Pavel Eret, Věra Eretová – Dvoje housle sólo

Pavel Eret, Věra Eretová – housle. Produkce: Milan Richtermoc. Text: Č, A. Nahráno: 1996, Studio Martínek, Praha. Vydáno: 2004. TT: 61:28. DDD. Vydavatel: František Pokorný, Muzeum T.G.M. Rakovník.

Další doklad o tom, že i když je projekt dramaturgicky mimořádně přínosný a umělecky velmi dobře zvládnutý, tak se u nás nenajde dostatečně odvážná firma, aby jej vydala. A tak se sourozenecké duo Pavel a Věra Eretovi muselo uchýlit k tomu, že jim master, soudě dle data nahrávky po dlouhém hledání, vydal soukromník a muzeum, které by se, při vší úctě, mělo jinak věnovat spíše jiným věcem než vydávání klasické hudby. Nejspíš tím utrpěla distribuce, neboť se tato pozoruhodná deska asi těžko dostává do cca deseti nejlepších obchodů s vážnou hudbou s reprezentativní nabídkou, které ještě v tomto státě zůstaly. Co se týká výtvarné ambaláže, tak snaha být jiní dotlačila vydavatele do podoby, která je sice zajímavá, leč špatně čitelná. Hlavní je však hudba, a ta je podána oběma houslisty na úrovni, která zasluhuje uznání. Oba jsou technicky výborně disponovaní a extatický YsaÓe (Sonáta pro dvoje housle ), nebo Honegger (Sonatina pro dvoje housle ) a razantní Prokofjev (Sonáta pro dvoje housle op. 56 ) jsou v jejich podání hodnověrní. Kromě příjemně zdařilé interpretace je třeba vyzdvihnout dramaturgický přínos. Neznám ve světě žádnou jinou nahrávku jak YsaÓeovy sonáty, tak Honeggerovy Sonatiny. U Prokofjeva však existuje těžká konkurence zvláště ve dvou snímcích EMI (Oistrachové, Zukerman – Perlman). Zde se projevila určitá rezerva v nasazení, tónovém rejstříku a v koncepci. I když je to titul pro specialisty a bude to možná chtít přímo detektivní pátrání, tak jej doporučuji. Odměnou vám bude nevšední hudba v nevšedním podání.

Vydavatel: František Pokorný, Muzeum T.G.M. Rakovník

Stopáž: 61:28

Nahráli: Pavel Eret, Věra Eretová – housle

Body: 4 z 6

Sdílet článek: