22.5.2005 | Autor: Věroslav Němec

Philips/Universal Music (73:43, 63:18, 79:40, 79:44, 78:37, 77:33)
(Klavírní koncerty č. 1-5, klavírní sonáty č. 5, 8, 17, 18, 28, 30, 31, 32, Variace na Diabelliho valčík, Bagately op. 33, 119, 126)Stephen Kovacevich - klavír, BBC Symphony Orchestra (Klavírní koncerty č. 1 - 4), London Symphony Orchestra (Klavírní koncert č. 5), Sir Colin Davis. Produkce: Raymond McGill. Text: A, F, N. Nahráno: 1970-78. Vydáno: 2004. TT: 73:43, 63:18, 79:40, 79:44, 78:37, 77:33. ADD. 6 CD Philips 475 6319 (Universal Music).

Pětašedesátiletý americký pianista Stephen Kovacevich si získal světové renomé především v klasicko-romantickém repertoáru. Kvality tohoto umělce jsou natolik nezpochybnitelné, že Philips zařadil jeho dvoudisk do proslulé edice "Great Pianists of the 20th Century". Na základě exkluzivní smlouvy s EMI dokončil Kovacevich před nedávnem kompletní nahrávku všech dvaatřiceti Beethovenových klavírních sonát. Projekt trval celých deset let, přičemž Kovacevich měl v době jeho zahájení na repertoáru "pouhých" osm Beethovenových sonát.
Je sympatické, že souběžně s devítidiskovým kompletem, který nyní nabízí EMI, přichází Philips s kompilací beethovenovských nahrávek, které Kovacevich pořídil pro tento label už v letech 1970-78. Vedle klavírních koncertů, Variací na Dabelliho valčík a Bagatel tu uslyšíme právě oněch osm klavírních sonát, jež odstartovaly Kovacevichovu beethovenskou kariéru v EMI. Jedná se o vynikající snímky, které ani po třiceti letech neztratily nic na své působivosti. Kovacevichova interpretace je sympaticky upřímná: nikde neslyšíme žádné "naschvály", kterými by chtěl učinit svou hru za každou cenu zajímavější. Hudební fráze staví s naprostou samozřejmostí, modeluje je spíš úhozovými nuancemi než výraznými rubaty. Má k tomu totiž mimořádné předpoklady: nenapodobitelně měkký, a přitom zcela konkrétní úhoz, který mu umožňuje vytvářet bezpočet podivuhodných barevných i dynamických odstínů. Jeho technika je vynikající, i v nejrychlejších a nejnáročnějších partiích dokonale zřetelná. Zvláštní pozornost si zaslouží především rychlé věty, v nichž dokáže skloubit dramatický výraz s odlehčenou hravostí. Ze všech jeho nahrávek cítíme, že ho hra na klavír těší a že z ní má radost. Tento "pozitivní" životní přístup se lehce přenáší i na posluchače. Je zajímavé, že Kovacevich působí daleko lépe ve skladbách pro sólový klavír než v koncertech. Jako by se cítil být orchestrem trochu omezován v rozletu. Nejlepší je i tady v rychlých větách (finální věta 1. koncertu, krajní věty 2. koncertu) a především pak v kadencích, v nichž dokáže zcela uplatnit svou neuvěřitelně bohatou úhozovou paletu.



Body:

Psáno pro: časopis Harmonie 2005/03