. Jste proti klientskému systému? Napište další rozhovor s kamárádem, nikam nejezděte (kromě Prahy), sedněte si do své hospody a ..... pak si přilepšete totálně blbou kritikou na cokoli v DNES, která nebude mít žádný dopad ani smysl. Vše se dá asi koupit a "zmrvit", stačí jen neumět svojí práci. Náš hudební tisk je mrtev díky vám a dalším vám podobným. Ať žije Gott, Vondráčková, Olympic a jejich nástupci Dusilová, Support Lesbiens, J.A.R atp. .ˇ´Učel světí prostředky.......
Pavel Šimon

Určité dojetí p. Lindaura je asi namístě. Dítě, které spolu s dalšími, kteří o zdejší - a nejen zdejší - hudební scéně něco věděli, vydupali ze země a postavili ho velmi rychle na respektované místo na mediálním trhu, bohužel nepřežilo pubertu. Je to škoda obzvlášť pro ty, kteří se v půběhu těch let stávali tatíky, přestávali stíhat všechny podstatné koncerty a neměli čas na shánění všech desek, které stály za to. Díky R&P měl člověk pořád trochu pocit, že udržuje alespoň zprostředkovaně pouto se světem, kde nehrají Holki a jim podobné kvaziprojekty. Bohužel se asi nedá nic dělat. Všechno je rychlejší a v té rychlosti není čas na hlubší pohled a my si budeme muset zvyknout na to, že se sice dozvíme veškeré detaily o posledním milostném úletu toho čo onoho takymuzikanta, ale o tom, co a proč tvoří, si ze stránek tisku můžeme nechat jenom zdát. A bude hůř... I když umřel "jenom" R&P, ne lidé, kteří ho tvořili. Nevěřím, že z logicky nastupující deprese nevylezou a že je opustí i jejich potřeba se k hudbě vyjádřit, říct "tohle je kravina" nebo " bez toho byste neměli žít". Možná bude jiná forma, jiné médium, jiný název..... Ale FAKT TO NESMÍTE ZABALIT DEFINITVNĚ!!! Odpovědnoý hudební publicista to nemůže dovolit.
Pokud to půjde, přeju hezké Vánoce.

No jestli to nebude tím, že jde o docela drahý časopis ve velkém formátu, s mnoha stranami a hlavně velkou "hvězdou na obale". Tak trochu sem R&P přestal kupovat protože na obalu byla co chvíli Lucie nebo podobně, což mě prostě přestalo zajímat. Myslím že se snažíte exkluzivní podobou a příliš širokým záběrem uspokojit příliš mnoho čtenářů

Vážený pane Šimone, jaká proboha konkurence?? Můžete mi říct o dvou časopisech ve stejné kategorii, které konkurují &Muzice??

Ale reflex a respekt jsem kupoval a kupuju a nehodlám přestat

nemyslím, že jdem o konec hudební publicistiky, ale možná o konec nebo přeměnu jednoho časopisu (jehož díra na trhu bude jistě velmi brzy zpeněžena)

Pane Lindaure.
Nevim, jak moc je hudebni tisk v krizi a jak moc je to Vase vlastni vina. Chapu, asi je tezky psat pro padesatniky a pritom se snazit prilakat patnactilete. Dat na obal Support Lesbiens? Me (jiz osmym rokem pravidelneho kupujiciho) to spis odpudi. Zmena nazvu? Jak to muze fungovat, kdyz ani Vam nejde to nove jmeno z pusy? Vase sance myslim vzdy byla prilakat tech par lidi, kteri se zajimaji o kvalitni hudbu napric zanry a nezklamat je, na ceskem trhu jste nemeli konkurenci, o to to melo byt snazsi. Obcas bych privital R&P trochu profesionalnejsi. Recenze se objevovali pozde, nekdy vubec, nekdy se mi zdalo, ze lide, co pisi o jiste muzice k ni nemaji zas az tak blizko. Nebylo by dobre vyuzit sluzeb nejakeho fanouska, co mozna nema takovy vseobecny prehled, ale je expert treba na jedinou kapelu ci scenu? Prijit o Dedka byla chyba. Vzpominam si, kdyz Jana Komankova (jinak nic proti ni) jednou otiskla chybnou diskografii The Cure. Pak se omlouvala tim, ze to bezmyslenkovite stahla z Internetu. Ja chci mit casopis prave proto, abych mel spolehlive zpravy od lidi, co si nedovoli otisknout nesmysl.
Ale jak jsem uz rek, nevim, jestli by i nezchybne vedeni a provedeni casopisu neco vyrazne zmenilo k lepsimu ve Vasi financni situaci.
Vite, za co bych byl ochoten zaplatit za R&P treba dvojnasobek? U kazdeho cisla CD s kapelami, o kterych zrovna pisete a ktere vetsinou nemam sanci nikde v radiu slyset.
"Dole vydite ukazku"-to neni moc profi.

