5.12.2003 | Autor: Luboš Stehlík

EMI Classics / EMI Czech Republic (33:46 (4. symfonie), 44:41 (6. symfonie))
Problémy gramofonových firem jsou v jednom směru pro zákazníky přínosem. Náklady na vznik nahrávky lze razantně snížit tím, že je pořízena buďto skutečným live záznamem, nebo falešným, kdy se setřihají většinou dvě provedení a je-li toho třeba, udělají se ještě separátně opravy. Mám pocit, že Simon Rattle trval na co největší volnosti skutečného živého záznamu jednoho koncertu.
Jeho nahrávky Beethovenových symfonií jsou podobně strhující jako před několika lety komplet Beethovenových klavírních koncertů, který realizoval s Alfredem Brendelem a Vídeňskou filharmonnií pro Philips Classics (tento projekt připomínají též podobné fotky a zelená barva bookletu). Čtvrtá ani Šestá symfonie nejsou nějak koncepčně převratné jako byl svého času beethovenovský komplet Johna Eliota Gardinera pro Archiv Produktion, ale budete-li mít otevřené uši a duši, tak vás osloví proud radosti a výsostného muzikantství, které doslova prýští z obou partitur. Je podivuhodné, jak každý orchestr, s kterým Rattle alespoň nějaký čas pracuje, podlehne kouzlu jeho génia a stane se znovuzrozeným, jednotně cítícím souborem individualit. Přestože se jedná o live nahrávky (nebo možná, že právě proto), jsou technicky dokonalé a mají obrovský energetický náboj. Pochopíte obsah pojmů pianissimo, fortissimo, subito piano, sotto voce, ba dokonce i to, že pastorálnost Pastorální symfonie není žádná antická idyla.
Jediné co mi trochu vadilo, byl až příliš skromný rozsah průvodního textu v bookletu. Předpokládám však, že se firma v tomto směru vyřádí při vydání kompletu všech symfonií.


nahráli: Wiener Philharmoniker, Sir Simon Rattle
Body:

Psáno pro: časopis Harmonie 2003/12