Tip Harmonie
Svjatoslav Richter
Great Artists in Prague – Svjatoslav Richter
(Musorgskij, Liszt)
Svjatoslav Richter – klavír. Produkce: Vít Roubíček. Text: Č, A. Nahráno: live, 1956, Dvořákova síň, Rudolfinum, Praha. Vydáno: 2008. TT: 59:30. AAD. 1 CD Radioservis CR0416-2.
HHHHH
Svjatoslav Richter
Great Artists in Prague – Svjatoslav Richter
(Dvořák, Brahms)
Svjatoslav Richter – klavír, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Václav Smetáček – dirigent. Produkce: Vít Roubíček. Text: Č, A. Nahráno: live, 6/1966 (Dvořák), 7/1988 (Brahms), Smetanova síň Obecního domu, Praha. Vydáno: 2008. TT: 70:54. AAD. 1 CD Radioservis CR0421-2.
V našich zvukových archivech se, jak vidno, skrývají poklady. Počátkem loňského roku vydal Supraphon dvě CD s dosud nezveřejněnými nahrávkami Svjatoslava Richtera (viz Harmonie 6/2008), tentýž rok nám nová dvě CD s dalšími neznámými Richterovými live snímky nabídl Radioservis. Na prvním CD tohoto projektu nalezneme záznamy staré už více než půl století: nahrávka Musorgského Obrázků z výstavy byla pořízena v Rudolfinu 6. října 1956, Lisztova Polonéza č. 2 E dur S223 a výběr z jeho Transcendentálních etud byly natočeny ve stejném sále 10. června téhož roku. Snímky na druhém CD jsou mladší: Dvořákův Klavírní koncert g moll op. 33 byl nahrán 2. června 1966 ve Smetanově síni Obecního domu, záznam Brahmsovy Sonáty C dur op. 1 (taktéž ze Smetanovy síně) je z 15. července 1988. Na všech snímcích se pochopitelně podepsal jak stav tehdejší nahrávací techniky, tak i to, že se jedná o živé záznamy bez jakýchkoli střihů a se všemi šumy ze sálu. Po poslechu obou CD nezbývá však než znovu opakovat to, co bylo řečeno a napsáno nesčetněkrát: Svjatoslav Richter je jedním z největších pianistů všech dob. Jeho Obrázky z výstavy jsou fascinující. Místo procházky výstavou nám tu totiž Richter „promítá“ film nabitý dějem. Už při úvodní promenádě cítíme, jak se pianista těší na to, co se bude dít. A pak jen nestačíme žasnout. Richter není jen „básníkem klavíru“, ale také „mágem“, a Musorgskij mu pro jeho kouzlení připravil prostor mimořádně inspirativní. Jednotlivé obrazy – či spíše příběhy – doslova jiskří, oslňují barvami, srší energií a omračují technikou, a navíc máme neustále pocit, že se vše děje přímo před našima očima – právě „teď“ a právě „tady“. Neméně strhující je i Richterův Liszt, v němž leckterá tempa se zdají být už nejen na hranici, ale dokonce za hranicí lidských možností. Provedení Dvořákova Klavírního koncertu je oproti těmto ohnivým gejzírům velmi introvertní. V místech, kde by se Richter mohl „blýsknout“ technikou, většinou ustupuje do pozadí, takže jeho klavír jen jemně probarvuje zvuk orchestru. Volná věta s neuvěřitelnými pianissimy by docela dobře mohla být na discích s meditační hudbou, překvapivě poeticky a vzdušně vyznívá také finále. Technicky i výrazově náročnou Brahmsovu Sonátu C dur nahrál Richter ve svých třiasedmdesáti letech. Při poslechu ale pianistův věk vůbec nevnímáme. Rychlé věty hraje Richter s razancí a vitalitou třicátníka. Zato z volné věty dýchne náhle cosi tak přízračného, že nás až zamrazí v zádech.
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
