7.6.2002 | Autor: Luboš Stehlík

Lotos (69:09)
Josef Suk několikrát ohlásil, že ukončí letos svou dlouholetou koncertní činnost a zdá se, že se tak skutečně stalo. Tím zajímavější je projekt, na kterém ho v sonátách Bacha, Beethovena a Francka doprovázejí pianisté tří generací. Onu zralou představuje Marian Lapšanský, který se ujal Francka, střední Igor Ardašev s Beethovenem a mladou Michal Mašek. Lapšanský a Ardašev jsou již obecně známí svojí koncertní i nahrávací činností. Jiné je to v případě Michala Maška. Ten vlastně teprve začíná a hledá jak sám sebe, tak svoje místo na hudebním nebi. Před několika lety zaujal dvěma bachovskými nahrávkami pro firmu Lotos. Potom se ale musel na nějaký čas ze zdravotních důvodů odmlčet. Teď dal díky Josefu Sukovi opět o sobě vědět a jeho comeback je velmi nadějný. Ovšem oceněníhodné jsou i výkony jeho dvou starších kolegů.
Sukova hra je zralá, prověřená padesátiletou velmi úspěšnou kariérou. Jeho styl hry, který lze označit za ryze "sukovský", je snadno rozpoznatelný a jednolitý. Myslím však, že určitou daní za osobitost je hra tíhnoucí k univerzalitě. Proto například některé výrazové prvky jako například vibrato se v sonátách nijak zásadně neliší. Dovedu si představit, že někteří posluchači budou nadšeni, pro jiné bude takovéto pojetí tří naprosto rozdílných skladeb kontroverzní. Ale co s interpretací, která nevzbuzuje emoce, ať kladné nebo záporné.
Jestliže se naplnila houslistova slova a koncertní kariéra Josefa Suka skutečně skončila, doufám alespoň, že neskončily jeho nahrávací plány. Bylo by to určitě ke škodě naší hudební kultury.



nahráli: Josef Suk - housle, Michal Mašek, Igor Ardašev, Marián Lapšanský - klavír
Body:

Psáno pro: časopis Harmonie 2002/06