Jak v článku zaznělo, několik desítek let zde nenastal ("velký třesk") vznik opravdu nového stylu. Proč? (= téma na disertační práci). Když pohlédneme zpět (nástup swingu, rock & rollu, beatových kapel - 60. let) vždy tu bylo několik společných faktorů: - s novým stylem přicházeli týnejdžři z nové generace,
- generace rodičů nový styl zprvu silně odmítá (tisk, kritika atd.)
- nová generace SVOU novou hudbu tím více miluje, provozuje a vyhledává. Teprve poté přijdou Kolíci a postupně začnou sněhové koule nadšení, ideálů a umění tát v pekle showbízu.
Dnes - hudební průmysl se již zřejmě naučil akceptovat doslova cokoli, co (snad) může přinést peníze. >>> paradoxně není proti čemu a JAK protestovat. Snad i proto od šedasátek nevznikl styl nebo kapely, které by byly novou generací obecně přijímány. Včetně všech tranců a danců se jedná vždy spíš o uzavřené komunity (či fankluby) jednotlivých kapel.
Vidím 2 možné scénáře: A) hudební průmysl dotáhne své hamburgrové tažení - "one size fitz all" do důsledku a hudební nahrávky si budeme moci "dochucovat" podle své chuti a nálady. První co bych já udělal: u nahrávek Sarah Vaughan bych odpáral ty šílený smyčce a nahradil to davisovskou trubkou, nebo nějakou kytarou. Filmy na DVD budou mít několik paralelních konců: svatba + pohřeb atd. Zde bude nové pole pro nové kritiky: "Zkusili jste si už tuhle desku od Fitzgeraldky opepřit Smokin Kubkem?"..atd.
B) Nenažraný, arogantní a ve věcech UMĚNÍ ignorantský - hudební průmysl, bude konečně (!) zničen (za svého nemalého přispění, samozřejmě). Z nastalého chaosu a anarchie začnou klíčit nové hudební styly a odnože. To by byla krása ! A nové příležitosti pro kritiku - popisovat chaos, zanášet do něj řád, toť pole neorané pro každého publicistu. Bude-li to ovšem někoho zajímat...

RockPop je na tom, tak jak díky špatné koncepci být musel. Prostě zachtěl za každou cenu být co nejvíc prodávanej. Jednou jste udělali takový průzkum, co poslouchají za muziku čtenáři. Většina si jich kupovala časopis kvůli alternativě, bigbítu a prostě muzice o které nikde jinde nepíšou. Vy jste ale zběsile dávali na hlavní obálky Lucii, Support lesbians..atd, o těchto kapeláchje slyšet všude.Mnohem více lidí by třeba zajímali Psí vojáci, Už jsme doma..a tahleta scéna...
kapitou samou o sobě je taneční muzika. Ta v časopise zaujímala nesmyslně moc místa.proč? chtěli jste jít s doubou a šli jste s tim do háje..ten kdo poslouchá taneční muzika zi nebude kupovat rockpop, má na to jiné periodika a internet...
prostě váš časopis se nedokázal pružně reagovat, na to, o čem chtějí lidé číst

Ano, je to určitě škoda, když zanikají dobré hudební časopisy. Ale podle vlastních zkušeností vím, že pokud chce člověk sehnat nějakou informaci v písemné podobě, není to až takový problém. Názor svého oblíbeného kritika seženu také (přinejhorším ho budu otravovat osobně). Mnohem větší problém je v absenci informací "zvukových". Téměř chybí možnost poslechnout si alespoň ukázky nahrávek např. v rádiu. desítky stanic nám vnucují pouze nepatrný zlomek vesměs té samé a stále se opakující "hudby". Je těžké mít nějaký slušný přehled aniž bych investoval (často zkusmo) obrvský balík peněz do nahrávek (mluvím o půjčování, vypalování apod.) . Nákup nových CD přichází v úvahu pouze pro zbohatlíky...... Ivan