9.6.2009 | Autor: Dita Hradecká

Karel Košárek – klavír. Produkce: David Dittrich, C.E.M.A. Text: A, N, F, Č. Nahráno: 8/2006, Kroměříž. Vydáno: 2008. TT: 67:14. DDD. 1 CD Supraphon Music SU 3937–2.

Celkem osmadvacet tracků se vešlo na toto CD Karla Košárka – jde o jeden z prvních disků, které ohlásily smršť martinůovských nahrávek, která nás v tomto dvouletí jistě zasáhne. I když již existují nebo vznikají série desek aspirujících na komplet klavírního Martinů, stále je co objevovat. A objevná je i dramaturgie tohoto alba, které zdobí výrazný, vtipný a graficky povedený booklet. Úmyslně rezignuje na rané klavírní cykly a koncentruje se – se dvěma výjimkami – na díla pařížského období.
Celkem třikrát zde čteme „world première recording“, a to hned u prvních čtyř skladeb, které dodatečně dostaly název Hry I (pro podobnost i časovou souvislost s následujícími Hrami II); dalším objevem je půvabné Jaro, skladbička z roku 1921 snící dosud impresionistický sen. A třetí premiérou je klavírní verze známé suity z baletu Kuchyňská revue. Ani další tituly nepatří k často uváděným (Strašidelný vlak, Adagio. Vzpomínky, Pátý den páté luny...) a je zásluhou výtečného průvodního slova Aleše Březiny, že se posluchači objasní leccos ze skladatelovy tvůrčí cesty a poodkryjí se zajímavé příběhy samotných dílek.
Co to ovšem znamená pro interpreta, poskládat desku ze samých miniatur – zvlášť když jsou si tak výrazově podobné? První polovina trochu splývá: vše běží v překotném tempu, podobné sazbě a mechanickém pohybu osmin či šestnáctin. Na první kantilénu narazíme až ve Čtyřech větách a podle mého názoru to zrovna není silná stránka Karla Košárka. Snad je to vinou nástroje (blíže neupřesněný Petrof), jehož tón zní od druhé oktávy výš nepříjemně ostře a má jasné dynamické limity. Lepšího zvuku se na něm dosahuje v hustější akordické sazbě. Košárek má zato výrazný smysl pro rytmus a jeho přednes stále skrytě pulsuje. Výborné je finální roztančené Allegro ze Čtyř vět – a samozřejmě všechny části, kde Martinů uplatnil jazzový element. Zrovna tak přesvědčivá je v Košárkově podání mírně odtažitá, cudná lyrika Pátého dne a tichá vřelost Vzpomínek. Ty autor dopsal dva roky před smrtí a CD se jimi přirozeně uzavírá.


Body:

Psáno pro: časopis Harmonie 2009/03