9.8.2003 | Autor: Michal Nejtek

Chandos / Panther (78:30)
První díl nahrávek filmové hudby Ralpha Vaughana Williamse vychází v edici Chandos Movies, kde už dříve spatřily světlo světa snímky filmových suit Williama Alwyna, Sira Malcolma Arnolda, Georgese Aurica a dalších. Všechny tyto počiny mají společného interpreta - BBC Philharmonic s dirigentem Rumonem Gambou.
Ralph Vaughan Williams se dostal ke skládání filmové hudby až poměrně pozdě - v osmašedesáti letech. Celkem pak napsal hudbu k jedenácti filmům, z nichž nejslavnější a nejdůležitější je Scott of the Antarctic (Scott Antarktidy), dílo režiséra Michaela Balcona. Tragický příběh dobyvatele jižního pólu Roberta Falcona Scotta zaujal skladatele natolik, že ještě před spatřením scénáře měl hotovou podstatnou část hudby. Nakonec však byla ve filmu použita z celé partitury necelá polovina. Stylově se jedná - nikterak překvapivě - o tonální hudbu s pozdně romantickým gestem a osvědčenou instrumentací. Hudební motivy na sebe nepoutají příliš pozornosti (což je jistě ve filmové hudbě v pořádku), přesto je cítit téměř z každého tónu neustálé latentní drama - podobně jako v Hitchcockově slavném Vertigu (s Bernardem Herrmannem, autorem hudby k Vertigu, ostatně sdílí Williams i vášeň pro dlouho opakované spoje dvou mollových akordů v terciové příbuznosti). Zajímavým způsobem (i když známým například z Ravelova Daphnis et Chloé) používá autor sólový soprán a malý ženský sbor - pouze jako barvu (místo textu vokály), dokreslující nehostinnou atmosféru chladné Antarktidy... Nahrávku doplňují ještě kratší suity z hudby k válečným dokumentům Coastal Command (Pobřežní velitelství) a The People's Land (Země lidí). Hudba k těmto filmům je výrazně neoklasická, hodně melodická - nic jiného ani nelze od hudby k dokumentu o hrdinství pilotů hydroplánů, pátrajících po německých nájezdnících v Severním moři, očekávat.
Interpretace orchestru je stylová a bez chyb, jedinou drobnou vadou na kráse je občasný pozdní nástup dřev. Otázka, proč vydávat samostatně hudbu determinovanou filmem, je v tomto případě zodpovězena: hudby ke Scottovi Antarktidy si Williams vážil natolik, že ji o pár let později přepracoval a použil jako základ ke své 7. symfonii (Sinfonia Antartica). Minimálně z důvodů srovnávacích tedy nahrávka za pozornost stojí.


nahráli: Merryn Gamba - soprán, Sheffield Philharmonic Chorus, Darius Battiwalla - sbormistr, BBC Philharmonic, Rumon Gamba
Body:

Psáno pro: časopis Harmonie 2003/07