17.12.2002 | Autor: Dagmar Štefancová
Indies Records (54:31)
booklet
Lákavou noticku "world premiere recording" na albu duchovní hudby Fr. I. Tůmy a J. A. Plánického má na svědomí cellista
Ondřej Michal, který ve Vídni objevil dobové party Tůmových
Chrámových sonát. Přestože se jedná o triové sonáty, běžně využívané v graduale, jejich hudební invence si s rozsáhlejšími Tůmovými skladbami nezadá. Napsal je patrně pro kůr vídeňské katedrály sv. Štěpána v době, kdy se již ohlašoval klasicismus, samy však mluví barokní řečí - a soubor
Hipocondria se osvědčuje jako výtečný tlumočník. Je až s podivem, že se za krátký čas (založen 2000) vypracoval k takové souhře (u starých nástrojů či jejich kopií to platí dvojnásobně); co se tohoto ansámblu týče, těším se na jeho budoucnost. Škoda, že webové stránky ani booklet o něm neposkytují mnoho informací a že například souvislost jeho jména se Zelenkovou
Hipocondrií si mohu jen domýšlet. Ve srovnání s Tůmou se tři ukázky ze známé sbírky duchovních kantát
Opella ecclesiastica J. A. Plánického jeví méně zajímavě, dokonce trochu školsky. Možná je to hudbou samotnou, možná mě dostatečně nepřesvědčila sopranistka
Jana Koucká. Nahrávce by neuškodilo ujasnit si lépe délky a přízvuky latinského textu, vyčistit několik intonačních nejistot a celý pěvecký výkon zpevnit.
Kromě porozumění barokní hudbě a úcty k ní vzdává CD svým způsobem hold také místu, kde zvukový záznam vznikl - poutnímu kostelu v Mariánském Týnci u Plzně. I jeho krásu, stejně jako hudební odkaz starých mistrů, je třeba znovu objevovat a obnovovat.
nahráli: Hipocondria Ensemble a hosté
Body: 
Psáno pro: časopis Harmonie 2002/12
