10.2.2003 | Autor: Josef Šebesta

Alia Vox / Classic (65:09)
Snad všichni známe hrdinské příběhy tří mušketýrů, ve kterých všichni čtyři nasazují své životy ve jménu krále a královny proti nenáviděnému kardinálovi Richelieu. Málokdo však už ví, že Alexander Dumas situoval románový děj na pařížský dvůr Ludvíka XIII. a jeho manželky Anny Rakouské, tedy do období, ve kterém Paříž získala podstatné rysy té podoby, jakou známe dnes. Nádherná architektura s nádhernou výtvarnou výzdobou přímo volala po hudebním splynutí, a protože král Ludvík XIII. hudbu miloval, je pochopitelné, že toto volání došlo i svému naplnění. O tom, jak důležitou roli hrála hudba a tanec v době Ludvíkova panování, svědčí i názor, který vložil F. de Lauze do úvodu své Apologie de la Danse. z roku 1623: "V tanci má člověk možnost projevit svou tělesnou a duchovní ušlechtilost." Díky této apologii máme dnes možnost nahlédnout do dvorních oslav i prostřednictvím obrazových příloh a do hudebních produkcí díky notované sbírce francouzských tanců, kterou sepsal a roku 1690 uspořádal Philidor l'Aisné. Do této sbírky zařadil nejen suity z doby Ludvíka XIII., ale i tance, jež svou letitostí sahají až ke dvoru Jindřicha IV. a jeho dvorního skladatele Francisqua Caroubela.
Po této sbírce sáhl svou produktivní rukou španělský hudebník a muzikolog Jordi Savall, kterého znalci staré hudby již znají z mnoha oblíbených titulů, ale také z filmu Všechna jitra světa, do něhož nahrál všechny hudební party violy da gamba. I v tomto - jistě jen prozatím - nejnovějším počinu prokázal Savall vynikající cit pro předlohu, zvláště výběrem nástrojových seskupení pro jednotlivé tance a suity. Zarámoval tak dobovým hudebním vkusem život krále Ludvíka XIII. od roku 1601 (Pavana a Galliarda) až k roku jeho úmrtí 1643. Zvuková stránka nosiče je skvělá, stejně jako mistrovské ovládání autentických nástrojů. Na vynikající úrovni není však jen hudebně-interpretační cítění všech zúčastněných souborů, ale i informační a výpravná úroveň bookletu. Zájemce o prezentovanou hudební tématiku se zde navíc dozví množství zajímavých údajů mezi bohatou obrazovou přílohou, v šesti jazykových překladech.




nahráli: Le Concert des Nations, Manfredo Kraemer Concertino, Jordi Savall
Body:

Psáno pro: časopis Harmonie 2003/02