17.2.2009 | Autor: Věroslav Němec

(Beethoven, Schubert, Liszt, Brahms, Čajkovskij aj.)

Evgeny Kissin - klavír, Berliner Philharmoniker, Herbert von Karajan (Čajkovskij), RIAS Kammerchor, Claudio Abbado (Beethoven). Produkce: Christopher Alder. Text: A, N, F. Nahráno: 1988 - 1991. Vydáno: 2007. TT: 80:50, 68:13. DDD. 2 CD Deutsche Grammophon 477 6162 (Universal Music).

Každý, kdo se pohybuje delší dobu v oblasti hudební pedagogiky, bezpochyby pohlíží na "zázračné děti" s rezervou. Pianistické začátky "zázračného dítěte" Jevgenije Kissina (*1971) musí ovšem vzbudit respekt i u těch největších skeptiků. Kissin prý už v osmnácti měsících vyťukával na klavír témata Bachových fug, ve třech letech improvizoval a v šesti letech byl přijat za řádného studenta Hudebního institutu Gněsiných v Moskvě. Tento téměř neuvěřitelný rozjezd korunoval Kissin v sedmnácti letech provedením Klavírního koncertu b moll P. I. Čajkovského, který hrál na novoročním koncertě Berlínské filharmonie pod taktovkou Herberta von Karajana. Vloni oslavil Kissin pětatřicáté narozeniny a nikdo nepochybuje o tom, že se už dávno zařadil mezi pianisty světového formátu. Dvojalbum Deutsche Grammophon nabízí nahrávky, které Kissin pořídil v letech 1988 - 1991, tedy mezi svým sedmnáctým a dvacátým rokem. Repertoár s převahou náročných romantických skladeb a efektních transkripcí nezapře, že Kissin je reprezentantem takzvané ruské školy. Nejstarší nahrávkou je živý záznam Kissinova proslulého novoročního vystoupení s Berlínskou filharmonií. Je k nevíře, že sedmnáctiletý pianista (na fotografii vypadá dokonce ještě mladší) může podat tak vyzrálý výkon. Kissinova práce s časem, modelování frází a úhozové nuance odpovídají zkušenému čtyřicátníkovi na vrcholu sil. Pokud se někde projevuje pianistovo mládí, pak jen v občasných drobných detailech, v nichž hudba zajiskří nečekaně svěžím způsobem. Největší počet nahrávek na tomto dvojalbu pochází z roku 1990, kdy bylo Kissinovi devatenáct let. Výběr šesti Lisztových transkripcí Schubertových písní je svým způsobem velmi rafinovaný, neboť každá jednotlivá skladba je založená na nějakém zvukomalebném efektu. V Kissinově hře můžeme slyšet šplouchání vody, zpěv skřivana, cval koně, vrčení kolovrátku či mihotavé dovádění pstruhů, nade vším pak vládnou překrásné Schubertovy melodie v dokonalém "vokálním" provedení. Neuvěřitelně krásně vystavěnými melodickými liniemi a bohatou barevností zaujmou ostatně i další dvě transkripce (uvedené jako "first release on CD"): Bachova Siciliana (arr. W. Kempf) a Tanec blažených duší z Gluckovy opery Orfeus a Eurydika (arr. G. Sgambati). Neméně skvělá je Schubertova Wandererfantasie s působivě vyzpívanými pomalými částmi a se strhujícím "odpichem" v částech rychlých. Velkým překvapením jsou Brahmsovy Fantazie op. 116, zahalené do přízračného šerosvitu a hrané s mimořádným pochopením. První CD uzavírá Lisztova Uherská rapsodie č. 12 cis moll S 244. Je to hudba Kissinovi evidentně velmi blízká a nelze než obdivovat, s jakým nadhledem a s jakým muzikálním nábojem ji dokáže hrát. Řadu "fantazií" korunuje v tomto projektu Beethovenova Fantazie c moll pro klavír, sbor a orchestr op. 80. Nad touto poněkud rozpačitou kompozicí, kombinující klavírní koncert s kantátou, bývají interpreti (a to mnohdy i ti velmi dobří) dost bezradní. Evgeny Kissin, RIAS Kammerchor a Berlínská filharmonie s Claudiem Abbadem ji ovšem hrají naprosto přesvědčivě. Dílo má pevný tvar, bohaté barvy, romantickou rozevlátost i mozartovskou jiskru. Lepší provedení této skladby jsem neslyšel.



Body:

Psáno pro: časopis Harmonie 2008/12