21.10.2002 | Autor: Věroslav Němec
Supraphon (64:22)
booklet
Druhé CD záslužného novákovského projektu Supraphonu otevírá proslulá
Sonata eroica, dílo, jež se svou myšlenkovou závažností řadí mezi nejvýznamnější klavírní sonáty české moderní hudby. Na interprety klade tato monumentální, téměř dvaadvacetiminutová skladba mimořádně velké nároky.
Martin Vojtíšek ji podává nejen s energickou velkorysostí a vzletem, ale také s obdivuhodným nadhledem, takže se posluchač dokáže v rozsáhlých hudebních plochách tohoto díla bezpečně orientovat. Čtyři cykly drobnějších Novákových skladeb, které jsou zařazeny za
Sonatou eroicou, vznikly v krátkém časovém období mezi lety 1895 - 1896. Už podle jejich názvů můžeme tušit, že se jedná o skladby spíše oddechového charakteru (zvlášť frekventovaná je mezi nimi "serenáda": kromě čtyř takto pojmenovaných skladeb v opusu 9 uslyšíme dvě serenády v druhé polovině cyklu
Za soumraku a další serenádu jako závěrečné číslo cyklu
Bagatel). Zatímco v Sonatě eroice působí výkon Martina Vojtíška velice přesvědčivě, v těchto skladbách jako by se pianista cítil méně bezpečně. Respektuje sice velmi svědomitě autorský zápis, ale zároveň v jeho hře nezřídka cítíme, jako by se bál, že tyto "přídavkové" skladby budou působit poněkud jednostranně, pokud je nechá proplynout "jen tak", aniž by je něčím ozvláštnil. Mnohá jeho rubata působí proto trochu násilně a "chtěně" (snad nejvýrazněji se tento přístup projevuje na malé ploše osmitaktové "písničkové" melodie v úvodu druhé
Barkaroly, kde klavírista v souvislosti s předepsaným crescendem a decrescendem dvakrát výrazně zrychlí a zase zpomalí). Málokdo z našich klavíristů se ovšem věnuje Novákovi tak důkladně jako právě Martin Vojtíšek. Svůj text v bookletu uzavírá slovy: "Spojen mostem poznání s dobou minulou snažím se Novákovy skladby tlumočit s maximální dávkou autenticity." Není proto vyloučeno, že právě jeho "romantizující" přístup se nejvíc blíží tomu, co bychom mohli označit jako "autentické" podání.
nahráli: Martin Vojtíšek - klavír
Body: 
Psáno pro: časopis Harmonie 2002/10
