23.1.2002 | Autor: Luboš Stehlík

Classic (108:00)
Co vám říká jméno Henrico Albicastro (správně Weisenburg)? Pravděpodobně nic. Životní fakta o tom, že žil v letech 1661 až 1730, byl kapitánem jezdectva v nizozemské armádě, bojoval ve válce o španělské dědictví a hudbu asi bral jenom jako koníčka, vzbudí spíše nedůvěru. Nahrávka Albicastrových koncertů u nás neznámé švýcarské firmy Pan Classics, jež tuto hudbu vydala patrně hlavně pro údajný švýcarský původ skladatele, vás však přesvědčí o jeho výjimečných kvalitách, pro které ho ctil i flétnový koryfej Quantz. Na pevných základech corelliovských modelů stvořil často nádherné hudební "obrazy", jež jsou naplněny především nápaditou a originální melodikou. Albicastrova svébytná hudební dikce jako by skutečně potvrzovala tezi Imanuela Kanta a "svobodném umění" a "umění pro peníze". Možná právě Albicastrova existenční nezávislost byla katalyzátorem jeho tvorby.
Principálem a cembalistou projektu, jenž drží dirigentské otěže, je sice Čech Václav Luks a české jsou i sdružené soubory Collegium Marianum a Collegium 1704, ale nahrávka je to mezinárodní. Sólové party houslí skvěle hraje Riccardo Masahide Minasi, jinak člen renomovaného italského souboru Il Giardino Armonico, sóla na barokní hoboje Xenie Löffler a Meike Gldenhaupt a part theorby spolehlivě a zasvěceně nastudovala Evangelina Mascardi. Z Albicastrovy hudby budete určitě potěšeni. V zaníceném podání mladých hudebníků a hudebnic z ní vyzařuje radost a život. Jaký to kontrast k řadě poučených barokních tuzemských i zahraničních nahrávek.



nahráli: Riccardo Masahide Minasi, Collegium Marianum, Collegium 1704, Václav Luks - cembalo, dirigent
Body:

Psáno pro: časopis Harmonie 2002/01