18.6.2005 | Autor: Luboš Stehlík

EMI Classics (63:48)
Ian Bostridge - tenor, Mitsuko Uchida - klavír. Produkce: John Fraser. Text: A, N, F. Nahráno: 12/2003, Lyndhurst Hall, Air Studios, Londýn. Vydáno: 2005. TT: 63:48. DDD. 1 CD EMI Classics 5578272 (EMI). Alternativa: Schreier, Schiff/ Decca; Bostridge, Johnson/Hyperion; Goerne, Schneider/ Decca; Wunderlich, Stolze/BMG.

Při vyslovení jména Franz Schubert napadnou člověka asi nejprve písně. Je jich tolik, že bohužel řada z nich je známa jen velmi málo. Určitě to však neplatí pro cyklus Spanilá mlynářka. Konkurence je u této série dvaceti písní velká, a tak není snadné přijít s projektem, který zaujme novým pohledem na známé dílo. Angličanovi Ianu Bostridgeovi se to však podařilo. Pro EMI realizoval řadu báječných písňových projektů a dalším z nich je právě tento cyklus Spanilá mlynářka. Klavírní partnerkou je Japonka Mitsuko Uchida, která řadu let úspěšně natáčela hlavně pro label Philips.
Bostridgeovo pojetí možná někoho překvapí tempy, frázováním, hodně "vyprávěcím" stylem přednesu, jakoby marnotratnou pestrostí výrazu, která je vzhledem k jednoduchému "mlynářskému" příběhu skutečně hodně bohatá. Už po druhém poslechu mi to však upřímně řečeno přestalo vadit, protože Bostridge dokázal představit klasika v poněkud jiném světle. Jako by se pokusil vykolíkovat jiné vidění k německé zpěvné tradici bez ostřejších výrazových zlomů, kterou reprezentují například Wunderlich, Haefliger, Schreier, Fischer-Dieskau a v současné době Goerne. Navíc Mitsuko Uchida dokázala dostat z klavíru podivuhodné výrazové odstíny, s klavírem se doslova mazlila. Například v notoricky známé písni Wohin je ševelení klavíru tak sugestivní, že máte pocit, jako byste skutečně slyšeli šumění potoka.



Body:

Psáno pro: časopis Harmonie 2005/04