23.5.2002 | Autor: Wanda Dobrovská
ECM Records ECM New Series / 2HP Production (70:32)
booklet
Ze stínu svých společensky pružnějších, a tedy i úspěšnějších souputníků z bývalého sovětského bloku - Kancheliho, Pärta, Gubajduliny, Schnittkeho - se noří Valentin Silvestrov (nar. 1937) a s ním hudba, která jako by kopírovala stejný proces: všech šest skladeb na nahrávce by klidně mohlo být součástí jediného cyklu nebo možná jediného hudebního proudu, který zní kdesi mimo lidské vnímání a na nějaký čas se vždy materializuje, tu do violoncellové sonáty, pak do smyčcového kvartetu, posléze do tria se sopránem atd. Zdánlivě - nikoliv ale urážlivě - nicotná hudba je přitom zřejmě dost nevděčná k nastudování a realizaci. Není v ní stopy po technicistním exhibicionismu, interpret na ní skoro nic nepředvede, zato ale musí být velmi koncentrovaný, protože v rozměrných plochách skladeb se pořád něco nepatrného děje a zároveň se pořád něco jakoby chystá. Napětí je udržováno na povrchu nebo těsně pod ním (nikde nedojde k propadu). Žádná křeč, ani zvuková agrese, nástroje jsou traktovány v přirozených polohách. Nejedná se ale o tradiční melodicko-harmonický styl, ten se i pro Silvestrova dávno rozpadl do fragmentů, z nichž povstávají zdánlivě nahodile poskládané fráze. Nejednou lze zaslechnout i mnohem starší, "středověké" ohlasy (například v houslovém
Postludiu). Všechno by klidně mohla být improvizace, ale ve skutečnosti jsou Silvestrovovy skladby velmi pečlivě notovány a sbližují tak svého autora s Mortonem Feldmanem či Giacintem Scelsim. Hudba nese jistě i nějaké tajné nebo přinejmenším tiché poselství, to se však zjeví jen zasvěceným. Jak taková tichá zvěst vypadá, dokládá
Postludium DSCH: jednak svým názvem, jednak sopránovým partem, který je po celou dobu jen na vokál a v závěru obsahuje nenápadné Amen. V ostatních případech, myslím, se zasvěcení dříve či později dostaví opakovaným poslechem.
nahráli: Anja Lechner - violoncello; Silke Avenhaus - klavír (Sonáta, Postludium 1 a 3); Rosamunde Quartet; Maacha Deubner - soprán; Simon Fordham - housle; Valentin Silvestrov - klavír (Hymnus)
Body: 
Psáno pro: časopis Harmonie 2002/05
