Johannes Brahms: Klavírní kvartety 1 – 3

Nicholas Angelich – klavír, Renaud Capuçon – housle, Gérard Caussé – viola, Gautier Capuçon – violoncello. Produkce: Etienne Collard. Text: A, N, F. Nahráno: 12/2007, Auditorium Stelio Molo, Lugano. Vydáno: 2008. TT: 76:03, 51:59. DDD. 2 CD Virgin Classics 5099 – 951931025 (EMI).

Soubornou nahrávku Brahmsových klavírních kvartetů nabízí Virgin Classics v provedení svých špičkových komorních hráčů. Jádro ansámblu tvoří bratři Capuçonové – houslista Renaud a violoncellista Gautier. Své síly tu spojili s klavíristou Nicholasem Angelichem , s nímž přednedávnem pořídili pro Virgin Classics soubornou nahrávku Brahmsových klavírních trií (oceněnou „Preis der deutschen Schallplattenkritik“) a s violistou Gérardem Caussém , jenž s nimi v roce 2005 u Virgin Classics participoval na nahrávce Schubertova kvintetu „Pstruh“ (taktéž vysoce ceněné). Všichni čtyři umělci se vyznačují skutečně mimořádným citem pro komorní hru. Společné nasazení dvou či tří smyčcových nástrojů působí dojmem, jako by se rozezníval nástroj pouze jediný, nemenší obdiv vzbuzuje jemné a přitom velmi plastické nuancování dynamiky. Výrazně intimní pojetí Brahmse má navíc své zvláštní „výtvarné“ dimenze, a to především v Kvartetu č. 1 . První věta tohoto kvartetu zní měkce jako kresba uhlem, následující Intermezzo prosvětlili hráči jemnými pastelovými barvami, vypjatě emotivní třetí věta má hutnost a lesk olejomalby, závěrečné Rondo alla Zingarese je pak hráno s takovou vervou, že nejspíš připomíná barvitá plátna fauvistů (v této větě navíc oceníme brilantní a lehkou nástrojovou techniku všech interpretů). Kvartet č. 2 je jako jediný z Brahmsových klavírních kvartetů v durové tónině. Dýchá z něho idyla téměř biedermeierovská, do níž „rušivě“ vstoupí pouze dramatičtější sonátové provedení v první větě a „bachovsky“ přísný počátek tria ve Scherzu. V přednesu této skladby budeme víc než kde jinde obdivovat „umění náznaku“, jímž interpreti vládnou opravdu mistrovsky. Kvartet č. 3 je oproti Kvartetu č. 2 nepoměrně dramatičtější. Dramatismus první věty podpořili umělci velkými a odvážnými rubaty, neméně působivé jsou však i skvěle provedené lyrické partie (s neuvěřitelnými pianissimovými efekty). Strhující dojem zanechá rytmicky rafinované Scherzo s nádhernými dynamickými vlnami. V dlouhém sólu na počátku třetí věty si můžeme vychutnat krásný zvuk violoncella, ve finální větě zaujme klavírní part, jehož příjemné šplouchání se občas mění v bouřlivý příval. Ctitelům Brahmse by toto CD určitě nemělo uniknout.

Body: 6 z 6 – tip Harmonie

Sdílet článek: