10.7.2005 | Autor: Jindřich Bálek

Philips/Universal Music (44:02)
Wiener Philharmoniker, Valerij Gergijev. Produkce: Andrew Cornall. Text: A, F, N. Nahráno: live, 2.- 4. 9. 2004. Vydáno. 2005. TT: 44:02. DDD. 1 CD. Philips 475 6317 (Universal Music).

Z dnešních dirigentů je Valerij Gergijev velkou zárukou originality a zároveň umělecké poctivosti a zralosti. Z jeho nahrávek symfonické hudby si ale nedokážu odmyslet, že se proslavil v první řadě jako operní dirigent. Také jeho Čajkovskij je v nejlepším slova smyslu "akční", dramatický a mužný. Není to tklivý senzitivní romantik, jeho pojetí je méně citové, skoro nikde se "nepokládá" do rozlehlých kantilén. Nechybí tu vroucnost, vždycky je ale mužná a zasazená do pevného rámce celé věty. Opak Bernsteina, který se sám sebou až dojímá, v něčem má naopak blízko k ostře řezanému Mravinskému nebo Toscaninimu. Jádrem dramatického pojetí jsou kompaktní smyčce, naopak dechům jako by ponechával mnoho prostoru. Zvuk orchestru je moderní v tom smyslu, že takto by bylo možné hrát i symfonie Prokofjevovy nebo Šostakovičovy. Ve Čtvrté je prostor i na virtuózní pasáže klarinetů ve druhé či pizzicato ve třetí větě. Třetí veta Patetické je v závratném tempu, čtvrtá věta nekončí nekonečnou melancholií - je to bolest přijímaná "s hlavou vztyčenou", žádné dojímání nad osobní tragédií. Nic proti velkým romantickým kreacím, ve kterých posluchač utone - tato modernizace směrem k energické mužnosti jim je dobrým protipólem. Vídeňští filharmonikové tu mají sytý a plnokrevný zvuk a jsou skvěle sehraní. Nová série Čajkovského symfonií má velkou šanci zaujmout, i když jde o jeden z nejčastěji nahrávaných titulů vůbec.


Body:

Psáno pro: časopis Harmonie 2005/05