29.5.2005 | Autor: Svatava Šenková
Chandos/Panther (75:47)
booklet
James Ehnes -
housle, Clifford Lantaff -
harfa, Howard Shelley -
klavír, BBC Philharmonic, Matthias Bamert. Produkce: Mike George, Brian Pidgeon. Text: A, N, F. Nahráno: 1/2004, Studio 7, New Broadcasting House, Manchester. Vydáno: 2004. TT: 75:47. DDD. 1 CD Chandos CHAN 10245 (distribuce Panther). V porovnání s Bartókem nebo Kodálym představuje jejich krajan a současník Ernst von Dohnányi zcela jiný tvůrčí typ. Přestože jeho život vymezují léta 1877-1960 - a aktivním tvůrcem coby proslulý klavírní virtuos, dirigent, skladatel i pedagog zůstal až do samotného konce svého života - zdá se, že více nežli modernistické výboje první poloviny minulého století mu byl bližší svět romantismu, zejména pak odkaz Johannesa Brahmse. Tvůrčí zakotvení v německé romantické tradici mu také později vyneslo očerňování ze strany maďarského komunistického režimu, který ho vinil z nezájmu o vytváření maďarské hudby. Nový snímek reflektující dílo Ernsta von Dohnányi nabízí výběr z jeho koncertní tvorby. Přináší tři skladby, které vznikly v rozmezí šesti let (1946-1952) a plně potvrzují jeho tvůrčí zaujetí zmíněným obdobím. Jen
Houslový koncert nese stopy modernějšího skladatelského jazyka, i když i v něm jsou zřetelně znát brahmsovské vlivy. Hravost a výrazová vybroušenost svižných částí jako by zase místy evokovaly party Prokofjevových houslových koncertů. Jistou kuriozitu představuje nástrojové obsazení díla - kromě sólového partu do něj Dohnányi nezakomponoval žádné další housle. Přesto celek působí velmi vyváženě a svěže. Sólový part je vysoce virtuózní, nikoli však prvoplánově, a v kombinaci s bohatou škálou výrazových poloh nabízí interpretovi jedinečnou příležitost, jak uplatnit svůj um a hráčský nadhled. V pořadí druhý
Klavírní koncert z let 1946-47, podobně jako pozdější
Concertino pro harfu a komorní orchestr (1952) přinášejí zcela jinou atmosféru. Zde se Dohnányi plně hlásí k odkazu velkých romantiků a na tomto základě také obě díla staví. Předkládaná nahrávka možná nepatří k těm, které oslní originalitou prezentovaných titulů, naši pozornost si však určitě zaslouží (zvláště pak Houslový koncert, který bezpochyby snese srovnání například s Korngoldovým
Houslovým koncertem). Zbývá dodat, že lví podíl na úspěšném vyznění nahrávky má vynikající pojetí všech zúčastněných interpretů.
Body: 
Psáno pro: časopis Harmonie 2005/03
