21.3.2005 | Autor: Michal Rataj

2HP Production (52:27 + 66:52)
Sergey Yakovenko - baryton, Ilya Scheps, klavír, Valentin Silvestrov - klavír*. Produkce: Manfred Eicher. Text: A, F. Nahráno: live, 1985, 1986*, Moskva. Vydáno: 2004. TT: 52:27 + 66:52. AAD. 2 CD ECM New Series 1898/99 (distribuce 2HP Production). Mám pocit, že každé heslo, slogan, či nadpis, které bychom vepsali do podtitulu dalšího ze Silvestrovových alb, by zněl jako prázdné klišé. Co s tím?

Zkusím rozdělit krátké zamyšlení na dvě zcela oddělené, téměř nekomunikující části - zcela pragmatický pohled a jakýsi letmý poetický dotyk.

V zásadě jde o dvě téměř dvacet let staré koncertní nahrávky nevalné technické kvality, které nás přenášejí do Moskvy osmdesátých let a v nichž se můžeme zaposlouchat do jednoho "monumentálního" (dvacet čtyři) a jednoho "drobnějšího" cyklu písňových miniatur (*čtyři) s texty řady ruských básníků (Puškin, Lermontov, Ševčenko, Jesenin a další). Prostý klavírní doprovod a povětšinou neokázalá sylabická kantiléna odkazují kamsi do prostoru rané romantické písně, přesto však v jaksi aktualizovaných výrazových polohách a nových harmonických vazbách.

Více než nějaké plynutí času je možné vnímat jakýsi hudební výrazový "stav", který pramení z velmi celistvé melancholické náladové polohy poezie. Je obdivuhodné vnímat téměř dvě hodiny extrémně koncentrovaného a vyrovnaného interpretačního projevu, který se odehrává prakticky výhradně v nízké dynamice, pomalém tempu a dur-mollové harmonii. Jemný mužský zpěv bez vibrata ustanovuje neskutečnou tenzi mezi velmi dobře srozumitelným textem a zvukem klavírního doprovodu, v němž se kladívka jen - tak jakoby letmo - dotýkají strun.

Nahrávka šumí, občas praská, někdy trochu poskočí - to už ani odšumovací zařízení nestačilo... Tento zvláštní zvukový prostor vytváří jakousi nereprodukovatelnou auru, která způsobuje jiskření mezi každým slovem, v každé drobné pauze, před každým nádechem, jiskření, které není slyšet, ani vidět, které lze vnímat jen kdesi hluboko - když se mu otevřeme.

Jsem rád, že mohu po dlouhé době slyšet nahrávku, která se vlastně programově staví proti všem současným technologickým dostihům v čistotě zvuku a postprodukčním zpracováním. Jako alternativu nabízí "obyčejnou" sílu auratického výrazu. To není málo...



nahráli: Sergey Yakovenko - baryton, Ilya Scheps, klavír, Valentin Silvestrov - klavír.
Body:

Psáno pro: časopis Harmonie 2005/02