28.5.2005

Chandos/Panther (66:20)
James Ehnes - housle, viola, Howard Shelley - klavír, dirigent, London Mozart Players. Produkce: Rachel Smith. Text: A, N, F. Nahráno: 6/2004, Blackheath Halls, Londýn. Vydáno: 2004. TT: 66:20. DDD. 1 CD Chandos CHAN 10255 (distribuce Panther).

Konkurence mezi nahrávacími firmami je dnes obrovská a není proto divu, že se každá z nich snaží oživit svůj katalog něčím hodně neobvyklým. Hudební veřejnost má tak díky tomu možnost seznámit se s díly, k jejichž uvedení by v běžném koncertním životě zřejmě nikdy nedošlo. Chandos sáhl tentokrát ve svém hummelovském projektu do zvlášť pikantního šuplíku. Nahrávku otevírá Potpourri a fantazie pro violu a orchestr op. 94, a slovo "potpourri" lze v tomto případě považovat za "nomen omen" celého CD. Setkáme se tu totiž se skladbami značně různorodých žánrů, forem i obsazení. Nutno dodat, že právě úvodní "potpourri" je z celého CD nejzajímavější. V barvitém orchestrálním aranžmá se tu prolínají slavné árie z oper Mozarta a Rossiniho s virtuózními variacemi a nechybí tu dokonce ani náběh na fugu. James Ehnes má výbornou lehkou techniku, pro tento druh hudby přímo ideální, a jeho viola se navíc vyznačuje nesmírně krásným sametovým tónem. Při poslechu této skladby se rozhodně nebudeme nudit. Neméně zajímavé jsou i Variace na téma ze singspielu "Das Fest der Handwerker" pro klavír a orchestr. Virtuózní a vtipně koncipovaný klavírní part, který si Hummel napsal přímo na tělo, je ve skvělém podání Howarda Shelleyho posluchačskou lahůdkou. I tady, stejně jako v Potpourri, připadá orchestru důležitá role, a hráči London Mozart Players mají tak možnost přesvědčit nás o svých nevšedních kvalitách. Ve zbývajících dvou skladbách - Adagiu a rondu alla polacca A dur pro housle a orchestr a Houslovém koncertu G dur - můžeme sice obdivovat vysokou kvalitu interpretace, ale jejich vlastní hudební hodnota je znatelně nižší (u Houslového koncertu dokonce panují pochybnosti o Hummelově autorství). V každém případě však tato nahrávka nejenže prohlubuje náš pohled na Hummelovo dílo, ale zároveň je i zajímavým dokladem toho, jak vypadala mírně nadprůměrná tvorba počátku 19. století.



Body:

Psáno pro: časopis Harmonie 2005/03