9.12.2004 | Autor: Eva Velická
Clarton (72:37)
booklet
Jméno Erich Wolfgang Korngold patřilo kdysi zázračnému dítěti, později zapomenutému a dnes opět s velkou pompou objevovanému skladateli. Do jaké míry si dnes Korngold svou pozornost zaslouží, nám může částečně odhalit i toto CD, kde je autorova raná houslová sonáta konfrontována s též ranou, poměrně málo hranou sonátou Richarda Strausse. Korngold napsal
Sonátu G dur pro housle a klavír op. 6 jako patnáctiletý a skutečně můžeme dílo označit jako geniální vzhledem k věku autora. Čtyřvěté dílo je formálně na pomezí tradice tohoto žánru a zároveň již jejího opouštění. Délka
2. věty (je ze všech vět nejdelší) a vůbec délka celé sonáty (kolem 40 minut) poukazují na poměrnou nevázanost a ambicióznost mladého autora přijít s něčím novým. Především však melodie a harmonie se již vymaňují z romantického zvukového světa a naopak nám velice připomínají například Straussova
Rosenkavaliera (zvláště
2. věta) a vůbec nejnovější tendence v hudbě počátku 20. století. Také Straussova
Sonáta Es dur op. 18, která byla až donedávna opomíjenou skladbou, překvapuje - oproti Korngoldovi je to dílo ještě čistě "romantické" a místy velice lyrické. Zajímavé je, že jde o vůbec poslední komorní skladbu, kterou Strauss napsal, pak už se věnoval pouze operám a orchestrální tvorbě. Vzájemný vztah obou skladatelů, zahrnující Straussův obdiv malého génia Korngolda a opačně Korngoldovo uctívání "učitele" Strausse je dalším dramaturgickým opodstatněním této desky, interpretačně dobře zvládnuté houslistou
Františkem Novotným a jeho ruským kolegou, klavíristou
Sergueiem Milsteinem.
Body: 
Psáno pro: časopis Harmonie 2004/12
