12.3.2003
Virgin / EMI Czech Republic (57:55 + 61:10)

booklet
Filozofií řady Virgin Veritas je dodat posluchačům v podobě dvojdisku hodně dobré hudby za rozumnou cenu, což platí i o nahrávce se stručným názvem
J. S. Bach -
Cantaten. Znovu se tu vrací deset let staré tituly, které v množství nahraných Bachových kantát představují interpretační špičku. Jak už bylo jednou řečeno, pro vykladače Bachovy hudby znamená víc jak dvě stě jeho kantát terén málem olympijské závažnosti a jaksi se patří je natáčet, nicméně je ani nelze obejít: na to jsou příliš krásné. Neminuly
Philippa Herrewegha, stejně jako Rillinga, Gardinera, Harnoncourta, Kuijkena, Leonhardta, Koopmana a další. Z takového počtu vybrat a smysluplně seřadit jen několik skladeb, zvláště vezme-li se v úvahu bezbřehá Bachova píle a invence, vůbec není snadné. První CD (
Aus der Tiefen rufe ich BWV 131, Herr, wie du willt BWV 73, Herr, gehe nicht ins Gericht BWV 105) spojuje především nálada, jako by úvodní, chronologicky nejstarší kantáta udávala kající tón i ostatním. Liturgickou souvislost tyto kantáty nemají. Na druhém CD se "sešly" kantáty
Brich dem Hungrigen dein Brot BWV 39, Wer nur den lieben Gott lässt walten BWV 93 a
Was willst du dich betrüben BWV 107, všechny z prvních let Bachova působení v Lipsku (stejně jako naprostá většina jeho kantát!) a všechny z liturgického mezidobí po svátku Nejsvětější Trojice. To, co je spojuje, se opět odehrává spíš na bázi pocitů - světlejších barev (jak v obsazení předepsaném autorem, tak ve výběru interpretů) a v odlehčení (například siciliano v závěrečném chorálu kantáty BWV 107).
Herreweghovo pojetí dává kantátám pevnou strukturu, ale nestudí, má emocionální rozměr a velké pochopení pro styl. Podle vlastních slov nastudoval tento dirigent asi 150 Bachových kantát, takže mohl zhodnotit opravdu bohaté zkušenosti. Totéž lze říci o jeho
Collegiu Vocale (sbor a orchestr) i o osvědčených sólistech. Mezi nimi kraluje basista
Peter Kooy, jehož hlas jako by zrcadlil Bachovu hudbu, ale stejně výteční jsou také ostatní zpěváci, mně osobně bližší v sestavě prvního CD (s
Barbarou Schlick a
Gérardem Lesne). Kdyby nebylo velmi pohublého bookletu, v němž se nám dostane místo textů odkazu na webovou stránku vydavatelství, neměla by nahrávka chybu.
nahráli: Barbara Schlick, Agnes Mellon - soprán, Gérard Lesne, Charles Brett - alt, Howard Crook - tenor, Peter Kooy - bas, Collegium Vocale Gent, Philippe Herreweghe
Body: 





Psáno pro: časopis Harmonie 2003/03