26.6.2004 | Autor: Michal Rataj

New Series / 2HP Production (47:00 + 34:06)
ECM tímto dvojalbem opět potvrzuje svůj intenzivní zájem o hudbu autorů bývalého Sovětského svazu. Není to již Arvo Pärt či Sofia Gubajdulina - v poslední době se jedná o autory méně zvučných jmen, ba dokonce téměř neznámé (Valentin Silvestrov, Alexander Kneifel). Arménský autor Tigran Mansurian (*1939) patří opět k oné neuvěřitelně silné generaci 60. let, jejíž působení bylo dlouhá léta politicky potlačováno a izolováno. Je fascinující vnímat a "kontemplovat" hudební řeč autora s touto zkušeností, zároveň však autora velmi znalého západoevropské hudební kultury a zároveň silně zakotveného v arménské (hudebně) kulturní tradici.

Čtyři nahrané Mansurianovy skladby jsou poměrně nového data, přesto se mezi nimi klene oblouk téměř dvaceti let. Album navíc bylo příležitostí k setkání "dvorních" interpretů labelu ECM, kteří zde ovšem společně tvoří ve zcela jiném hudebním prostředí, než na jaké jsme zvyklí z jejich vlastních projektů: etno-jazzový svět Jana Garbareka, nadčasově polyfonní svět Hilliard Ensemble, relativně tradičnější repertoárové zázemí Kima Kashkashiana. Mám dojem, že se na tomto albu setkává mnoho velmi rozličných autorských a interpretačních zkušeností, které svou silou dávají vznikat novým, nepatetickým, velmi silným rezonancím: jemný violový koncert ...and then I was in time again... s expresivním sólovým partem, téměř "romanticky" znějící Houslový koncert s bezchybným nonvibratovým přednesem Olega Kagana, mikrotonální a témbrová miniatura Lachrymae napsaná pro duo Garbarek - Kashkashian učaruje neuvěřitelnou koncentrací výrazu, narativně-meditující modlitba Confessing with Faith zase svým netradičním kontrapunktem sólových a vokálních melodií a barev.

Poslouchám obě CD podruhé, potřetí, počtvrté... a mám opět a znovu podobný pocit, jaký mívám u hudby autorů tvořících na východ od nás: silné, čisté a nepatetické romantiky, upřímné a vroucí tvůrčí pokory, silného, avšak neokázalého, religiózního smýšlení. To vše není potřeba nějak intenzivně hledat, prostě... je to tam.




nahráli: Kim Kashkashian - viola, Oleg Kagan - housle, Jan Garbarek - saxofon, Hilliard Ensemble, Münchener Kammerorchester, Christoph Poppen
Body:

Psáno pro: časopis Harmonie 2004/06