10.10.2005 | Autor: Vilém Spilka

Verve/Universal Music
Kurt Rosenwinkel - kytary, Joshua Redman - tenor saxofon, Brad Mehldau - piano, Larry Grenadier - kontrabas, Jeff Ballard, Ali Jackson - bicí. Vydáno 2005. TT: 74:00. 1 CD Verve 0075021034563 (Universal Music).

S odstupem času se ukazuje, že "Next Step" kytaristy Kurta Rosenwinkela, následující po vydání stejnojmenné nahrávky, tedy album Heartcore, byl pouhý úkrok stranou -zaujetí pozice k novému, energickému odrazu. Jeho současné kroky směřují opět k akustickému jazzu, navíc k jazzu s puncem maximální možné originality, jak jsme ostatně u Rosenwinkela zvyklí z dřívějška. Jeho kompoziční invence, společně s nadstandardní muzikantskou úrovní spoluhráčů z aktuální desky Deep Song, zaručují nesčetné posluchačské stimuly po dobu téměř neomezenou.
Zaposlouchejme se třeba hned do úvodních opusů snímku, jsou to bez náznaku nadsázky hity. Brooklyn Sometimes prezentuje nejen nádhernou harmonii, v úvodu s neopakovatelným feelingem, přednesenou a capella pianistou Bradem Mehldauem, ale i chytlavou, a zároveň neskutečně vkusnou melodii. Hned následující, snadno zapamatovatelná The Cross by se dala nazvat písní pro jazzová rádia, a minoritní americké stanice ji také hojně hrají.
Překrásné téma If I Should Lose You v obdobně vyšperkované interpretaci doplňuje (společně s titulní Deep Song) kolekci vlastních Rosenwinkelových kompozic, v nichž je nesmírně těžké najít jediného favorita.
Kurt Rosenwinkel má nejen cit pro hudební vyjádření a elementární vkus, ale zároveň osobitý melodicko-harmonický koncept, jenž jej řadí na absolutní špici soudobé tvůrčí hudby bez ohledu na žánry. Struktura jeho skladeb je na hony vzdálena někdejším (a dodnes populárním) blowing sessions s notorickým dodržováním formy a tradičním předáváním sólistického žezla. Naopak zařazuje kolektivní improvizaci, komunikaci, komponované předěly a neopakovatelnou atmosféru, ke které svorně přispívají všichni participující hudebníci.
Jak již výše zmíněné songy, tak se i stop timy napěchovaná Synthetics či již dříve natočené Use of Light nebo The Next Step chlubí všemi možnými kvalitami, jež dělají z hudebního tématu skutečnou skladbu. Jejich interpretace za pomoci snové rytmické sekce Ballard (Jackson) - Grenadier - Mehldau pak dává oběma sólistům - Rosenwinkelovi i Redmanovi - křídla k výletu do jiné improvizační dimenze. Je trochu s podivem, že místo dvorního tenorsaxofonisty převzal po Marku Turnerovi Joshua Redman, nicméně Redman opět prokazuje svoji verzatilitu a muzikálnost.
Famózní deska Deep Song je příznačně opět zakončena kusem The Next Step, jejž známe ze staršího stejnojmenného alba v podání Rosenwinkela - pianisty. Tentokrát se role klavíristy ujal ten nejpovolanější, tedy Brad Mehldau. Kurt Rosenwinkel si tak zajistil možnost vystřihnout si nyní sólo kytarové, obdobně invenční a energické. Nezbývá, než se těšit na další tvůrčí posun nebývale disponovaného hudebníka. Otázkou zůstává, zdali nás opět nečeká nějaký mezikrok.

nahráli: Kurt Rosenwinkel - kytary, Joshua Redman - tenor saxofon, Brad Mehldau - piano, Larry Grenadier - kontrabas, Jeff Ballard, Ali Jackson - bicí
Body:

Psáno pro: časopis Harmonie 2005/09