Sergej Prokofjev – Peter and the Wolf. A Prokofiev Fantasy

Chamber Orchestra of Europe, Claudio Abbado. Vypráví Sting. Hrají členové Theatre de Complicite a Zippo's Circus, Roy Hudd, Henry Feagins a další. Režie: Christopher Swann, Steve Bendelack a Roger Law. Text: A, N, F, I. Nahráno: 1993, A Spitting Swanns Production, BBC Television a další. Vydáno: 2007. TT: 58:00. Obraz. formát: NTSC Colour 4:3. Zvuk. formát: PCM Stereo/ DTS 5.1. DVD Deutsche Grammophon 073 4267 (Universal Music).

Titul nese název Peter and the Wolf (Péťa a vlk) , ale přesnější je menším písmem vyvedený nadpis Prokofjevovská fantazie . Jde totiž o „večerníčkovskou“ vizualizaci několika Prokofjevových skladeb, ne jen orchestrální pohádky o Péťovi a vlkovi. Na DVD je tak zaznamenán televizní projekt z první poloviny 90. let, barvitá feérie plná imaginace, cirkusová groteska kombinující herce, masky a loutky a několik rovin vyprávění. Od začátku do konce je divák svědkem bizarního a pitoreskního hudebně divadelního představení v kouzelném domečku, snad snu, do něhož přichází sám Prokofjev a v němž diriguje opravdový Claudio Abbado . Příběh „Péťa a vlk“ je středobodem této inscenace. Není nijak strašidelný, chlapec vítězí nad nebezpečným zvířetem za pomoci směšných lovců s úsměvem. Pěkná je perzonifikace nástrojů (z nichž každý je skladatelem ve skutečné partituře přidělen jedné postavě) a prostřihy do ateliérových interiérů, v nichž hráči stylizovaně předvádějí to, co se právě děje v pohádce. Ztvárnění Klasické symfonie , Předehry na hebrejská témata a Pochodu B dur je pak na tento příběh navěšeno s lehkou samozřejmostí jako pokračování, jehož hrdinou je nadále chlapec Péťa. Zvláště hostina několika známých skladatelů minulosti, jejímž se stane Péťa svědkem a účastníkem, je gejzírem absurdně bláznivých okamžiků. Nahrávka Evropského komorního orchestru , podobně sršatá, je zde vlastně až na druhém či třetím místě. Vizuální fantazírování, s hudbou mimochodem vynikajícím způsobem sladěné, na sebe přirozeně strhává větší díl pozornosti. Českého diváka, posluchače klasické hudby, asi spíše nechá lhostejným skutečnost, že vypravěčem pohádky, komentujícím (pochopitelně anglicky) děj, je známý zpěvák Sting . Ať už je to jen reklamní tah autorů, nebo vědomí jeho schopnosti takové úkoly zvládat, je faktem, že vykládá a mění hlasy sugestivně; přispívá tak k jednotnému vyznění projektu výborně. Film, neodolatelně a brilantně balancující kdesi na hraně naivity a dadaismu, spolehlivě pobaví a může dětského diváka nenásilně přitáhnout k poslechu hudby.

Body: 4 z 6

Sdílet článek: