17.6.2002 | Autor: Věroslav Němec
Stylton (55:00)
booklet
Výběr z tvorby českých autorů 20. století pro klavír na čtyři ruce a pro dva klavíry otevírá čtyřruční verze oblíbeného klavírního cyklu Vítězslava Nováka
Můj máj. Nahrávka (zřejmě první) je bezesporu pozoruhodným příspěvkem do novákovské diskografie, ale po jejím poslechu přece jen asi dáme přednost původní dvouruční podobě této skladby. Následující
Suita Klementa Slavického a cyklus úprav lidových písní
Hájíčku zelený Petra Ebena patří nejen ke stěžejním dílům české čtyřruční literatury druhé poloviny 20. století, ale také k tomu nejlepšímu, co lze na tomto CD slyšet.
René Adámek a
Petr Hanousek tu vystupují jako zkušené klavírní duo, které dokáže využít předností čtyřruční hry a zároveň se vyhnout jejím úskalím. Jejich podání okouzlí jemnými barvami, průzračností i bohatě odstíněným náladovým rejstříkem. V
II. sonátě pro dva klavíry Jiřího Laburdy oceníme výbornou souhru obou interpretů i neobyčejně plastický zvuk záznamu. Uvedením závěrečné skladby - čtyřvětého dílka s názvem
Quatuor ludibrii - se oba klavíristé symbolicky hlásí ke svému brněnskému pedagogovi Vlastimilu Lejskovi, jednomu z významných propagátorů čtyřruční hry a autoru řady posluchačsky vděčných čtyřručních a dvouklavírních skladeb. Kompozice je postavena na jediném hudebním nápadu, který prochází v obměnách všemi větami. Z podání René Adámka a Petra Hanouska cítíme, že mají toto dílo doslova "v krvi". Hrají je s nadhledem a vitalitou a nechávají je gradovat až k efektnímu, jazzově pojatému závěru. Nahrávku provází velmi hezky vybavený booklet se zasvěceným textem. Škoda, že se nejen nikde nedozvíme názvy jednotlivých písniček Ebenova cyklu
Hájíčku zelený a že tyto písničky navíc nemají ani samostatné tracky, ale že dokonce nikde nenalezneme ani čísla tracků ostatních skladeb. U tak hezkého a po všech stránkách kvalitně zpracovaného projektu je tento "profesionální výpadek" opravdu nepochopitelný.
Body: 
Psáno pro: časopis Harmonie 2002/06
